Teď Amerikánka, která má neplánovanou pauzu, ale opět pomáhá. Jak?
V čase pandemie jsme se rozhodli vytvořit prostor pro společnou pomoc Medikům na ulici. Je to spolek studentů medicíny, kteří se nejen v těchto dnech starají o bezdomovce. Připravujeme několik akcí, z jejichž vstupného půjdou dvě třetiny zmíněnému spolku a jedna třetina na provozní náklady Amerikánky, její životaschopnost a další rozvoj.

Co vás k tomuto kroku přivedlo?
Ta hra se zrodila z vyprávění mezi dvěma bezdomovci. V tom čase jsme se smáli představě, že žádné dno neexistuje, protože člověk si umí ublížit vždycky ještě víc. Když se oprostím tehdejšího cynismu, parafrázoval bych dnes ta slova takto: Člověk na tom nikdy není tak zle, aby neměl vidět ty, kteří jsou na tom hůř. Každou krizi vnímám především jako impuls ke vnímání kontextu.

Pro příští dny a měsíce připravujete s Amerikánkou několik akcí - jaké konkrétně?
V neděli 5. dubna jsme na Instagramovém profilu Terezy Voříškové začali sérii live stream čtení Amerikánky s hudebním doprovodem Petra Ostrouchova, během kterých diváci dostávají příležitost podpořit Mediky na ulici i Amerikánku dobrovolným vstupným. Od neděle 19. dubna pak budeme každou neděli - na vznikajících stránkách Amerikánky - streamovat celé představení. Tereza Ramba a Eliška Křenková budou představení uvádět vždy v jiném živém prostoru, mimo divadlo. Hru tak budou zasazovat do stále nových kontextů. Každé představení bude novou premiérou a derniérou současně. Mezi jednotlivými inscenacemi budeme dále streamovat představení a koncerty jiných souborů, kteří zahrají pro Amerikánku - a tedy pro zmiňovaný spolek. Celý program, ke kterému si diváci budou moci koupit přístup, nazýváme Hrajeme pro medici.

Vaše jméno je v poslední době spojeno nejen s Amerikánkou, ale i s kladně přijatým televizním seriálem Zrádci, který nedávno doběhl do finále. Byla i pro vás práce na něm něčím úplně výjimečným?
Na seriálu stále pracuji, věnuji se jeho exploataci v zahraničí, takže na bilancování ještě není čas… Každý den práce jsem miloval a měl jsem to štěstí spolupracovat s lidmi, kterým na příběhu, jeho světě a postavách záleželo stejně jako mně. Ten sdílený proces je vždy zázrak.

Seriál ani tak nepojednává o drogách, jak se mohlo zpočátku zdát, ale je spíš společenskou sondou, otevírající několik témat najednou. Jaké téma ve vás rezonuje teď - pracujete na něčem novém?
Pracuji na Amerikánce, a to nejen na divadle, ale i na platformě celovečerního filmu. Prostředníkem divákovy identifikace s ní je totiž zpočátku pocit vydělenosti, víry i naděje a v důsledku katarze pak zájem o druhého člověka. Sounáležitost, sdílení, vědomí vlastní hodnoty bez potřeby soutěže s druhým jsou tedy témata, kterými se zde zabývám. Mladí lidé se v našem osmimiliardovém světě denně konfrontují s povrchně šťastnými identitami vytvářenými na sociálních sítích. Vyrůstají ve světě, kde je stále snazší cítit se jako nedostatečný či dokonce zbytečný. Amerikánka je o životě dívky, která úzkost z nepotřebnosti a vydělenosti zosobňuje. Svým příběhem nabízí mladému člověku autentický a pravdivý postoj k takovým pocitům a stává se mu inspirací.