Lidské maso by zkrátka převážilo všechna zvířata a rostliny včetně nerostného bohatství. Hrůzná představa!

Taky já už představuji takzvaného pamětníka. Narodil jsem se za druhé světové války. Ano, to byla ta válka, kterou dnešní školáci ve vědomostním testu nedávno umístili do osmnáctého století. Při mém narození žily na Zemi dvě miliardy lidí. Když nám to paní učitelka ve škole sdělila, téměř jsme se zděsili. Dnes už je nás tu více než šest miliard. Představte si, že jenom za dobu mého života se lidstvo na zeměkouli ztrojnásobilo.

Proč pořád všichni straší globálním oteplováním, táním ledovců a zvýšením hladiny světových moří? Po takovéto špatné zprávě nutně musí přijít zpráva dobrá: taková katastrofa možná postihne až naše pravnuky, zatímco přelidnění nám hrozí už každým dnem. Samozřejmě se na to nemůžeme dívat naší středoevropskou optikou. Na problém přelidnění račte pohlédnout z oblíbeného hlediska globálního!Když tak občas beseduji s mladými lidmi, vzpomenu si na moudrou radu svého učitele, že každá přednáška má začít buď dobrým vtipem, nebo šokující informací. To proto, aby se posluchači probudili.

Dobré vtipy jsou bohužel povoleny až po 22. hodině večerní. Tak tedy posloužím šokující informací: každá žena je polovinu svého života plodná. A kdyby po celý tento svůj plodný život žila pravidelným intimním soužitím se zdravým mužem, porodila by asi 12 dětí. Realizace této plodnosti by už za 15 let překročila možnosti potravinových zdrojů celé planety.

Pokud tomu někdo nevěří, mohu posloužit příkladem americké sekty hutteritů, novokřtěnců. Už začátkem 19. století se vystěhovali z Evropy do USA a jejich náboženství jim přísně zakazuje jakékoliv omezení plodnosti. Kolik asi dětí porodí jejich průměrná žena? Ano, jejich průměrná porodnost je 12,4 dítěte, to je tedy výsledek té naší přirozené rozmnožovací schopnosti.

Dvanáct dětí chce dnes u nás málokdo. Ty tam jsou časy, kdy za porod čtrnáctého dítěte dostávala u nás matka-údernice od soudruha prezidenta Řád práce. A pokud lidem přiznáme právo na plánované rodičovství, musíme taky posloužit radou, jak toto právo realizovat. Zkrátka jak to udělat, aby těch dětí nebylo zrovna dvanáct, ale třeba o něco méně.

Ve věku dospívání může posloužit sexuální abstinence. Bude však obtížně realizovatelná až do chvíle početí prvního plánovaného dítěte. Umělý potrat může být řešením jenom výjimečným, asi jako záchranná brzda ve vlaku. Jediným řešením této zapeklité rovnice je moderní spolehlivá antikoncepce. Hormonální antikoncepční pilulka oslaví příští rok padesáté výročí svého vzniku a na světě ji dnes užívá sto milionů žen. Díky tomu se ta hrozba světového přelidnění přece jenom trochu zmírnila. Varovně stoupající křivka populačního přírůstku se přece jenom začala trochu v posledních letech zplošťovat.

Pokud jste tento text dočetli až sem, tak vězte, že za ty dvě minuty na Zemi zemřelo asi 500 lidí. Ale asi 650 se jich narodilo. Pokud by nebyla vynalezena hormonální antikoncepce, bylo by jich o dvacet více. A to je nepochybně ta závěrečná dobrá zpráva.

Radim Uzel
Autor je sexuolog a předseda Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu