Podle Evropské unie jsou hlavním viníkem opožděného odhalení škodlivin švýcarské úřady. „Pokud víme, tak první výsledky testů měli Švýcaři k dispozici nejpozději 18. července a čekali na jejich potvrzeni do 21. července. Teprve 24. července nás informovali,“ uvedl mluvčí evropského komisaře pro zdravotnictví Philip Tod.

Podle něj komise poslala první varování do systému rychlé výstrahy 13 minut poté, co obdržela informaci ze Švýcarska. O tom, jak dlouho je dioxinová dodávka v oběhu, nemá jasno ani švýcarská firma Unipektin, která znečištěnou přísadu E 412 do střední Evropy dovezla z Indie.

Představitelé Unipektinu Deníku potvrdili, že stále čekají na výsledky testů v indických laboratořích. Podobně ani Česká republika stále nezná oficiální výsledky dioxinových testů potravin z tuzemského trhu.

Skandál nabírá na obrátkách

Skandál s potravinami kontaminovanými dioxinem přitom nabírá na obrátkách. Na černé listině Evropské komise, kterou zveřejnil maďarský úřad pro kontrolu potravin, se ocitla další firma dovážející své produkty také na český trh – německý Zuegg, jež vyrábí produkty s ovocnými přísadami.

„Odkud víte, že má Zuegg problémy? Z Evropské komise? Tak to musím prověřit,“ reagovala Daniela Kolejková ze Stání zemědělské a potravinářské komise a s dalšími dotazy odkázala Deník na mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna.

„Co mělo být staženo, to bylo staženo,“ uvedl Duben na dotaz, zda budou výrobky s přísadami německého Zueggu staženy nebo jsou stahovány z prodeje. Německá pobočka firmy Zuegg se k případu nechtěla vyjádřit, její pracovnice rovněž odmítla poskytnout telefonní spojení na kompetentní zástupce v italské Veroně.

Vše o dioxinech čtěte v našem SPECIÁLU!

Gandalovič: Hrozilo nebezpečí, že lidé přestanou kupovat české jogurty

Zasáhli jsme proti výrobkům ze sousedního Německa, říká ministr zemědělství Petr Gandalovič.

V pondělí jste uvedl, že problém s kontaminovanými potravinami na českém trhu je vyřešen. Teď ale byly staženy dva výrobky. Hrozí znovu nějaké nebezpečí?
Ne. Inspekce zasáhla proti výrobkům, které měly být dovezeny na náš trh z Německa. Čili okamžitě jsme udělali opatření přes celní správu, aby všechny případné dovozy byly hlášeny a zastaveny. A to se stalo.

Spotřebitel tedy nemůže v obchodě narazit na závadnou potravinu?
Věřím že ne.

Nepřišlo první varování z inspekce neúnosně pozdě?
Ne. Příslušné složky byly informovány a konaly, jak měly. Šlo jen o otázku, zda v té chvíli mohli mít lidé doma nějaké kontaminované jogurty. Inspekce došla k závěru, že vzhledem k spotřebním lhůtám nikoli. Závadné výrobky totiž byly uváděny na trh od dubna do června, takže by je asi těžko někdo měl v ledničce v polovině srpna. Usoudila, že potraviny s šarží, která pronikla do výrobků před varováním, byly snědeny. Koncentrace škodlivin v tom omezeném množství potravin ovšem nemohly lidské zdraví nijak poškodit. Určitě ne víc než při vykouření jedné cigarety.

Takže podle vás nikdo nepochybil a nebude vyvozovat osobní odpovědnost?
Určitě ne. Možná jsme o tom bruselském varování měli veřejnost informovat dříve, ale připomínám, že šlo jen o jednu vadnou šarži jinak běžně používané a schválené látky. Bylo tady nebezpečí jisté paniky a toho, že lidé přestanou kupovat české jogurty, což museli zvážit.