Inscenace hry britské dramatičky Gail Louwové s názvem Miss Dietrich lituje je velkou příležitostí pro Reginu Rázlovou coby představitelku ikonické umělkyně německého původu a Simonu Postlerovou jako její dceru Marii Rivu. Na jevišti svádějí strhující rodinný souboj, který Dietrichová absolvuje v posledních dnech svého života. „Marlene mám moc ráda už od svých sedmnácti let, kdy jsem ji poprvé viděla ve filmu. Ráda se s ní teď seznamuji hlouběji než jenom jako divák," podotkla Rázlová.

Podle uměleckého ředitele a majitele Divadla Ungelt Milana Heina byla hra snad napsaná přímo pro tuto scénu. „Regina Rázlová dospěla ve velkou herečku, je stejně provokativní, jako byla Marlene Dietrichová. Simona Postlerová je jí jako emotivní Maria Riva rovnocennou partnerkou. Dámy, původně profesorka a žačka, byly kolegyněmi v Národním divadle a jsou dlouholeté kamarádky," podotýká.

„Autorka Gail Louwová, která se specializuje na komorní dramata, se v této hře (čerpající z románu Marii Rivy) zaměřila na intimní konflikt mezi matkou a dcerou ‚bergmanovskou optikou' a zasadila jej do kontextu legendární herečky, zpěvačky modelky, vojandy a kdoví co ještě. Na povrch tak vyvstávají témata jako sláva, úspěch, neúspěch, Hollywood v nejlepším věku, neúprosný běh času… Diváci se mohou těšit na vypjaté a zároveň vtipné drama dvou osobností," slibuje dramaturg Pavel Ondruch.

Režie inscenace se chopil Radovan Lipus, podle něhož je text hry „vysoce nasycený koncentrovaný roztok" není v něm snad vteřina, která by nepřinesla nějakou informaci, emoci nebo energii. „Co mě na tom příběhu zajímá, je právě velký duel silných žen, přičemž má každá svoji pravdu, své argumenty, bolesti, křivdy a důvody, proč se chová tak, jak se chová. Tyto dva pohledy v sobě nesou velký dramatický potenciál."

Pocit ztráty domova

Jiný vhled do fungování rodiny, možná i té vaší, přináší novinka Švandova divadla Pohřeb až zítra, jejíž autorkou je hudebnice, spisovatelka a dramatička Natálie Kocábová. Ačkoliv by se mohlo zdát, že je jakousi její rodinnou autobiografií, není to prý až tak úplně pravda.

„Napsala jsem hru o něčem, co mě skutečně a na denní bázi stresovalo o ztrátě pocitu domova. A také o rozvodu, který je v ní všudypřítomný a přesto jakoby nepodstatný. Mně ale připadá, že právě rozvody udělaly ve společnosti větší binec než obě světové války dohromady," uvádí Kocábová. Nešlo jí ale o sondu do této problematiky stvořila prostě hru o jedné večeři rodiny, která ztratila svůj původní charakter.

Každá ze zúčastněných postav přesto jistou rezonanci s jejím skutečným příbuzenstvem vykazuje. „Všichni se na premiéru těší, jsou pyšní, že se stali námětem pro divadelní hru, jenomže na mě z toho jdou trochu mrákoty. Vyšla jsem sice z nějakého základního rozestavění, ale jednotlivé figury, jejich charaktery i osudy jsem si pak už utvářela, jak se mi zlíbilo a jak jsem potřebovala. Ale vysvětlete jim to, že?" doplňuje autorka.

Po všech padouších v roli otce

Ke zmiňované rodinné večeři v příběhu usednou Matka (Bohdana Pavlíková), její bývalý manžel (Robert Jašków), dcery Andy (Natálie Řehořová) a Tess (Beáta Kaňoková), teenager Miki (Cyril Dobrý nebo Adam Ernest) a Matčin přítel Jiří (Luboš Veselý). Jenže původně poklidné setkání se záhy změní v divoký rej názorů a střetů.

„S postavou Otce mnoho společného nemám. Ani neznám přímo takovéto nastavení rodinných vztahů a hovorů. My to máme jinak. Nicméně některé rysy, například že pusa mluví dříve, než mozek stihne domyslet, co z ní padá u sebe občas sleduju. Pro mě je postava Otce přitažlivá i v tom, že je to naprosto něco jiného, než jsem doposud po všech tě padouších dělal. A navíc jsem se náhle ocitl, což se dalo vzhledem k mému věku brzy čekat, v roli otce dvou už dospělých dcer," usmívá se Robert Jašków.