A protože ekonomických laiků je v populaci drtivá většina, toto přesvědčení je velmi intenzivní. Podle indexu spotřebitelské důvěry je nyní nálada domácností v USA na nejhlubším bodě od roku 1982. Možná by bylo dobré si připomenout, co se dělo v 80. letech, a zda je současná situace lepší nebo horší než byla tehdy. V roce 1980 trpěla americká ekonomika infl ací ve výši 13,5 procenta.

Komu to připadá hodně, měl by se podívat do tehdejší Británie, Itálie či Španělska, kde nebyly výjimkou cenové nárůsty i přes dvacet procent ročně. Celý západní svět byl postižen druhou ropnou krizí. V roce 1982 dosáhla nezaměstnanost v USA vrcholu od dob Velké deprese ve 30. letech: krátkodobě přesáhla hranici 10 procent. Západní Evropa byla postižena podobně, s tím rozdílem, že nezaměstnanost v některých zemích útočila dokonce na dvacetiprocentní hranici. Pokles americké ekonomiky v témže roce o 2,2 procenta znamenal nejostřejší recesi v poválečném období.

A jako by toho nebylo málo, i fi nanční a kapitálové trhy byly tehdy postiženy řadou problémů. V roce 1987 došlo k nejprudšímu propadu newyorské akciové burzy od pověstného „černého pátku“ 1929. Obavy z opakování světové hospodářské krize ještě prohloubily potíže určité části amerického bankovnictví. V důsledku špatných úvěrů „stáhlo roletu“ celkem 1174 bank během let 1981 až 1990.

Osmdesátá léta byla obdobím, kdy světový kapitalismus trpěl řadou skutečných problémů. Přesto však koncem onoho desetiletí zvítězil nad socialismem a stal se jedinou konkurenceschopnou variantou uspořádání ekonomických vztahů. Jak se to mohlo stát? Všechny ty Jobovy zvěsti, které USA a Západ postihly během 80. let, měly jen přechodný charakter.

Šlo o řešitelné problémy, zatímco krize socialismu byla systémová a řešitelná jedině jeho demontáží. Srovnejme tedy 80. léta a současnost: nezaměstnanost je dnes řádově nižší, stejně jako infl ace. V roce 1982 čelily USA závažnému poklesu; v souvislosti s rokem 2008 lze realisticky očekávat mírnou recesi, tj. hospodářský růst blízký nule. A zatímco během 80. let překročil počet amerických bankovních úpadků tisícovku, během desetiletí 1991 až 2000 to bylo již jen 284. A kolik komerčních bank zkrachovalo v USA během let 2001 až do současnosti?

Všeho všudy pouhých 19, přičemž nadpoloviční většina se stala obětí technologické bubliny. Podtrženo a sečteno: všechny číselné údaje jako růst, nezaměstnanost, infl ace, objem špatných úvěrů, počet bankovních úpadků a tak dále, vycházejí v současnosti mnohem lépe než stejné ukazatele v 80. letech. Přesto je dnes veřejnost srovnatelně nervózní, pesimistická a nejistá. Čím to je?

Zhruba během posledních patnácti let si lidé zvykli na relativně hladký růst, který byl přerušený jen velmi mírnou recesí v roce 2001. Na dobré věci si lidé zvykají snadno, takže i relativně malé problémy je pak vyvedou z míry. Jakákoli špatná zpráva je vnímána v kontextu mimořádně příznivého období 2002 až prvního pololetí roku 2007. Média, chtivá senzací, tuto náladu dále přiživují. Psychologicky lidé vnímají současný stav jako krizi. Ve skutečnosti jde jen o drobnou nepříjemnost, na kterou svět zanedlouho zapomene.

PAVEL KOHOUT
Autor je ekonom, pracuje ve společnosti Partners for Life Planning