Když se blíží místo, v němž se dva pruhy vozovky sjíždějí v jeden, nastává většinou mezi řidiči lítý boj. Jedni se tlačí do vedlejšího pruhu při prvním náznaku, že situace nastane, další se snaží nacpat se až do nejužšího cípu končícího pruhu - a všichni zbytečně zdržují a komplikují plynulost dopravy. Správně zipovat umí jen málokdo. 

Nejprve se podívejme, co vlastně takové „správné zipování” znamená. Oficiální pravidla nám totiž přesný návod nedávají. Zákon o silničním provozu v § 12 odst. 5 uvádí, že „při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu“. Šroubovanou řečí se tak dozvídáte, že pokud jedete v pokračujícím pruhu, musíte umožnit autům z toho končícího přibočení, a to střídavě, vždycky jeden a jeden. Jenže kdy přesně? Na to má očividně každý řidič jiný názor.

Kdy, kde a jak

„Diskuze o tom, jak správně zipovat, zdaleka není jen českým fenoménem,” říká odborník na silniční dopravu Roman Budský z Platformy VIZE 0. „Skutečnost je taková, že globálně se naprostá většina řidičů snaží zařadit do průběžného pruhu s větším předstihem. Na své kolegy, kteří dojíždějí až do samého konce pruhu, který končí, pak nahlížejí jako na nezdvořáky, kteří se snaží prodrat kupředu na úkor slušných řidičů. A vlastně se tomu nelze divit, neboť obecně pravidla silničního provozu neurčují, v jakém úseku před spojením pruhů pravidla pro zipování platí.”

Brzdy na autech jsou vyvíjeny tak, že nikdy nesmějí selhat
Malá škola brzdění: Radí experti ZF z Jablonce, kteří brzdy také sami vyvíjejí

Praxe vypadá obvykle následovně - první skupina řidičů se cpe do pokračujícího pruhu, hned, jak zmerčí značku o snižování počtu jízdních pruhů. Tím zpomalí průběžný pruh, neboť v tomto místě většinou ještě nikdo mezery pro přibočení nenechává. A většinou zastaví i končící pruh, neboť zůstanou trčet na půl cesty mezi oběma pruhy. Jiní dojedou až na samý konec, kde se zastaví a čekají, až jim někdo vedle udělá místo. Pokud za těchto okolností zipujete správně, plynulosti provozu už většinou moc nepomůžete. Zip totiž funguje hladce jen v případě, že ho dodržují všichni. 

Komunikujte a berte ohledy

Kde tedy začít zipovat? „V zákoně  o silničním provozu by bylo dobré jednoznačně stanovit, že pravidlo pro střídavé řazení se uplatní v úseku bezprostředně před místem, kde jeden z pruhů končí,” doporučuje Roman Budský. „Tak by to bylo pro všechny řidiče jednoznačně srozumitelné. Stále je však třeba mít na paměti, že pravidlo o zipování se uplatňuje v situaci, kdy se jedná o souběžnou jízdu, tedy kdy se vytvářejí souvislé proudy vozidel, takzvané kolony."

Zdroj: Youtube

Jak na plynulé přibočení do průběžného pruhu, se můžete podívat na videu, který připravila automobilka Toyota. Pár obrázků totiž často vydá za tisíc slov. „Základem správného zipování je plynulá jízda bez zastavování,” komentuje video produktový manažer české Toyoty Václav Zikmund. „Před snížením počtu jízdních pruhů by měli řidiči zpomalit a vyrovnat rychlost v obou pruzích. Řidiči v pruhu, který pokračuje, pak začínají dělat mezery tak, aby se před každého z nich mohl zařadit vždy jeden vůz.” Důležité je začít dělat mezery včas a také dostatečně velké - přibočující auto se do mezery musí vejít i s rezervou, aby nemuselo příliš brzdit, nebo dokonce zastavit. 

Když se snažíte zařadit do pokračujícího pruhu, pokuste se navázat oční kontakt s řidičem vozidla vedle - ujistíte se, že o vás ví a ponechá vám prostor na přibočení. A pokud jedete v pokračujícím pruhu, berte ohledy. Koneckonců, nejde o „váš” pruh, do kterého se snaží nacpat vetřelci. Je to silnice určená všem.