Právě tento muž, který se již proslavil návrhem první pražské kubistické stavby domu U Černé Matky Boží v Praze, byl ve dvacátých letech 20. století pověřen starostou města Františkem Ulrichem navržením nového územního plánu města a jeho přestavbou. Hradec v té době zažíval období rozkvětu a starosta z něj chtěl vytvořit moderní město, které bude vzorem pro ostatní.

To se mu díky Gočárovi a dalším slavným moderním architektům podařilo a Hradec se stal jakýmsi reprezentativním městem, do něhož vláda vozila zahraniční návštěvy. Gočárův plán se stal rovněž vzorem po další města. Z té doby pochází i jeho přezdívka Salon první republiky.

Putování za Gočárem

Gočár vzal přeměnu Hradce opravdu z gruntu a vytvořil přímo urbanistický unikát. Vymyslel systém vnějšího dopravního okruhu kolem starého města se spojkami vedoucími do centra, v němž se střídaly obytné čtvrti s plochami zeleně nebo vody, navrhl nábřeží a také mnoho významných staveb.

Nové budovy byly postaveny především ve stylu tehdy vládnoucích slohů kubismu, rondokubismu a funkcionalismu. Gočárovy a jiné památky od dalších známých architektů té doby si prohlédnete, když se vydáte po prohlídkovém okruhu nazvaném Salon republiky. Měří 3,5 kilometru, má celkem 11 zastavení a v pohodě jej zvládnete projít asi za dvě hodiny.

Vila pro ředitele školy

Nejznámější Gočárovy stavby jsou součástí školního areálu v Lipkách a najdete je na Tylově nábřeží u Labe. Takzvané Gočárovy školy byly postaveny v letech 1925 až 1928. Byly tvořeny areálem bývalého Státního Rašínova gymnázia (dnes Gymnázium J. K. Tyla) a komplexem obecných a měšťanských škol včetně mateřské školy (dnes Základní a mateřská škola Josefa Gočára).

Jejich součástí byla i vila ředitele a tělocvična. Typické červené cihlové budovy představují počátky konstruktivismu v české architektuře. Západní křídlo areá-lu bylo postaveno na konci 50. let podle projektu Václava Rohlíčka, který se držel původní Gočárovy koncepce.

Pokud přejdete od Gočárových škol na druhou stranu ulice V Lipkách, spatříte další důležité Gočárovo dílo Ambrožův sbor. Funkcionalistický komplex Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské s kostelem, administrativními budovami biskupství a fary a kolumbáriem pochází z let 1926 až 1928.

V kolumbáriu je uložena urna s popelem starosty Františka Ulricha, kterému Hradec vděčí za svou prvorepublikovou proměnu.

Gočár rovněž navrhl dvě významná Hradecká náměstí Masarykovo a Ulrichovo. Masarykovo náměstí vybudované ve 20. letech 20. století zdobí socha T. G. Masaryka od sochaře Otty Gutfreunda, jíž vytváří ideální pozadí Gočárova budova bývalé Anglo-česko-slovenské banky zdobená jemnými rondokubistickými prvky se stylizovaným písmenem M. Ulrichovo náměstí vytvořil Gočár jako centrum moderního města a protipól starého Hradce.

Dominantou náměstí se čtyřmi nárožními věžovými domy je konstruktivistická administrativní budova, již Gočár původně postavil jako sídlo regionálního Ředitelství státních drah. Dnes v ní sídlí Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje.

V roce 1933 Gočár navíc upravil předmostí a zábradlí Labského Tyršova mostu.