Prvotní inspirací baletu byla Choffardova rytina nazvaná Matka kárá dceru. V popředí stála bohatá vdova, vzadu se skrývali dva mladí milenci. Podle ní vytvořil v roce 1786 Jean Douberval balet Marná opatrnost o krásné Líze a chudém selském synkovi Kolasovi, jejichž lásce nepřeje Lízina matka, bohatá vdova Simona.

Dcera se ale i přes všechny matčiny snahy dále tajně s Kolasem schází, až nakonec zápletka vyústí tím, že ji matka nedopatřením zamkne s mladíkem v ložnici. Po jejich odhalení pochopí, že její snahy uhlídat dceru byly marné.

V roce 1828 pak napsal francouzský skladatel Hérold novou hudební předlohu, která byla představena v pařížské Opeře. Olomoucká inscenace vychází z dvouaktové celovečerní verze, kterou upravil anglický dirigent John Lanchbery.

„Jedná se o komický titul, což nebývá v baletní praxi příliš zvykem. Tvůrci totiž většinou zpracovávají vážnější tematiku a tragické náměty. Většina se jich navíc odehrává v aristokratické společnosti, zatímco tady se najednou objevuje obyčejný lid zastupovaný selkou nebo statkářem,“ upozornil Kyselák.

Režisér tento balet uvedl v Olomouci již jednou – na začátku devadesátých let. „Tehdy ještě nebyly baletní soubory tak vybavené, teprve se tvořily. Oproti předchozímu nastudování tentokrát uvádím titul v jeho původní podobě, bez jakýchkoli úprav,“ vysvětlil režisér.

V derniérovém obsazení Marné opatrnosti zatančí Svatava Kaisarová jako Líza, Dmitrij Savakov jako její nápadník Kolas, Vladislav Nikolenko jako Alan.

Roli bohaté vdovy Simony ztvární Vadim Tsepelev. Scénu a kostýmy pro olomouckou inscenaci navrhl Kyselákův stálý spolupracovník Josef Jelínek.