Dzeržinsk je město v Nižněnovgorodské oblasti Ruské federace, ve kterém žije přes 200 tisíc obyvatel.

Jak uvádí například specializovaný web věnovaný ekologicky postiženým místům Worst Polluted, až do konce studené války v roce 1991 patřil Dzeržinsk mezi hlavní ruské výrobní závody chemických zbraní.

5 nejnebezpečnějších míst, která byste neměli navštěvovat:

| Video: Youtube

„Šlo o sarin, plyn VX, yperit a fosgen,“ uvedl zase web The Guardian. I z těchto důvodů před rokem 1991 nemohli do Dzeržinsku jezdit cizinci a Rusové potřebovali zvláštní povolení. Všichni se navíc museli zavázat i k zachování státního tajemství. Co viděli a s čím pracovali, to si pracovníci museli nechat pro sebe.

190 druhů chemikálií v podzemních vodách

Město se potýká s děsivou skutečností, kdy podle údajů Dzeržinské agentury pro životní prostředí bylo v letech 1930 až 1998 nesprávně zlikvidováno téměř 300 tisíc tun chemického odpadu.

„Z tohoto odpadu se do podzemních vod dostalo asi 190 druhů chemikálií. V některých místech chemikálie proměnily vodu v bílý kal obsahující smrtící a rakovinotvorné dioxiny a vysoký obsah fenolu, který způsobuje akutní otravu a snadno i smrt. Hodnoty obsažených látek jsou údajně 17-milionkrát vyšší než činí bezpečný limit,“ doplnil Worst Polluted.

Nebezpečné látky se zároveň mohou poměrně snadno dostat do povodí řeky jménem Oka, a šířit se tak dále mimo postiženou lokalitu.


Nahrává se anketa ...

Dožívají se jen 50 let

Moc se tak nelze divit tomu, že zdravotníci u obyvatelstva evidují vysoký výskyt vrozených vad. Nejen kvůli nim se v této části Ruska v průměru lidé podle dostupných informací dožívají jen kolem 50 let. Dříve to bylo ještě horší.

„Například v roce 2003 přesáhla úmrtnost porodnost o 260 procent. Průměrná délka života u mužů byla 42 let, u žen 47 let,“ zmiňuje neveselý fakt například web Time.

close Dzeržinsk trpí silným chemickým znečištěním. info Zdroj: Wikimedia Commons , Aleksey Igonin, CC BY-SA 3.0 zoom_in Dzeržinsk trpí silným chemickým znečištěním.

Dzeržinsk se stal kvůli tamní ekologické pohromě i cílem řady dokumentaristů. Jedním z nich byl Tim Samuels z britské BBC. Ve svém počinu dostupném například na webu Alexander Street si povídal například se Serafimem Krivinem, který celý život pracoval v jedné z místních chemiček.

U jeho domu je studna. Na hladině se tvoří olejový povlak. S manželkou vodu už raději nepil, ale koupenému teleti ji zkusili dávat. „No a pak přestalo růst. Zkoušeli jsme ho krmit vším možným, ale nic nepomáhalo,“ sdělil mimo jiné v dokumentu Krivin autorovi.

Lidé jsou stále vystaveni vlivu chemických sloučenin

Jednu ze svých vědeckých prací pak Džerzinsku věnovala například Alla Bolotova. Uvedla, že nejhorší situace v Dzeržinsku se týká tří průmyslových osad Babina, Igumnova a Petryaevky. Nejenže obyvatelé žijí celý svůj život na dohled od chemických závodů, ale jejich těla jsou také neustále vystavena vlivu mnoha chemických sloučenin.

„Tito obyvatelé mají zahrady a ovocné sady. A to je noční můra. Vodu z těchto osad není možné použít ani pro průmyslové účely, přesto ji místní používají na zalévání rostlin, třeba rajčat. A plody pak jedí. Proto je tam nemocnost tak vysoká,“ píše Bolotova mimo jiné v práci na téma Každodenní život v Dzeržinsku, hlavním městě sovětské chemie. 

A co bude dál? Zatím se moc neví. Ze života v Rusku se v poslední době moc informací nedostává. Natož z někdejšího hlavního města sovětské chemie.