Podle stejnojmenné knihy Karla Poláčka ji převedli na jeviště pražského Divadla na Fidlovačce režisér Pavel Šimák a dramaturgyně Klára Špičková. Premiéra je ohlášena na 17. ledna.

„Při přípravě inscenace jsme vycházeli i z filmového scénáře Otakary Vávry a Vlastimila Rady, i když to historicky není zcela přesná popiska toho, jak tento scénář vznikal,“ uvedla Špičková. „Podílel se na něm i sám Karel Poláček, syn židovského obchodníka, jehož jméno nesmělo v době protektorátu nikde figurovat. Jeho kniha tedy vyšla pod jménem Vlastimila Rady, který k ní opatřil ilustrace. Už v té době se ale tradovalo, že mnozí lidé styl a humor Karla Poláčka poznali a odkazovali se k němu,“ doplnila.

Paradoxem je, že zájem o zfilmování této látky projevila německá společnost sídlící na Barrandově. „Protože se blížil nástup komunismu, který neholdoval veselohrám, navíc z doby, kdy lidé byli živnostníky, majiteli hostinců, podnikatelé či hoteliéři, vmanévroval Otakar Vávra tak trochu takticky do režie snímku Josefa Grusse. Ten se s nadšením nabídnuté role chopil – a udělal velkou chybu, protože po premiéře filmu už si na Barrandově neškrtl,“ připomněla dramaturgyně. Podle slov režiséra Šimáka zůstává jevištní adaptace věrná Vávrovu scénáři v tom, že nenechává zemřít hostinského Šimona Tatrmuže a jeho nevěrná manželka se nevrací do bratry zhuntovaného hostince s novým milencem.

„Vávra prostě celý příběh předělal do happy endu. Milenci se setkávají, jak v té mladé, tak starší generaci. V té starší ovšem s poznáním, že má být všechno odpuštěno,“ doplnil Šimák. Vzhledem k tomu, že filmový scénář pracuje se střihem, museli na Fidlovačce přizpůsobit technické možnosti divadelnímu jazyku. Posun nastal i v omlazení celého kusu. „Využili jsme momentálního třpytu Petra Rychlého, který hraje v Hostinci namyšleného umělce a svůdníka Beno Mertense. Tak trošku si zparodoval sám sebe v pozici, jakou v showbyznysu má. Jinak jsme inscenaci nikam neposouvali – zůstali jsme věrní době, která přináší naivitu, úsměvnost a bezpečí. To ale neznamená, že příběh plyne klidným tempem, naopak, dbali jsme na to, aby hezky frčel,“ sdělil režisér. Postavu hospodského Šimona Tatrmuže ztvární Václav Svoboda, jemuž bude na jevišti manželkou (Boženou Tatrmužovou) Tereza Bebarová.

„Shodou okolností to funguje tak, že v posledních dvou letech hrajeme s Terezou pořád partnery nebo manžele,“ poznamenal Svoboda (s Bebarovou se mimochodem coby Lumír Nykl objevuje téměř denně v seriálu Ulice).

„Už mám hrůzu z toho, že nás budou lidi spojovat a říkat, že spolu snad něco máme! Uvítal bych v tomto směru nějakou změnu,“ řekl Svoboda. Postavou filmového Šimona Tatrmuže se prý neinspiroval. „Nikdy se neinspiruju ničím a nikým, i když jsem tady dělal třeba Čochtana. Myslím, že inspirace vede člověka ke kopírování,“ míní herec.

Laskavé divadlo

Hra se mu prý líbí, zároveň má ale pocit, že lidé na laskavá představení, která jsou protipólem dnešního shonu a životního stresu, moc nechodí. „Diváci jsou extrémně založení – buď jdou na drama, protože se chtějí trápit s Hamletem. Nebo naopak potřebují nějakou řachanou, aby se popadali za břicho a váleli se smíchy po zemi. Nic mezi tím je moc nezajímá,“ prohlásil Svoboda. Dalšími partnery na jevišti mu budou například Břetislav Slováček (Rudolf Dyndera), Ludmila Molínová (Klementýna Dynderová), Zuzana Vejvodová (Alena Dynderová), Alexandr Minajev (herec) či Ondřej Brousek (Tomáš).

Ten je zároveň – společně s Karlem Albrechtem – autorem hudby k představení.