Pozdně gotický dům vznikl na skalnatém ostrohu nad řekou Sázavou zřejmě na přelomu 14. a 15. století. Jeho existence však nebyla příliš dlouhá, neboť získané nálezy a celková situace poukazují na to, že zanikl v raném novověku. O zástavbě na tomto místě archeologové věděli, rozsah a kvalita dochovaného zdiva jsou ale podle nich mimořádné. Dům byl vystavěný převážně z místní ruly, ojediněle byly použity cihly a opuka. Měl až tři trakty a podzemními prostory byl propojený s jeskyní sv. Prokopa. Část domu se nacházela přímo nad jeskyní.

Podle zjištění archeologů Národního památkového ústavu byl suterén na dobu středověku nezvykle vysoký. Na výšku mohl měřit až 4 metry. Nad ním byla nyní již jen částečně dochovaná valená klenba a podlaha vyššího podlaží, kterou tvořily nezdobené pálené dlaždice.

Kunratický zámek a park
Marii Terezii uchvátil. Dnes je to strašidelné místo, dokonce dějiště hororu

„Tento objev je výjimečný stavem dochování. Takto dobře dochovaný suterén z období vrcholného, pozdního středověku, se nachází výjimečně,“ uvedl archeolog Národního památkového ústavu Zdeněk Neustupný, garant výzkumu v klášteře Sázava. Výjimečné je podle něj také místo nálezu, kterým je Sázavský klášter, založený v 11. století poustevníkem sv. Prokopem nad jeho poustevnou jako benediktinský klášter se slovanskou liturgií.

Jednou z funkcí středověkého domu, který se nalézal severně od původního klášterního kostela, byl přístup do jeskyně. Z horních pater se do suterénu scházelo schodištěm v síle zdi. To bylo opatřeno kamenicky opracovaným opukovým portálem. Další portál pak spojoval suterén s jeskyní.

Dva a půl měsíce trvající výzkum v suterénu a přilehlém okolí domu odhalil početné množství úlomků středověkých kachlů a velké množství druhotně uložených lidských kostí. Celkově bylo v rámci terénní akce získáno několik tisíc nálezů, které jsou rozděleny do různých materiálových skupin. Převážně se jedná o režnou keramiku a již zmíněné kachle. Mezi nálezy z mladší etapy dějin lokality patří ojediněle kachle glazované, které s největší pravděpodobností nesouvisí s existencí stavby samotné.

Medvěd kamčatský Bruno v Zoo Děčín
Velkolepá oslava. Děčínská zoo přivítá 75. narozeniny pokusem o český rekord

V podstatně menším množství byly získány předměty z železa (stavební hřeby a hřebíky, skoby, nůž, kleštičky, hrot šipky), mazanice, fragmenty omítek a malt, či strusky. Vzácnou kategorii nálezů představují výrobky ze skla (zlomky kruhových okenních terčíků a stolních nádob). K drobným předmětům každodenní hmotné kultury je možné zařadit tenké kostěné šídlo, závažíčko a přezku, které byly vyrobeny ze slitin barevných kovů. Několik drobných mincovních nálezů zastupuje stříbrný parvus z počátku 14. století. Mezi atypickými artefakty stojí za zmínku umělé vejce pro slepici, takzvaný podkladek.

Kolekce pozdně gotických kachlů, která byla objevena v zásypu sklepa, poukazuje na úroveň vybavení domácnosti a skutečnost, kdy nejpravděpodobněji v jedné z nadzemních částí nebo i přízemí domu byla umístěna bohatě zdobená kachlová kamna. Mezi reliéfními vyobrazeními na čelních vyhřívacích plochách/stěnách jednotlivých kachlů jsou mimo jiné patrné husitské symboly (kalich na korouhvi).

Zdroj: Youtube

Mezi jiné poutavé nálezy, které dokládají stavební proměnu v této části klášterního areálu, je třeba zařadit fragmenty vzácných podlahových dlaždic z románského období. Zajímavý, ale v prostředí kláštera takřka typický, je nález stylusu, malé kovové pomůcky, která v během středověku i novověku sloužila k psaní na voskových tabulkách.

„Jsme v úvodní etapě zpracování výsledků výzkumu. Kromě revize a digitalizace terénní dokumentace pořizujeme kresebnou a fotografickou dokumentaci vybraných nálezů. Některé předměty budou podrobeny dalšímu konzervátorskému a restaurátorskému zásahu. V několika případech se budeme snažit o rekonstrukci vybraných artefaktů,“ uvedl archeolog Národního památkového ústavu, garant výzkumu, Tomasz Cymbalak.

Současně probíhá antropologické vyhodnocení kosterních pozůstatků z hrobu nalezeného v těsné blízkosti gotického domu. „Pozůstatky dospělého muže byly odhaleny ve starší nálezové situaci, kterou lze spojit s 12. stoletím. Podle předběžného antropologického posouzení to byl člověk navyklý namáhavé fyzické práci. Posléze, pomocí radiouhlíkového datovaní, proběhne pokus o přesnější stanovení doby, kdy tento člověk zemřel,“ doplnil Cymbalak.

Norsko
Nejdelší země Evropy? Projížďka výletní lodí v Norsku uchvátí nádherou

V dalších částech domu pak odborníci našli například hrot šipky do kuše, úlomek šestiboké románské dlaždice s perutí gryfa, gotickou dlaždici s otisky tlapy psa a kopyta srnce. Z 12. století, tedy z doby, která předcházela vzniku gotického domu, pocházejí i nalezená horkovzdušná topeniště a také zbytky masivního zdiva o šíři až 2 metry, pojeného hlínou. K tomuto zdivu přiléhal pískovcový sloupek a kamenný prvek se spirálovitou rytinou. Vzájemné narušování (překrytí) kamenných konstrukcí z různých období je podle odborníků dokladem složitého sídlištního vývoje tohoto místa.

Terénní práce v prostoru takzvané svatoprokopské zahrady v areálu sázavského kláštera byly vyvolány záměrem Národního památkového ústavu a emauzských benediktinů zpřístupnit jeskyni sv. Prokopa návštěvníkům tohoto poutního místa. Záchranný archeologický výzkum skončil v polovině října a místo bylo na zimu zabezpečeno.

Sázavský klášter založil na začátku 11. století poustevník Prokop. Usadil se v jeskyni nad řekou, ze které podle legendy vyhnal tisíc démonů. Nad ní poté vystavěl kapli Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Ve spolupráci s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Břetislavem I. tady vznikl po roce 1032 benediktinský klášter. Byl třetím nejstarším mužským benediktinským klášterem v Čechách. Od jiných se odlišoval používáním staroslověnštiny a písma hlaholice. Jazykovědci předpokládají, že v Sázavě vznikly vzácné rukopisy, například Pražské zlomky nebo část Remešského evangeliáře. Po smrti Prokopa se Sázava stávala poutním místem. 4. července 1204 byl Prokop oficiálně svatořečen.