Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Igor Chmela: Když chcete v lidech probudit skutečný smích, potřebujete odvahu

/ROZHOVOR/ Většina diváků zná Igora Chmelu jako oblíbeného herce i pohotového improvizátora, který nemá problém si sám ze sebe udělat legraci. Přesto nepatří mezi umělce, kteří by milovali rozhovory. Působí introvertně, což je v záplavě exhibujících sebevědomých hvězd, připravených vyjádřit se kdykoliv k čemukoliv, vlastně velmi úlevné.

4.12.2017
SDÍLEJ:

Koneckonců, i ve zmiňované televizní Partičce si drží styl tak trochu smutného muže v pozadí. Důvody, proč jsme se sešli k rozhovoru, byly zejména dva – nejen nové působiště rodinného Divadla Verze, kde Igor Chmela hraje, ale i jeho počínající rockerská „kariéra“.

Když jsem se na vás kdysi chodila dívat do DISKu, měla jsem pocit, že se vaši pedagogové Jan Kačer a Ivan Rajmont o vás výjimečně starali. I díky nim jste se dostal hned po škole do Národního divadla. Neměl jste tehdy strach?
Pro mě to bylo natolik zavazující, že to bylo až svazující. Režisér Jan Kačer měl ideu, že budeme takzvaně pokračovat ve studiu, z ročníku nás nabral poměrně hodně. Vzdělávání se ale úplně nekonalo, místo něj probíhal běžný divadelní provoz. Samozřejmě, že bylo fajn, že jsme dostali šanci, ale já osobně jsem se dost flákal, přesto jsem byl hodně svázaný odpovědností.

Souvisel váš pocit i s tím, že na rozdíl od dneška byla naše první scéna před dvaceti lety pro mladého herce určitou metou?
No asi ano, v té době určitě. Navíc jsem měl to štěstí, že jsem v Národním zažil starou gardu uměleckých pardálů, které jsem si pamatoval z filmů pro pamětníky. Dnes už jich tam, bohužel, moc nezbylo. I proto jsem byl trošku zaražený. Pamatuju si na svůj první vstup do Národního divadla, v druháku jsem hrál menší roli v Krobotově Roku na vsi. Asistentka režie mě dovedla do šatny, kde seděl Josef Kemr v podvlíkačkách. Byl jsem z toho tak v šoku, že jsem tam vůbec nemohl být, měl jsem v sobě pocit vážnosti vůči starším umělcům a nedokázal jsem se před ním ani převlékat. Takže jsem radši čekal na chodbě.

Vy jste se pak rozhodl odejít za Miroslavem Krobotem do Dejvického divadla. Nezrazovali vás ostatní, že z Národního míříte do nejistoty, do malého kinosálku, kamsi na okraj zájmu?
Pro mě tam byla záruka určité jistoty, že by to mohlo dobře šlapat. Sám Miroslav Krobot udělal stejné rozhodnutí. Přesvědčila mě i skupina herců, kterými se obklopil. Po třech letech v Národním divadle jsem toužil po nějaké změně, po pocitu generačního divadla.

Vaši rodiče to skousli?
Moje maminka, myslím, neměla o divadelním světě vůbec ponětí. Když jsem hrál v Národním, tak jsem na představení John Gabriel Borkman pozval své rodiče. Maminku mi tehdy hrála Věra Galatíková. Byla tam scéna, kdy ji držím v náručí a objímám. Právě tohle byl pro moji mámu stěžejní zážitek. Nezajímala ji dramaturgie nebo hra, ale přišlo jí fajn, že Igorek drží v náručí paní Galatíkovou.

Pro mě to byla určitá satisfakce, že i když v nich dřímala původní nedůvěra vůči mému studiu herectví, tak díky této roli jsem jim potvrdil, že to bylo správné rozhodnutí. Maminka byla šťastná a táta mě před tím, než odjeli autem, poplácal po rameni. Bylo to gesto, že mé rozhodnutí bere.

Jak vůbec reagovali, když jste jim po absolvování železniční průmyslovky a krátké kariéře traťového dělníka oznámil, že chcete jít na DAMU?
Divili se. Když jsem své rozhodnutí oznámil mámě, řekla mi jen: „Jsi normální?!“ Otec byl toho názoru, že se v Praze nemám šanci uchytit, že jde o těžce konkurenční prostředí. Nikdo z naší rodiny se totiž divadlu nevěnoval, takže panovala pochopitelná nedůvěra a obavy o moji budoucnost. Já ale věděl, že u dráhy zůstat nemůžu, že se jinak zblázním.

Nebyl to najednou velký náraz, přijít od dráhy mezi divadelníky? Studenti herectví jsou dost specifická sociální skupina.
Dělníci na dráze taky nebyli úplně normální, šlo o poměrně svérázné postavičky. Ale ano, měl jsem zvláštní pocit, že vstupuju na „akademickou půdu“. Samotného mě překvapilo, že chachar z Ostravy se najednou nachází na vysoké škole.

