Umělci stihli odehrát celé první jednání slavného díla Wolfganga Amadea Mozarta, i když představení bylo předtím kvůli prudkému dešti už jednou přerušeno. Když ovšem přišla silná bouřka, rozhodli se organizátoři akci po necelé hodině a půl ukončit. Meteorologové upozorňovali na to, že tropické teploty během neděle vystřídají bouřky.

Příští rok by se měl Don Giovanni v Šárce zopakovat. „Berme to jako generálku,“ řekla ČTK jedna z organizátorek Jana Divišová. „Zpěváci zpočátku zpívali, i když padaly provazy deště. Všichni jsou úplně 'durch'," dodala.

V titulní roli představení v Šárce, kam byl vstup tradičně zdarma, se představil barytonista pražského Národního divadla Martin Bárta. Pod vedením dirigenta Jana Chalupeckého zpěváky doprovázel orchestr a sbor opery Národního divadla.

Příležitost zažít představení v přírodním prostřední Divoké Šárky a v podání předních operních pěvců měli letos návštěvníci popatnácté. Poprvé od roku 2005 ale byla v programu jiná než česká opera. Předchozí ročníky nabídly řadu děl Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, například Rusalku, Jakobína, Čerta a Káču nebo Dvě vdovy.

Mozartovo dílo Don Giovanni z roku 1787 je nicméně úzce spojeno s Čechy a Prahou. Geniální rakouský skladatel operu napsal na objednávku pro pražskou hudební společnost a sám se účastnil zkoušek v tehdejším Nosticově, nyní Stavovském divadle. V opeře oslavil například českého skladatele Jana Křtitele Kuchaře, který s ním spolupracoval i jako korepetitor při zkouškách. Po premiéře se Mozart stal miláčkem Pražanů.

Provoz přírodního divadla v Šárce zahájila 16. května 1913 inscenace Prodané nevěsty. Do roku 1922 pak uvedlo 16 inscenací. V dobách největší slávy se do plenérového prostoru vešlo 10 000 sedících diváků, míst k stání bylo 8000. Přírodní pražská scéna tehdy disponovala podzemním skladištěm kulis včetně šaten a prostorem pro orchestr. V polovině 20. letech minulého století z ekonomických důvodů divadlo zaniklo. Od jeho obnovené tradice v roce 2005 zhlédlo představení v Šárce dohromady přes 160 000 diváků.