„Vážné téma, strohá scéna, téměř žádné kulisy a přesto úžasné." To jsou jen některé z ohlasů, kterým nadšení diváci zasypávají v těchto dnech uherskohradišťské divadelníky. Všechny mají jednoho společného jmenovatele. Novinku s názvem Deník Anne Frankové.

Moudří diváci v hledišti

„Jsme moc rádi, že se Deník povedl. Inscenace totiž vznikala ve velkém časovém presu, ale pořád nás dopředu hnala odpovědnost k našemu publiku," říká Jitka Josková. „Moc nám v tom pomohla jistota, že k nám do divadla nechodí jen diváci, kteří se chtějí bavit, ale i takoví, kteří na sebe chtějí nechat působit emoce a kteří chtějí i přemýšlet," dodává herečka a připomíná, že inscenaci s kolegy studovali i jako holt obětem druhé světové války včetně Anne Frankové. Premiéru navíc měla téměř na den přesně sedmdesát let od jejího úmrtí.

Geniální nápad režisérky

Co další může tvořit úspěch Deníku Anne Frankové? Režisérka Zoja Mikotová měla při jeho realizaci téměř geniální nápad. Postavu Anne vytvořila velkou loutkou, kterou přítomné herečky svým temperamentem oživují a dávají tak vyniknout bohatosti její osobnosti. „Hra s takovouto loutkou vyžaduje nejen hodně citlivosti, ale i fyzické síly a celkové vzájemné empatie," přiznává režisérka, která tvorbu loutky svěřila japonské výtvarnici Yumi Mráz Hayashi, jejíž tvorbu znají obyvatelé Japonska, ale i Polska, České republiky a Spojených států.

Dojemná hudba

Celkový zážitek umocňuje i jímavá hudba Zdeňka Krále. „Je velmi křehká, krásná. Přiznám se, že když jsme ji slyšeli poprvé a poprvé zpívali závěrečnou písničku první části hry, tekly nám mnohým po tvářích slzy," vybavuje si Jitka Josková. „I když si přejeme, aby si inscenace všimli divadelní kritikové, nejspokojenější budeme, když zasáhne naše diváky, pro které vznikala především," uzavírá ředitel Igor Stránský. Podle ohlasů z prvních několika repríz může být spokojený. Slováckému divadlu se zase něco povedlo. Nejbližší, zítřejší repríza je téměř vyprodána. Zbývají na ni necelé dvě desítky vstupenek. (kaj)