Prvně zmíněná původní divadelní hra je z pera spisovatele Josefa Holcmana (známého např. jako autora povídkové knihy Cena facky). Vychází ze skutečných událostí ve vsi Skoronice na jižní Moravě. Vlastní zážitky Holcman doplnil o údaje z míst- ní kroniky, které do ní zaznamenal jeho otec. V malých lidských dramatech se tak zrcadlí „velké“ dějiny. Ty začínají obsazením vesnice Rumuny a Němci v roce 1944 a končí začátkem nového století.

Hlavními hrdiny příběhu jsou sedlák Vojta (Jacob Erftemeijer), jeho soused a kamarád Alois (Petr Buchta) a Franz Löwy (Tomáš Červinek), vojenský dezertér, jehož Vojta s Aloisem koncem války ukryjí ve stodole a zachrání mu tak život. Snaha všech tří zachovat si vedle vzájemného přátelství i čistý štít a čisté svědomí je však bude brzy něco stát. V následujících letech diktatury, strachu a fízlování se totiž za odvahu a charakter musí platit a cena bývá vysoká.

Pro Jacoba Erftemeijera, herce s česko-holandskými kořeny, je role sedláka Vojty zatím největší výzvou, jaké se mu na profesionální scéně dostalo. „Nikdy jsem se nesetkal s úkolem postihnout v podstatě celý život jedné postavy,“ říká. „Vojta je paličatý. Se smyslem pro spravedlnost. Velmi cílevědomý a houževnatý. Cítím zvláštní zodpovědnost, protože jde o konkrétního člověka, který žil a který ještě žije v paměti mnoha lidí.“ Lámání chleba má ve Švandově divadle premiéru 21. října, režisérem je umělecký šéf souboru Dodo Gombár.

Tentýž den uvede Divadlo na Vinohradech Lva v zimě v režii Jana Buriana s Tomášem Töpferem a Dagmar Havlovou v hlavních rolích. Ocitáme se v roce 1183. Král Jindřich II. vládne obrovské říši rozkládající se na území dnešního Irska, Anglie a velké části Francie. Král stárne a musí jmenovat dědicem trůnu jednoho ze svých tří synů: Richarda, Bohumíra nebo Jana, kteří všichni stejně zoufale touží po koruně. O Vánocích roku 1183 sezve Jindřich na zámek Chinon všechny tři, k tomu svou zhrzenou a lstivou manželku Eleonoru, svou milenku Alici a francouzského krále Filipa, s nímž potřebuje uzavřít dohodu. Půda je připravena pro souboj kdo s koho…

Když byla tato hra Jamese Goldmana poprvé uvedena na Broadwayi v roce 1966, sklidila bouřlivý úspěch a zá- hy byl podle ní natočen slavný film s Katherine Hepburn a Peterem O’Toolem.

Mateřství a genialita
Gedeonův uzel Johnna Adamse je komorní drama dvou žen, které nabízí otázky, jež se nás bezprostředně týkají, nabízí i odpovědi, ale musíte se rozhodnout, které jsou správné. Odehrává se formou rozhovoru v učebně základní školy na předměstí Chicaga. Učitelka Heather (Kateřina Kaira Hrachovcová) přijme matku jednoho z žáků, Corryn (Vilma Cibulková). Její syn, který byl dočasně vyloučen ze školy, provedl něco, co je pro všechny záhadou, a jeho matka se chce dopátrat toho, co se vlastně stalo. Jedná se o emotivní hru o lásce, mateřství a genialitě, která mnohdy bývá přítěží.

Inscenaci uvádí nově vzniklý divadelní spolek Spo- luHra, který letos v dubnu započal své fungování premiérou V hodině rysa se Zu- zanou Bydžovskou v hlavní roli a pod režijní taktovkou Radima Špačka. Novinku představí v La fabrice 20. října.

Hlubinné potápění

Do diametrálně odlišného prostředí pozvou ten samý den studenti napříč katedrou alternativního a loutkového divadla DAMU návštěvníky totiž vezmou na ponor, při němž si na vlastní kůži vyzkouší tlak 49 barů, jak zní i název titulu.

„Naším záměrem je zprostředkovat divákům zážitek z hlubinného potápění, při kterém nastává proměna smyslového vnímání, pohybu i času,“ sděluje režisérka Viktorie Vášová. „Z toho důvodu jsme hledali jiné než obvyklé usazení diváků v prostoru,“ doplňuje scénograf Mikoláš Zika, „Během zkoušení jsme zjistili, že moře je zcela nový svět plný zvuků, se kterými se na souši nepotkáme. Proto jsme se pustili do zvukových experimentů a vlastní výroby nových hudebních nástrojů.“

Baletní večer s „nadčasovým“ názvem Timeless si zítra mohou lidé užít v Národním divadle. Inscenaci tvoří tři choreografie: První, Serenáda George Balanchina, a závěrečná, Svěcení jara Glena Tetleyho, patří do zlatého fondu baletního odkazu. Prostřední část Separate Knots vytvořil přímo pro balet Národního divadla izraelský choreograf Emanuel Gat na hudbu Fryderyka Chopina.