Koncentrační tábor Mauthausen v Rakousku byl zřízen byl v roce 1938. Místo nacisté vybrali hlavně kvůli místnímu kamenolomu se žulou. Panovaly zde jedny z nejtvrdších podmínek ze všech koncentračních táborů v Německé říši, šlo o zařízení III. stupně. Tomu odpovídala i veliká úmrtnost. Popisuje to současná správa tábora na webu mauthausen-memorial.org.

Koncem roku 1942 bylo v Mauthausenu a několika pobočných táborech vězněno 14 tisíc osob, v březnu 1945 už však jejich počet překonal 84 tisíc. Nacisté sem totiž přesunovali vězně z táborů na východě Evropy, jelikož tamním územím již postupovala osvobozující, zejména sovětská vojska.

Pohled do chodeb Alcatrazu.
Vězně vystřídali turisté. Legendární Alcatraz přitahuje návštěvníky i dnes

Přeplnění se notně podepsalo na zvýšení už tak obří úmrtnosti. Došlo k totálnímu nedostatku potravin, takže docházelo i ke kanibalismu, jak uvedl web holocaust.cz. Dle očekávání se šířily i smrtelné infekční nemoci.

Celkem nacistické jednotky do Mauthausenu od jeho otevření až do jeho osvobozením americkými vojenskými jednotkami v květnu 1945 transportovaly téměř 200 tisíc osob. Většina pocházela z Polska, SSSR a Maďarska. Utrpení zde našly i početné skupiny Němců, Rakušanů, Francouzů, Italů či Jugoslávců. Historikové se pak postupně z pečlivě vedené evidence dopátrali, že šlo o vězně z více než 40 zemí.

Podobně jako v dalších koncentračních táborech se zde odehrávala strašná zvěrstva. Jak připomenul například web holokaust.cz, vězňové byli naháněni do drátů nabitých elektřinou, mnoho z nich ve strašných bolestech zemřelo po podání petrolejových injekcí. Likvidace probíhala masově v plynových komorách či v pojízdném plynovém autobusu. Na denním pořádku bylo psychické týrání a těžká fyzická práce, hlavně v kamenolomu.

Schody smrti.Schody smrti.Zdroj: cs.wikipedia.org, Bundesarchiv Bild, CC BY-SA 3.0 de

Pověstné byly schody smrti - 186 strmých schodů vytesaných do žuly, kdy vězňové sešikovaní v zástupech vynášeli na zádech žulové kvádry. A to i několikrát za den, za neustálého bití a střelby. „Nechvalně proslulé byly sadistické vraždy, takzvané parašutistické skoky, kdy si nahoře na plošině esesmani vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka,“ popsal web holokaust.cz.

Web fronta.cz přinesl i přímé svědectví českého vězně Václav Václavíka, který kruté podmínky realisticky popsal.

Náměstí Jaffa v Tel Avivu
Je tajemný Izrael bezpečný? Dovolenou zvládne i máma s dcerou, a bez cestovky

„Po oholení jsme byli postříkáni jedem proti hmyzu, který pálil v otevřených ranách. Poté nás hnali kápové klacky do jiné místnosti obložené dlaždičkami a sprchami visícími ze stropu. V tom okamžiku vyrazila ze sprch téměř vařící voda a vězňové řvali bolestí. Brzo na to voda se změnila v ledovou a proud ustal. Místnost byla zahalena hustou parou a naše unavená, vyhladovělá těla byla omámena od extrémů teploty vody,“ přiblížil Václavík.

„Klení a bití nahých těl nás uvědomilo, že kápové přišli evakuovat sprchovací místnost. Zmateně jsme se všichni současně hrnuli k úzkým dveřím, kde nastal zmatek. Někteří padli a těla se brzo spletla v groteskních pozicích do jedné haldy, že jen s námahou bylo možno se vyprostit a utéci ranám holí a gumových hadic kápů,“ doplnil.

Tudy se do tábora vstupovalo.Tudy se do tábora vstupovalo.Zdroj: shutterstock.com

A co je v Mauthausenu k vidění v současnosti? Web mauthausen-original.org uvádí, že přestože se v Mauthausenu z válečného období zachovalo relativně hodně, vzhled se od roku 1945 změnil. Stalo se tak poté, co se v roce 1947 Rakousko zavázalo, že místo přemění na památník. Součástí procesu byla demolice velké části vězeňských bloků a zařízení kamenolomu.

Místo je nyní samozřejmě cílem řady turistů, včetně Čechů. Ti to mají z Českých Budějovic asi 100 kilometrů. Z Brna kolem Vídně jde o 300 kilometrů. Vstupné do památníku se neplatí. Pokud však chcete průvodce či se v rámci rozšířeného programu dozvědět více, bude vás to stát od 3 do 10 eur za dospělou osobu.