Na jihu se od moře zdvihají vysoké hory – v zimě pokryté sněhem – v severní části se do nekonečna táhne tropické pobřeží s kokosovými palmami a korálovými útesy. Jsou zde rozlehlé lesy s obrovitými stromy i oblasti s nedozírnou pouští. Fascinující hluboké kaňony s bizarními skalními formacemi.

Do Rudého středu

S manželkou, synem a dcerou jsem procestoval Austrálii do těch nejzazších koutů.

Bez vozidla by však cesta nebyla myslitelná. Po zkušenostech z Nového Zélandu jsme si zapůjčili kempr – obytný vůz. Tím jsme nebyli nuceni den co den hledat tábořiště pro stany a vždy měli po ruce výzbroj pro nejrůznější aktivity.

Vyráželi jsme na koních, horských kolech, kánoích či plachetnicích s potápěčskou technikou. Se sněžnicemi na nohou jsme zdolali nejvyšší horu kontinentu a na lyžích pak sjížděli po jejích zasněžených svazích. Podnikli jsme celou řadu pěších túr podél pobřeží, do kaňonů, k vodopádům a vylezli i na nejznámější skálu světa – na Ayers Rock/Uluru.

Vidět všechny přírodní krásy a unikáty Austrálie, které jsme si naplánovali navštívit, bylo víc než náročné. Na naší tříměsíční cestě se nám podařilo objet celý kontinent i s cestou do takzvaného Rudého středu.

Úmyslně jsme se k protinožcům vydali v jejich zimním období, kdy na jihu nepanují nesnesitelná vedra a na severu není období dešťů. Na začátku naší cesty jsme sice museli oželet koupání v moři, ale zato jsme si perfektně zalyžovali.

Na koních do hor

Před tím, než jsme vyrazili do Snowy Mountains – Sněžných hor, jsme se vydali za kamarádem z dob našeho putování po koňské stezce na západě Spojených států. Dcera Veronika na ní tenkrát slavila své třetí narozeniny, v Austrálii to byly její šestnácté. Náš přítel Luke žije již celou řadu let v horách Barrington Tops severně od Sydney.

Jeho známý vlastní ranč a živí se chovem hovězího dobytka. S ním jsme se, obklopeni překrásnou horskou krajinou, vydali na koních napříč pastvinami kontrolovat stáda. Odtud jsme pak putovali dál kolem kontinentu, po směru hodinových ručiček. Ve Sněžných horách zuřila těsně před naším příjezdem sněhová bouře.

Na jejich vrcholcích napadlo spoustu sněhu, takže bez sněžnic vylézt na nejvyšší horu Austrálie – Mount Kosciuszko (2228 metrů) by bylo nemyslitelné. Fronta tlakové níže se přehnala a za krásného počasí jsme měli z vrcholku úžasný výhled do okolní krajiny. Z hor jsme se vrátili zpět k pobřeží, pokračovali až na nejjižnější cíp země a pak jeli jen západním směrem k Indickému oceánu, kde nás čekala celá řada úžasných přírodních kuriozit.

Mezi jinými nás fascinovaly pískovcové formace zvané Pinnacles – roztodivné sloupy a kužely dosahující výšky i čtyř metrů, které byly obzvlášť při západu slunce víc než fotogenické. Naše putování vedlo dál k roklím a vodopádům v národním parku Karijini. Následovala pak nekonečně nudná štreka podél pobřeží Indického oceánu Velkou písečnou pouští, za kterou jsme byli odměněni krásnými plážemi u městečka Broome. Zde se nám naposledy ztrácelo zapadající slunce v moři.

Cesta na východ napříč náhorní plošinou Kimberley byla korunována zážitky v pohoří Bungle Bungle, kde se nacházejí úzké rokle ve vápencových horách a ohromné skalní homole, připomínající žíhané včelí úly.

K nejproslulejší atrakci

Městům jsme se na naší cestě snažili vyhnout, jednu výjimku tvořil Darwin se svými zlatavými písečnými plážemi a vyhlášenou botanickou zahradou. Z tropického severu jsme po silnici Stuart Highway vyrazili jižním směrem do středu kontinentu k nejznámější a nejproslulejší australské přírodní atrakci, pozoruhodnému skalnímu monolitu Ayers Rock. V poslední době se opět užívá jeho původní domorodý název – Uluru. Monolit vyčnívá 350 metrů nad písečnou rovinou.

Při východu a západu slunce je pohled na tuto rudou skálu, připomínající gigantickou zaoblenou cihlu, nezapomenutelným zážitkem. Velká zajížďka do Rudého středu stála určitě za to! Ayers Rock nebyl totiž jedinou zajímavostí tohoto místa. Fascinováni jsme byli také skalními útvary Devils Marbles – Ďáblovými kuličkami.

Ze středu země následovala dlouhá jízda ke kýženému východnímu pobřeží.

Pokud jde o potápění, Velký bariérový útes předčil všechna naše očekávání. Stejně i vyhlášená písečná pláž v Mission Beach lemovaná kokosovými palmami s výhledem na zalesněné ostrůvky podél pobřeží. Vyvrcholením naší cesty k protinožcům byla plavba na plachetnici mezi ostrovy Whitsunday a let dvouplošníkem nad Whitehaven Beach – nejkrásnější pláží Austrálie.

Pro mne to nebyla první cesta po Austrálii, o to více jsem byl překvapen, kolik dalších přírodních unikátů Země se nám při tomto putování podařilo poznat!

Autor: LEOŠ A LENKA ŠIMÁNKOVI
Z knihy Leoše Šimánka AUSTRÁLIE – Křížem krážem.