„Těší mě, že si porotci všimli pozoruhodného výkonu Kateřiny Kněžíkové v opeře Bohuslava Martinů Julietta aneb Snář. Mám samozřejmě obrovskou radost i z ceny pro Martinu Šnytovou, protože ona je jednou z nejvýraznějších členek našeho souboru opereta/muzikál a porotu Thálií nezaujala poprvé byla to její čtvrtá nominace. Cenu si za své výkony obě umělkyně rozhodně zaslouží, “ netajil radost Jiří Nekvasil, ředitel NDM.

Herec Pavel Zedníček slavil v kulturním domě v Ústí nad Labem své 70. narozeniny
Jubilant Pavel Zedníček: My herci jsme od toho, abychom lidi bavili

Kateřina Kněžíková, současná sólistka opery pražského Národního divadla, má velmi blízko nejen k Ostravě, ale i Moravskoslezskému kraji, protože se narodila v Bohumíně. A často hostuje nejenom na ostravském operním jevišti, ale také na významných hudebních festivalech a koncertech na severní Moravě a ve Slezsku.

Co pro vás znamená postava Julietty ve vaší dosavadní umělecké kariéře, zvláště poté, co jste za její ztvárnění obdržela prestižní Cenu Thálie?
Role Julietty je prostě boží a pro mě je nejdůležitější, aby se to líbilo divákovi. V tomto případě se to moc povedlo, Julietta aneb Snář je výborná inscenace. Nabídku zpívat snovou dívku Juliettu jsem dostala od hudebního ředitele opery NDM Jakuba Kleckera a je to určitě první opera, která se vymyká tomu, co jsem dosud zpívala, takže jsem zprvu trochu váhala.

Ale nakonec jste nabídku přijala…
Hlasově je Julietta přesně to, v čem se teď cítím doma, kam se posouvám. Myslím si, že tato role přišla ve správné době. V Ostravě se dělá úžasné divadlo a jsem šťastná, že zde mám možnost zpívat nádherné postavy.

Jiří Šlitr a Jiří Suchý. „Po jeho smrti jsem jedinkrát zauvažoval, že to zabalím, protože jsem si myslel, že to už nikdy nebude ono,“ vzpomínal Jiří Suchý, ale pak jsem se vzchopil.
Šedesátka Semaforu? Jiří Suchý: Má se hrát, dokud choděj lidi, říkával Werich

A teď zpíváte v další krásné opeře Dvořákově Rusalce , kde se v titulní roli střídáte se sólistkou opery Národního divadla moravskoslezského Veronikou Holbovou a nadějnou lotyšskou sopranistkou Laurou Teivāne…
Rusalka je splněný sen. Pro mě osobně je tato opera o hledání balance mezi lidským světem a přírodou. Je o velké lásce, citech i nesmlouvavosti lidského světa, krutosti v obyčejném světě lidí. Jakmile se v něm Rusalka najednou objeví, myslí si, že bude šťastná, ale ono tomu tak není. Pro mě to není rozhodně pohádka, ale odkrytí hloubi duše člověka, kterým Rusalka prostě chce být.