Jistě není nikdo, kdo by neznal Černé barony. Buď jako knížku od Miroslava Švandrlíka nebo stejnojmenný film, který byl podle románu natočen. Existují však i pamětníci, kteří službu u PTP zažili na vlastní kůži a rozhodně to nebyla taková legrace.

PTP - Pomocné technické prapory, vojsko s černými výložkami, politicky nespolehliví lidé, kterým nemohla dělnická třída svěřit zbraně. Byli tady intelektuálové, šlechtici, faráři, prostě všichni ti, kteří byli nežádoucí komunistickému režimu. Černí baroni jsou v knížce i ve filmu příběh plný humoru, ale skutečnost byla mnohem tvrdší.

Černí baroni se odehrávají na zámku Zelená Hora u Nepomuku a byl tady natočen i film. Na tomto zámku není místo pro lhostejnost. Z oprýskaných zdí dodnes vyzařuje plno emocí. Stále je tu cítit přítomnost 50. let, která patří mezi nejtemnější dobu novodobých dějin.

Ukázka z filmu Černí baroni, ve které je zámek dobře viditelný: 

Zdroj: Youtube

A přesto i tento zámek zažil hezké časy a býval příjemným místem k bydlení. Zámecký areál se nachází na kopci nad Nepomukem a tvoří dominantu kraje. Vystřídalo se zde hodně majitelů, různých šlechtických rodů, např. Martinicové, Coloredové, Auerspergové. Mezi nejvýznamnější patří Šternberkové, kteří na místě hradu vybudovali v 17. stol. barokní zámek.

V rozsáhlém areálu se nacházejí zbytky původního hradu, z něhož se dochovala válcová věž, část opevnění, poplužní dvůr, kostel Nanebevzetí Panny Marie - prázdný prostor, z kterého čiší mráz a budova samotného zámku. Vše je zdevastované, pusté, prázdné.

Zámek Červená Řečice prochází rekonstrukcí, fotografie z roku 2022.
Tajemno: Ve sklepení zámku se prý zjevuje průvod popravených templářů

Zámek je barokní, třípatrový, trojkřídlý, s arkádami na nádvoří. Posledním majitelem byl plzeňský podnikatel Karel Blažek. Od r. 1947 sloužil zelenohorský zámek armádě, v 50. letech sem byl převelen oddíl pétépáků. Interiéry byly předělány na vojenské ubikace. Armáda odešla až začátkem 90. let. Zámek nebyl udržován a pustl. Zachoval se hlavní sál s nástropními freskami, které zachycují boj Jaroslava ze Šternberka s Tatary, dále divadelní sál a bývalá hradní kaple.

Zajímavostí je, že zde r. 1818 byl nalezen Zelenohorský rukopis, který měl posílit národní sebevědomí. Jeho nález rozdělil národ a dodnes zaměstnává řadu historiků, kteří se nemůžou dohodnout, zda je to falzifikát nebo ne. Rukopis je připisován Václavu Hankovi, Josefu Lindovi a Františku Horčičkovi. V přízemí zámku je expozice Zelenohorskému rukopisu věnovaná.

Zámek je rozlehlý, místnosti prázdné. Vše působí beznadějně, ale doufejme, že snaha o záchranu zámku bude úspěšná. Přejme si, aby se zámek stal příjemným cílem turistů, ale zároveň bychom neměli zapomínat na odvrácenou tvář historie.