„Znamenala svou prostou existencí opozici všemu zlému a nízkému. Proto ji celý národ miloval, proto se s ní nikdo dodnes ani nechce rozloučit. Rozdávala vrcholné umění, ale také sílu čelit příkořím života," napsal po jejím předčasném odchodu režisér Petr Weigl.

Tvář Medřické charakterizovaly ušlechtilé rysy, přemýšlivost a ženskost. Filmoví diváci nezapomenou na její docentku Beránkovou v komedii Kdo chce zabít Jessii, divadelní fanoušci zase na postavu Eržiky v Kočičí hře, která patří k nejslavnějším titulům novodobé historie Národního divadla. Měla 403 repríz.

Divadlu dávala Medřická vždy přednost před filmem, přesto vytvořila na pět desítek filmových rolí. První slavnou byla Slávka Hlubinová v Měsíci nad řekou Václava Kršky. Na scénách Městských divadel pražských působila v letech 1954 až 1959 a potom až do konce života hrála v Národním divadle.

Medřická se na televizní obrazovce objevila v několika seriálech, jako Taková normální rodinka, F. L. Věk nebo Nemocnice na kraji města. Nezapomenutelným zůstal herecký koncert dvojice Medřická – Karel Höger v televizním dramatu Romeo a Julie na konci listopadu.

Osobní život herečky byl rovněž dramatický, v manželství s Václavem Vydrou jí zemřelo první dítě v půl roce, později měla další, dnes herce Václava Vydru nejmladšího. Po smrti svého muže se provdala za španělského obchodníka, jenž patřil k jejím obdivovatelům. Medřická zemřela náhle a tragicky v pouhých dvaašedesáti letech, uprostřed práce, 21. ledna 1983.