Považujete se stále za chachara z Ostravy? Máte ji pořád v sobě?
Větší část svého života žiju mimo Ostravu, takže nedokážu posoudit, jestli ve mně něco typicky ostravského zbylo. Když jsem před rokem natočil film podle knihy Ostravak Ostravski, zjistil jsem, že alespoň specifická schopnost ostravštiny ve mně zůstala. Ostrava je téměř pohraničí, blízkost Polska i vzdálenost od centra veškerého dění jí dává určitou výjimečnost. Jak zpívá Jarek Nohavica, je to kraj razovitý. Pro mnoho lidí jsou Ostraváci příjemnější a upřímnější než obyvatelé jiných měst a regionů.

PŘEDCHOZÍ
1/3
DALŠÍ

Autor: Ilona Smejkalová

4.12.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Řidič sk. B - mezinárodní doprava 30 000 Kč

Řidič sk. B Přijmeme řidiče sk. B na plachtovou dodávku do 3.5t po EU. Plat 20.000-35.000 Kč. Požadujeme: čistý TR, praxe 1 rok. CV zasílejte na e-mail.

Doprava a logistika - Řidič na rozvoz pizzy 25 000 Kč

Malá pizzerie na Praze 10, vyhlášená svými rozvozy, hledá šikovného řidiče na rozvoz pizzy. Malý a mladý kolektiv, příjemné prostředí, pravidelná výplata, personálka zdarma. Možnost dalších směn a případného postupu. Nutná základní znalost PC a mob. aplikací. Máme vlastní auta i aplikaci na rozvozy.

Gastronomie - Servírka-číšník 35.000 Kč 35 000 Kč

Restaurace se zaměřením na českou kuchyni na Praze 10-Hostivař přijme samostatnou kolegyni-kolegu s praxí v gastronomii. Pracovní doba krátký-dlouhý týden 10-22:30hod., nástup možný ihned, nebo po dohodě. Měsíční odměna od 35.000 Kč čistého.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Vedoucí odbytu 50 000 Kč

Řídící pracovníci v oblasti zásobování a nákupu ECS Supply Manager Launch. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 50000 kč, mzda max. 70000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo pracoviště: Zápská 1857, 250 01 Brandýs nad Labem, , Prvotní kontakt e-mailem: hr.cz@eur.bosal.com, , Upřesňující údaje:, - PP na dobu neurčitou, - zajištění, koordinace a implementace veškerých aspektů souvisejících s dodavatelským řetězcem OEM , projektů ve fázi náběhu do sériové výroby, , - zkušenosti s podobnou pozicí ve výrobní společnosti min. 5 let, automotive podmínkou, - praxi v oblasti logistiky podmínkou min. 5 let, - prokazatelné zkušenosti s řízením projektů, - znalosti v oblasti plánování, vstupní a výstupní kontroly , produktových struktur, kusovníků, řízení poptávky,., - vynikající znalost AJ, - MS Office (Word, Excel) na pokročilé úrovni, - analytické myšlení, orientace na výsledek, schopnost budovat a řídit tým, prezentační a komunikační , dovednosti, , Zaměstnanecké výhody:, - 5 týdnů dovolené, - stravenky, - další peněžité odměny dle kolektivní smlouvy. Pracoviště: Bosal čr, spol.s r.o. - sídlo brandýs n.labem, Zápská, č.p. 1857, 250 01 Brandýs n.Labem-St.Bol.1. Informace: Lucie Sýkorová, +420 778 530 700.


Václav Klaus ml.
6 5

Klaus junior nabídl prezidentskou vizi. ČSSD uvažuje o Středulovi

Líšný.

Pietní stromy v Líšný někdo otrávil. V červenci budou pokáceny

Školní spoj ve stromě a kosení jako české tchai-ťchi: zhlédněte videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 13. až 15. července 2018.

Otřesné podmínky. Utrpení slepic z klecových chovů ukážou v Liberci

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Slepice odrané z peří až na kůži. Malé přeplněné klece. Nosnice stojící na drátěné podlaze nebo na rozkládajících se tělech slepic. V takových podmínkách je drženo skoro pět milionů slepic. Vítejte v klecových velkochovech, odkud pochází 90 procent českých vajec.

Labyrint přechodů přes staveniště v Brně: mezi Českou a Moravákem začíná výluka

O dost dříve musí od pondělí vyrážet na brigádu Filip Kafka. V úseku mezi Českou a Moravským náměstím v Brně začíná tramvajová výluka. „Budu muset jít pěšky a ještě překonávat labyrint přechodů přes staveniště,“ povzdechl si.

Nemocnicím na jihu Moravy chybí dárci krve. Kvůli klíšťatům i dovoleným

Že potřebují jeho krev, dali Davidu Jelínkovi z Brna bohuničtí lékaři vědět přes telefon. Minulý týden proto šel darovat životodárnou tekutinu už popatnácté. „Zavolali mi kvůli tomu, že je většina dárců na dovolených a také proto, že je teď hodně úrazů i zraněných. Člověk nikdy neví, kdy krev bude potřebovat sám,“ sdělil Jelínek. Dárce shánějí i ostatní nemocnice v kraji.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT