Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ať se se mnou lidé rozloučí šampaňským a svíčkou, řekla mi Květa Fialová

/ROZHOVOR/ O skonu Květy Fialové se herec Slováckého divadla a její kamarád Josef Kubáník dozvěděl od její dcery Zuzany o půl sedmé ráno, bezprostředně po tom, co Květa Fialová zemřela. Ještě spal, když mu zazvonil telefon.

26.9.2017
SDÍLEJ:

Josef Kubáník a Květa Fialová na jevišti Slováckého divadla. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Karásek

„Věděl jsem, proč Zuzka volá. Zdravotní stav Květy totiž nebyl v posledních týdnech dobrý a my jsme to očekávali opravdu každou hodinu,“ vysvětluje mi krátce před úterním polednem.

Ví, že s ním chci mluvit o paní Květě a našim čtenářům tím tuto mimořádnou ženu přiblížit. Známe se dlouho, proto naši konverzaci nechci komplikovat oficialitami a zůstávám u tykání.

Květa Fialová pro tebe byla nejenom hereckým partnerem ze tří inscenací ve Slováckém divadle Harold a Maude, Oskar a růžová paní i Popel a pálenka, ale také blízkým člověkem a přítelem. Její odchod tě proto určitě bolestně zasáhl. Kdy jsi s ní byl naposled?

Vždycky jsme se s Květou potkávali v Praze. Buď na nějakém natáčení nebo jsem přijel jen tak, abychom mohli být spolu. Naposledy jsme se viděli předminulou sobotu. Den na to jsme se měli vidět znova, ale její zdravotní stav se zhoršil a museli ji převézt do nemocnice. Se Zuzkou jsme se dohodli, že tam bude chodit jen ona.

Své poslední narozeniny měla před několika dny 1. září, stihla je ještě oslavit?

Tyto narozeniny už nestihla dostatečně oslavit, protože jí začaly zdravotní komplikace a už to nebylo na slavení.

Jak v poslední době vzpomínala na náš kraj, kam se ráda vracela, a kde dokonce jednou i volila?

Její nemoc, alzheimer, nebyla ve fázi, kdy by s nikým nekomunikovala, jak někteří tvrdí. Jen jí už nesloužila krátkodobá paměť, takže se mě i několikrát zeptala, který je den. Jinak všechno věděla a stále se zajímala. Ptala se co na naše hry říkají diváci, jestli na ně chodí a vše pro ni typickým způsobem okomentovala. Do posledních chvilek byla velmi vitální, a to až do konce srpna.

V lednu před šesti lety získala Květa Fialová za roli Maude v inscenaci Slováckého divadla Harold a Maude Cenu odborné kritiky Největší z pierotů, kterou už 21 let uděluje Slovácký deník, dříve Slovácké noviny, o dva měsíce později pak za stejnou roli obdržela v Národním divadle Thálii. V té hře jsi se s Květou potkal na jevišti ve Slováckém divadle poprvé, připomeň prosím, jak vás dva tehdy svedly cesty osudu herecky dohromady?

My jsme se potkali při inscenaci muzikálu Adéla ještě nevečeřela. Tenkrát jsem chtěl dát dohromady paní Fialovou, Konvalinkovou a pana Dočolomanského, protože od natáčení toho filmu se neviděli. Tak jsem je pozval do Uherského Hradiště. Pan Dočolomanský nakonec nepřijel, ale obě dvě dámy 8. září 2008 přijely a tam jsme si nějak s paní Květou padli do noty a ona my pak volala, jestli bychom se mohli vidět, že by o to stála. Já za ní pak přijel. Po pár dnech mi psala zprávu, jestli bych si s ní nechtěl zahrát divadlo a nabídla mi tuto úžasnou roli. Já z toho byl samozřejmě šokovaný, hrát s takovouto velkou osobností, to pro mě bylo něco nepředstavitelné. Říkal jsem ale, že už máme připravený dramaturgický plán. Paní Květa přesto přijela do Hradiště, kde si dala schůzku s ředitelem divadla panem Stránským a přesvědčila ho o tom, že Harold a Maude je hra, kterou bychom tu měli mít a byla to dobrá volba. Paní Fialová se do té role opravdu výborně dostala. Jednak za to obdržela tu Thálii, ale pak pronesla na prknech Národního divadla i tu památnou větu, kterou řekla kolegům, že se omlouvá, ale pro ni, že je Národním divadlem divadlo Slovácké.

Následovala inscenace o nemocném chlapci Oskarovi, jehož jsi ztělesnil a hodné paní Růženy v Květině podání ve hře Oskar a růžová paní. Opět šlo o silný strhující příběh, za nějž sis odnesl Největšího z pierotů pro změnu ty…

Pro mě to byla těžká role, taková terapie života, já mám za sebou zkušenost, když mi malý synovec onemocněl na leukémii. Náš Kryštof se ale na rozdíl od Oskara uzdravil. Takže my jsme si s paní Květou při zkouškách často povídali, jak jsou ty osudy kruté vůči rodinám, kde onemocní malé děti a pro nás to bylo taky důležité v tom, protože jsme si povídali, co se v životě všechno dokáže člověku přihodit. Bylo to pěkné povídání o životě, divadle a o tom, co má za sebou paní Květa za sebou. Strašně jsem za to vděčný.

Třetím a posledním kusem, v němž se paní Květa objevila na hradišťské divadelní scéně, byla komedie Popel a pálenka…

Užili jsme si to, ale všichni jsme cítili, že už to nebyl nejlepší nápad tuto hru uvádět, protože paní Květě už ubývaly síly. Tam už nebylo co od divadla očekávala, ale protože byla velká profesionálka, tak do toho šla celou svou velkou osobností.

Pak se ze zdravotních důvodů stáhla do ústraní. Jak snášela to, že ji nemoc omezuje, že nemůže hrát?

Stále za ní chodili přátelé a kolegové, takže nestrádala tím, že nemůže hrát, protože měla kolem sebe lidi, kteří to jeviště nějakým způsobem ztělesňovali. Ona byla v pohodě. Neslyšeli jsme ji ani jednou, že by si stěžovala, že nemůže na jeviště. Celkově si nikdy na nic v životě nestěžovala. Ona sama o sobě říkala, že jejím heslem je Přijmout, poděkovat a zvládnout. Říkala to a také se tím řídila.

Jsi autorem knihy Květa Fialová pod křídly andělů, kde zmiňuješ celou plejádu osobních zážitků s ní, mohl bys prozradit nějaký, který ti utkvěl v paměti a stal se její personifikací ve tvé mysli?

To nejde, já mám za sebou devět let intenzivní komunikace, každodenního kontaktu, každodenních příběhů, každodenního telefonování, setkávání. Znal jsem se s ní devět let, ale mám pocit, že jsem s ní prožil celý život. A opravdu vytáhnout jednu jedinou příhodu, to opravdu nejde. V té knížce jsou popsány mnohé z nich, na které jsem si vzpomněl, ale popsat tolik let do knihy nebo rozhovoru nebo jakéhokoliv vyprávění prostě nelze. Mohl bych o ní povídat celé dny. Pořád a pořád. A pořád by to bylo málo a nestačilo by to, protože ona byla inspirativní velká osobnost.

Protože jsi ji dobře znal, víš, jaký by si Květa přála pohřeb a s jakými pocity ze svého života odcházela na druhý břeh?

Ona s tím byla smířena. Já si pamatuju, že když jsem spal v jejím pražském bytě poprvé, tak za mnou přišla do pokoje a zeptala se mě, co bych dělal, kdyby do rána umřela. Že mě tam totiž nikdo nezná a měl bych pěkný průser. Měla za sebou velmi těžké operace, velmi těžké zákroky, které vždycky zvládla, takže věděla, jaké to je stát jednou nohou na druhém břehu. Co se týká pohřbu, tak paní Květa nesnášela pohřby. Několikrát mi kladla na srdce, že až dojde k té situaci, ke které teď došlo, ať všem říkám, že děkuje za přízeň a kdokoliv se s ní bude chtít rozloučit, ať jí zapálí svíčku a ať si vypije šampaňské.

Myslím, že je zbytečné, ptát se tě, s jakou květinou se s Květou půjdeš rozloučit, nicméně prozraď to čtenářům

Jakou myslíš, že by to bylo?

Slunečnicí přece, ne?

Právěže ne. Ona slunečnice moc ráda neměla. O nich se jen hrálo v Harold a Maude. Ale ona všem dávala raději bílé lilie.

Znamená to, že se s ní rozloučíš s bílou lilií v ruce?

To už si nechám pro sebe.

Podívejte se na fotogalerii z Harold a Maude

Autor: Pavel Bohun

26.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Ozbrojenci v Luhansku
5

Do ulic Luhansku vyrazili ozbrojenci. Spekuluje se o převratu mezi separatisty

Geniální tvůrce Hledá se Nemo čelí obvinění. Rád se objímal s děvčaty

Po více než 20 letech se kolegyním jednoho z nejlepších animátorů od dob Walta Disneyho Johna Lassetera podařilo obvinit ze sexuálního obtěžování. Jeho femistické kolegyně o něm totiž uvedly, že se rád objímal s ženami. Ve firmě Pixar mu prý přezdívali "Objímač“ (Hugger). Geniální animátor a režisér se podílel na filmech jako Hledá se Nemo, Toy Story nebo Příběh brouka.

Z kotle unikal plyn. Snahy záchranářů o oživení muže byly v Břeclavi marné

Okolnosti smrti staršího muže prověřují od středy policisté v Břeclavi. Obyvatel tamní Hřbitovní ulice podle dostupných informací zemřel kvůli plynu unikajícímu z kotle. Zachranáři se jej pokoušeli oživit, ale marně.

Oklamal arbitra, dostal stopku. Anglie poprvé trestá simulanta

/VIDEO/ Štvou vás teatrální pády, jimiž si fotbalisté chtějí vymodlit faul a třeba i penaltu? Nejen v Česku, ale i v Anglii bylo na začátku tohoto ročníku zavedeno nové pravidlo: za oklamání arbitra může přijít stopka. A teď mají na ostrovech (míněno v Premier League) prvního hříšníka. Stal se jím Oumar Niasse.

AKTUALIZOVÁNO

Šéfem Sněmovny byl zvolen Vondráček. V tajné volbě získal 135 hlasů

/PŘÍMÝ PŘENOS/ Předsedou Sněmovny zvolili poslanci jejího bývalého místopředsedu Radka Vondráčka (ANO). V tajné volbě získal 135 hlasů. Hlasovací lístky si vyzvedlo 197 poslanců. Proti Vondráčkovi se sešlo 14 hlasů, další dva byly neplatné. Dalších 46 poslanců svůj hlas neodevzdalo. Sněmovna také rozhodla, že bude mít pět místopředsedů. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT