Poprvé se divákům v této čtyřroli představí právě ve čtvrtek.

„Když jsem se dozvěděla, že budeme zkoušet Andersenovu Sněhovou královnu, vzpomněla jsem si na úzkost, která mě v dětství přepadla při poslechu její rozhlasové verze,“ uvedla Janžurová.

„Ptala jsem se našeho uměleckého šéfa Michala Dočekala, proč raději neděláme nějakou veselou českou pohádku, a onmi odpověděl, že je mojí povinností – coby babičky čtyř vnoučat – se té hry zúčastnit. Když jsem si pak přečetla scénář naší dramaturgyně Ivy Klestilové, hned jsem mu řekla, že úkol přijímám, že to bude hezké představení. Ivě se totiž podařilo vytvořit hercům daleko větší výrazové možnosti než jen ty, z nichž na člověka padá tíseň. Ta sice ve hře zůstane zachována, ale ve zdravé míře. Jen jako varování dětem i dospělým, že se z různých příčin můžeme stát zlými, necitlivými lidmi,“ řekla.

Vážné poselství zůstává zachováno, ale zároveň se zdá, že už jen vaše přerody do jednotlivých postav budou zábavné…
Doufám, že ano, ctižádostí autorky bylo zároveň pobavit, a to i dospělého diváka. Ale tak, aby se nenudily malé děti, které v hledišti čekáme.

Jak náročné ty převleky vlastně jsou?

Musím říct, že dost, zvlášť ve dvou místech.V jednom si musím navléknout kožešinové boty, na ně připnout lyže, nasadit si paruku, čepici, na ramenopověsit hrací roh – je to opravdu otázka velice hbitého počínání. Nejvíc nám daly zabrat ty lyže – sama jsem si vymyslela takové ty krátké, našlapovací, což byl pro rekvizitáře celkem oříšek. Pracovali asi na čtyřech verzích, než vyrobili tu, která se mi konečně nevyzouvá. V pondělí jsem si ji teprve vyzkoušela.

Docela na poslední chvíli, vzhledem k tomu, že je premiéra už dnes…
On to nebyl zas až takový problém, prostě jsem zkoušela v těch nevyhovujících. Daleko větší úskalí zdolávám v obrazu, kdymusímcoby tančící Květinová babička natáhnout na jeviště umělý trávník, odzpívat písničku a projít úzkým otvorem – to jsou takové ty drobnosti, které vyprecizuju až postupem času.

Podle odezvy publika?
Reakce publikami vždycky hrozně napoví, jen díkyněmu zjistíte, že v inscenaci něco nehraje nebo nefunguje. Víte, jsem hrozně opatrná, od jisté doby nečtu kritiky, protože ani kdyžměpochválí, tak mi to nedělá dobře. Takže hlavně poslouchám velkýma ušima diváky, abychom se společně rozhodli, jaké to představení chceme mít.

Po Jiráskově Lucerně se zase objevujete v titulu určeném všem generacím. Výhradně dětské tvorbě se ale věnujete v televizi. Jak jste reagovala na informaci, že vám bude na zlínském filmovém festivalu pro děti a mládež udělena mimořádná cena?
Zpočátku jsem měla zatmění před očima, říkala jsem si, že jsem pro ty děti dělala málo. Pak jsem ale začala všechny ty věci sčítat – přičemž mi okamžitě naskakovaly filmy Jak se točí Rozmarýny a Páni kluci režisérky Věry Plívové-Šimkové a celá řada pohádek – za všechny snad stačí připomenout O princezně, která ráčkovala s nezapomenutelnou písničkou Královské regé. Vzpomněla jsem si také na čtyřdílný televizní seriál Třešňová babička, který jsem dělala ještě s malým Honzíkem Potměšilem. Toho jsem si tenkrát dost cenila, celá látka se mi líbila, byla to velice poetická věc. Takže jsem nakonec došla ke zjištění, že těch dětských pořadů mám na kontě docela dost.

Teď jste s režisérem Martinem Kotíkem dotočila nový film Vy nám taky, šéfe! Jaké máte další pracovní plány?
V červnumámtočit s Jitkou Němcovou detektivku podle novely Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého Setkání v Praze, s vraždou. Čeká mě náročná příprava, protože ta moje role je, co se textu týče, dost velká. Měla jsem sice v květnu naplánovaný odpočinek, ale zase z něj asi nic nebude.

A jaký je pro vás ideální způsob odpočinku?
Takovou tu svoji představu, že bych si něco četla nebo chodila do biografu, nedokážu pořád naplnit. Jsem z těch lidí, co si navíc v těch chvílích odpočinku sami kladou překážky – například se ráda podívám na nějaký dobrý film, který ale v televizi vysílají většinou po půlnoci, takže se zase málo vyspím. Po ránu si pak říkám, že to takhle dál nejde. Zvlášť kdyžměčekají na natáčení. Odpočinek je umě zmatečný.

Ani vaši vnoučci vás k němu nedonutí?

Chtěla bych si jich teď hodně užít. Už jen proto, že těm dvěma malýmod obou dcer budou tři roky, což je podle mého názoru nejhezčí dětský věk. I těm starším se ale musím věnovat – pětiletý Alfréd pomněnapříklad už nějakou dobu žádá jasnou odpověď na to, kdy budu mít volno. Těší se, že si spolu zahrajeme divadlo. Dokonce mi pro tu událost vyčistil patery lodičky. Když jsem si teď jedny z nich brala na oslavu pětaosmdesátin pana Lipského, hrozně se na mě čílil, že je zase ušpiním. A že mu vlastně kazím plány. Musím mu všechno vynahradit.

K premiéře
Premiéra Sněhové královny je pro šéfa činohry ND Michala Dočekala tou nejdůležitější v sezoně. Podle Hanse Christiana Andersena hru napsala Iva Klestilová, která se snažila zachovat všechny původní motivy. „Jen jsme zúžili počet postav, se kterými se hrdinka Gerda při své cestě za Kájem, jehož má v moci Sněhová královna, setkává,“ řekla. Vedle Ivy Janžurové se v inscenaci objeví Miluše Šplechtová coby Sněhová královna, Kateřina Holánová, Vojtěch Dyk či Vladimír Javorský. Režisérkou je Zoja Mikotová, hudbu složil Zdeněk Kluka.