Jak vypadá Pevnost Alexander I. se můžete podívat zde:

| Video: Youtube

Ruská stavba s názvem Pevnost Alexander připomíná slavnou pevnost Boyard. Dokončena byla v roce 1845 na umělém ostrově a měla sloužit k obraně nedalekého Petrohradu. „Název dostala po ruském caru Alexandrovi I. Byla postavena až pro tisíc mužů, kteří měli k dispozici asi stovku děl,“ uvedl specializovaný web Russia Beyond.

V pohotovosti však zde byli vojáci za celou historii jen třikrát a aktivně zasahovat nemuseli nikdy. Zaútočit na pevnost si totiž nikdo netroufnul.

Ideální místo pro nebezpečný výzkum

Pevnost je poměrně dobře izolována od svého okolí. Právě to se dobře hodilo na přelomu 19. a 20. století, kdy se s rozvojem dálkové dopravy v podobě vlaků a parníků začal tehdy již prakticky vymýcený mor opět šířit z asijských zemí do oblastí na jihovýchodě Ruska.

„Úřady se obávaly dalšího šíření infekce do Evropy. Proto se rozhodly pro vytvoření týmu, který měl vyvinout účinné léky a protimorové vakcíny,“ uvedl web Russia Beyond.

Na základě rozhodnutí cara Mikuláše II. v čele vědeckého týmu stál vévoda Alexandr z Oldenburgu. Šlo o velmi vzdělaného muže, který spolupracoval s tak věhlasnými vědci, jako byl Francouz Louis Pasteur (objevil vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině) či Robert Koch (objevil původce tuberkolózy).

„Ročně laboratoř v Pevnosti Alexander vyrobila až půl milionu dávek séra, které dodávala do Asie i Evropy,“ uvedl web Russia Beyond.


Nahrává se anketa ...

Nakaženým vědcům už nešlo pomoci

Web Live Science prozkoumal historické zdroje a zjistil, že experimenty byly v Pevnosti Alexander prováděny na zvířatech, jako byli králíci, opice, morčata a dokonce i koně. Léky a vakcíny se vyráběly z krevních sér.

Že šlo o velmi nebezpečnou výzkumnou činnost, lze doložit i na úmrtí několika vědců.

„V roce 1904 se zde nakazil dokonce hlavní lékař VIadimir Turchinovič-Vyzhnyevich a zanedlouho zemřel. V roce 1907 onemocněl další lékař Emanuel F. Schreiber. Podle příznaků si sám diagnostikoval respirační formu moru. Věděl, že mu již není pomoci. Ostatně jak uvádí i Světová zdravotnická organizace, plicní mor je téměř vždy smrtelný, pokud není léčen moderní medicínou do 24 hodin od prvních příznaků nákazy,“ uvedl web Live Science.

Doplnil, že vědec Schreiber byl zpopelněn na místě, aby jeho ostatky dále nerozšířily smrtící bakterie.

Pózování před Pevností Alexander:

Na dýmějový mor zabral experimentální preparát

Několik dní po jeho smrti se nakazil jeho kolega Lev Vladimirovič Podlevskij. V jeho případě však šlo o takzvaný dýmějový mor. Tedy méně smrtelnou formu choroby, u níž se úmrtnost pohybuje kolem 50 procent. A Podlevskij měl i štěstí, že u něho zabralo experimentální sérum, které bylo vyvinuto právě v ruské laboratoři.

Jak se  tedy dvě základní formy moru liší?

  • Dýmějový mor – v tomto případě dochází k prudkému zvýšení teploty, třesavce, bolestem kloubů a silné únavě. Pro tuto takzvanou bubonickou formu je charakteristický hnisavý zánět mízních uzlin, hlavně v tříslech a podpaží. Časem dochází k prasknutí hnisavých ložisek, což může způsobit celkovou sepsi. Při neléčení je smrtnost asi 60 procent, při nasazení antibiotik je šance na vyléčení velmi vysoká, jak uvádí internetová encyklopedie Wikipedia. Nemoc přenášejí blechy, které před tím nasály krev nakažených hlodavců, jako jsou například krysy.
  • Plicní mor – tato forma je přenášena kapénkovém infekcí z člověka na člověka. Probíhá jako těžký zápal plic s velmi vysokou smrtností. Má velice rychlý průběh a bez moderní léčby má velice vysokou smrtnost. Prakticky stoprocentní.

Pevnost záměrně zapálili filmaři

Laboratoř v pevnosti byla uzavřena v roce 1917. „Celý výzkum byl přesunut do Saratova v Povolží,“ připomenul web Russia Beyond. Pevnost poté ruské námořnictvo používalo jako skladovací prostor například pro minolovky. Od poloviny 80. let už bylo místo zcela opuštěné. Stojí za tím i jedna zajímavá skutečnost.

 „V roce 1985 byl natočen film „Střelný prach“, který vyprávěl o skutečných událostech z historie obrany Leningradu (současného Petrohradu). V důsledku rozsáhlého požáru, který zde byl kvůli věrohodnosti natáčených scén založen, byla pevnost „Alexander I“ poškozena,“ uvedl web města Kronštadt, v jehož blízkosti se pevnost nachází.

Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu a s tím souvisejícími omezeními byla pevnost cílem turistů toužících navštívit neobvyklá místa. Od přístavu v Kronštadu je vzdálena asi 700 metrů. A když v zimě Finský záliv zamrzl, šlo sem dojít i pěšky.