Jaké jsou vaše divadelní prázdniny?

Zatím jsou ve znamení práce na zahradě a také dohánění malých úklidových dluhů, prokládané setkáními s přáteli, oslavami a drobnými sportovními aktivitami. Srpen už bude částečně pracovní, ale i pohodově odpočinkový ve francouzských Ardenách.

Pro vás jsou ty letošní prázdniny asi trochu jiné, vždyť v minulých dnech jste oslavila životní jubileum. Co se vám přitom vybavilo?

Čím dál více vnímám, jak ten čas našeho života letí, a že je třeba ho vnímat jako velký dar, který nám byl svěřen, a měli bychom s ním co nejlépe naložit.

Splnilo se vám to, o čem jste třeba jenom přemýšlela, když jste v divadle začínala?

Nejsem člověk, který si něco vysní a pak za tím jde. Vždy jsem se jen snažila dělat věci, jak nejlépe umím, a přenést na diváka či posluchače emoci a radost z hudby. To byl, a dodnes je, můj cíl.

Pocházíte z jižní Moravy, ale v Ostravě žijete už více než dvacet let. Zvykla jste si?

Přijala jsem Ostravu jako svůj domov už celkem dávno a mám ji ráda. Ale hodně mi vadí problematické ovzduší. Jsem přesvědčena, že by se pro zlepšení dalo udělat daleko více, jen by to chtělo, aby někteří mocipáni přehodnotili své priority.

Jak jste oslavila jubileum?

Nebyla to žádná velká akce, spíše zažívám průběžně několik večerů s širší rodinou a s přáteli. Své příznivce bych pak ráda pozvala na představení Káti Kabanové, ale na to je ještě nějaký ten měsíc čas.

A co hlas? Jak vlastně pečujete o svůj stále kouzelný lyrický soprán?

Snažím se ho moc nepřetěžovat. Cvičím pravidelně, ale poměrně krátce. Někdy mám pocit, že teprve teď vím, jak na to.

Prozraďte váš dosud největší umělecký zážitek na jevišti či koncertním pódiu, na který se jen tak lehce nezapomíná?

To je moc těžké, vybrat jeden konkrétní. Někdy má člověk zážitek z představení jako celku, někdy z vynikajícího kolegy nebo z partneřiny s ním, někdy je to souznění s dirigentem a někdy se postará o zážitek vnímavé a vděčné publikum. Takže když tedy musím, tak vybírám za všechny: zážitek z díla Leoše Janáčka.

Čeho byste chtěla ještě ve své profesi dosáhnout?

Je to pořád totéž přinášet lidem umělecký zážitek, emoci, radost, povznesení se nad běžné každodenní starosti.