Expozice se vůbec poprvé začala formovat se vznikem asanačních odřadů (Ralsko, Mimoň) v roce 1993. Po jejich zániku v době reorganizace převzalo záštitu ženijní vojsko a nově vzniklá rota EOD (Explosive Ordnance Disposal).

Munice začala sloužit potřebám pyrotechniků, kteří jí dodnes používají především jako výukový materiál. „Munici jsme postupem času začali shánět i sami, rozjeli jsme spolupráci s policií a po roce 2010 i se zahraničními partnery, jako jsou například pyrotechnici z Belgie, ze Slovenska, z Nizozemí,“ přiblížil postupný vývoj sbírky Specialista informační skupiny Centra pyrotechnické informační skupiny (CTIP) nadrotmistr David Bártů. Podle něj má hodnotu přes jeden milion Eur. „Najdete tady téměř všechno. Od nábojů do vzduchovky až po protivzdušnou obranu. Z těch nejstarších kousků jsou to například dělostřelecké granáty vzaté roku 1863, 1866 do horských kanónů rakousko-uherské armády,“ líčí.

Sbírka postupně přešla kvůli legalizaci pod Československou obec legionářskou, konkrétně pod Jednotu In memoriam majora Václava Vokurky v Boleticích. „Jméno převzala od jednoho z prvních instruktorů pyrotechnických kurzů, který zemřel společně se svými žáky v Praze při nežádoucím výbuchu,“ dodal nadrotmistr.

Jednota spolupracuje s armádou České republiky tak, že jí poskytuje sbírku k výcviku a armáda na oplátku prostory k uložení munice. „Objekty, které teď využíváme, už nám nestačí. Spousta letecké a protiletadlové munice čeká v depozitářích po celé republice na svoje umístění. V současné době připravujeme letecký hangár v posádce Bechyně, který nabízí skvělé podmínky ke skladování i spoustu místa,“ tvrdí. Jedná se o uskladnění vzácných kousků, jako jsou např. rakety o délce 6-8 metrů (S- 200 VEGA), letecké pumy nebo hlavice z torpéda, která je v Čechách velkou raritou. „Provizorně uložená je i munice, kterou jsme přivezli z Holandska. Vyřazovali ji ze sbírek a jednalo se většinou o leteckou munici ze 60. a 70. let západní výroby. Během chvilky se nám podařilo všechno legislativně zpracovat, vybavit kamion a dovézt do republiky. Na to jsme velice hrdí,“ doplnil Bártů.

V největších počtech se v expozici nachází vyřazená munice české výroby. S tou se mohou pyrotechnici roty EOD setkávat např. při asanačních pracích na Brdech nebo Boleticích. „Munice nalezená na Brdech pochází nejčastěji z období Varšavské smlouvy, to znamená po válkách až do současnosti. Protože vojenský prostor je tady od roku 1926, můžeme tady narazit i na munici prvorepublikové armády, což je velká vzácnost,“ upřesnil různé druhy nálezů zástupce velitele týmu pro ničení chemické munice roty EOD nadrotmistr Radek Mazur, který se pravidelně účastní pyrotechnické očisty.

Právě díky sbírce mohou vojenští specialisté lépe jednotlivé fragmenty rozeznávat a určovat. Využívají ji i studenti Univerzity obrany v Brně nebo vojáci před výjezdem do zahraniční operace. Např. pro strážní roty, co se střídaly na BAFu v Afghánistánu, to bylo povinné. „Fungujeme také jako informační podpora pro jiné státy. Pokud je to možné, daný kus nafotíme, dopodrobna popíšeme a pošleme zpět. Pokud je žádost větší, např. od Švédů nebo Němců, tak ti pak přijedou třeba na celý týden a školí se přímo na té munici," popsal spolupráci se zahraničními partnery Bártů.

Sbírka munice se neustále rozšiřuje. Každý nový kus musí mít značku o odborné delaboraci, která zaručuje, že munice nemá v sobě výbušninu a je bezpečná. „Kromě toho musí projít kompletní legalizací, což stojí peníze a spoustu času. Z toho důvodu máme i civilní mecenáše, kteří nám finančně přispívají,“ přiblížil služební postup při zařazení nové munice do expozice specialista informační skupiny.

Největší sbírku munice v České republice má Vojenský historický ústav, který funguje už celou řadu let. Podobně je na tom i sbírka Policie České republiky v Opatovicích nad Labem, i když je z větší části spravovaná také Československou obcí legionářskou. „Naše sbírka sice není v takovém rozsahu, ale na druhou stranu se můžeme pochlubit kusy, které nikdo jiný nemá,“ doplnil Bártů.

Kpt. Zuzana Králová