Jestliže se gen nějakým způsobem změní, například ztratí písmeno nebo jejich větší počet, čemuž se říká mutace, může být výsledkem tvorba odchylných bílkovin. Což se může projevit nejrozmanitějšími vrozenými nebo získanými onemocněními. Včetně zhoubných nádorů.

Odhaduje se, že asi 5 až 10 procent lidských zhoubných nádorů je důsledkem změn DNA, které se dědí, zbytek je důsledkem získaných změn, například ozáření, nebo chemických vlivů měnících DNA, zejména z kouření cigaret a špatného složení potravy.

Genetickou informaci zhoubných nádorů zkoumají vědci a lékaři dlouhou dobu. U některých nádorů jsou mutace genů, které jsou příčinou onemocnění, dobře známy. Současná diagnostika a výzkum do jisté míry připomíná rybáře házející síť do velkého jezera. Vyloví ryby úměrně velikosti sítě a jejích ok. Jinak řečeno: nádory mohou být způsobeny mnoha druhy změn DNA. Současné sítě umožňují chytit jen některé. Spousta zůstává skrytých.

Jediná a to zatím drahá a pracná cesta je porovnat u pacienta DNA z nepostižené tkáně a z jeho nádoru. Tím se přijde na změny, které jsou v DNA nádoru a nejsou ve zdravé tkáni, což se povedlo zatím u pacientky, která zemřela na akutní myelogenní leukemii, to je nádor z jednoho typu bílých krvinek. Srovnání provedla skupina vědců Washingtonovy univerzity v St. Louis. Přečetli a porovnali celou genetickou informaci jejích nádorových buněk a celou genetickou informaci jejích nepostižených kožních buněk. Čtení trvalo měsíce a stálo milion dolarů. Bylo plodné. Osm z deseti nalezených mutací, které jsou příčinou nádoru, by dosavadní vyšetřování nezachytilo.

To je produktivní směr výzkumu. Odhaduje se, že během 10 až 20 let by postup, jímž se vyšetření dělá, mohl být běžně dostupný. Odhad vychází z poklesu ceny počítačů a jejich programů. Jestliže odhad vyjde, odevzdá pacient kapičku krve nebo buňky tvářové sliznice, případně jiné nepoškozené tkáně a nepatrnou částku svého nádoru. Stroje porovnají zdravou a nádorovou DNA – umí to už dnes, ale jen v nepatrných kouscích řetězu. Přijdou na mutace nebo jiné odchylky nádorové DNA. Podle toho bude možné nasadit cílené léky – pokud již budou. Základní výhodou bude individuální cílení léčby. Geneticky se totiž jednotliví lidé odlišují podobně jako jejich otisky prstů.

Vědecká krása a naděje do budoucna? Jistě. Ale - nebylo by jednodušší a podstatně levnější třeba nekouřit a upravit si složení výživy?


FRANTIŠEK KOUKOLÍK
Autor je neuropatolog, zabývá se vědeckou esejistikou