Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Suchý: Nepřízeň osudu považuju za něco, co patří k životu

/ROZHOVOR/ Tak dlouho rozdával legraci, až sám pro sebe musel napsat knížku na to nejvážnější ze všech témat. Ale už její název Klaun si povídá s Bohem prozrazuje, že ani o věcech, jež nás přesahují, nedokáže Jiří Suchý uvažovat bez svého typického humoru. Tím ostatně prošpikoval i nový, jedenáctialbový komplet písniček z porevolučních her divadla Semafor. Toho divadla, které kdysi založil s Jiřím Šlitrem a které se příští rok – dá-li Bůh, s nímž si klaun Suchý povídá – dočká šedesátky.

17.3.2018 3
SDÍLEJ:

K mým nejsilnějším zážitkům z dětství patří koncert z 22. října 1989, kdy Semafor v pražské Lucerně slavil 30 let od svého vzniku. Díval jsem se na vás desetiletýma očima a doma pak objevil vaše desky. Teď máme nové století a vaše písničky si děti zpívají pořád. Je to vůbec normální?

Asi ne. Ale normální je, že těch, co ty písničky zpívají, je dnes přece jen o pár set tisíc méně. Ale s těmi zbylými statisíci se ochotně spokojím.

Podobně krásná, a zároveň trochu děsivá je skutečnost, že jste byl zařazen mezi povinnou četbu. Váš Tulipán ve školních čítankách vystřídal vyprávění o rodné světničce Klementa Gottwalda.

Ano. Tehdy se dostali na významnější posty v ministerstvu školství lidé našimi písničkami odchovaní, a ti na mě začali apelovat, abych složil něco, co by mohli použít pro mou záchranu a pro záchranu Semaforu jako argument. Mělť jsem v té době totiž na kahánku. Představa, že bych napsal text proti Bundeswehru či proti tehdejšímu prezidentu Eisenhowerovi, nepřipadala v úvahu, a tak jsem si zvolil téma „mír“, kterým se strana a vláda neustále oháněla. Říkalo se tomu „boj za mír“. A napsal jsem Tulipán. A mí zastánci toho okamžitě využili a posléze se dostala ta píseň i do čítanek, což posílilo mou nahnutou pozici.

Vy jste zažil válku. Díváte se tím pádem na svět jinak než já, který jsem začal brát rozum právě v čase sametové revoluce?

Máte pravdu, že válka byla pro mě velkou zkušeností, ale to až dodatečně, když jsem se ohlížel. Pro kluka to bylo dobrodružství. Ta nádhera, když přes Prahu přelétaly stovky amerických bombardérů – lítaly strašně vysoko a hukot jejich motorů připomínal akord varhan, za sebou táhly bílé pruhy tak, jak je to dneska běžné, ale do té doby to bylo nevídané, protože tak vysoko se tenkrát ještě u nás nelítalo. Shůry na zem dopadaly miliony stříbrných staniolových proužků, které Němcům rušily radar, a my jsme je pak sbírali, a kdo jich měl větší otep, měl větší důvod k hrdosti. Ke konci války se tyto zázračné chvíle odehrávaly denně.

A co teprve konec války, když polní šeď německých vojsk vystřídaly u nás rubašky okrové barvy, Rudá armáda usměvavejch kluků, kteří byli šťastni, že přežili… Jednou nám nabídli rizoto z polní kuchyně, které se pro ukrutnou mastnotu a obrovské kusy horkého špeku nedalo jíst. Ale bylo to upřímné a od srdce. To jsme ještě netušili, jakou nám přivezli budoucnost. A netušili to jistě ani oni.

A pak ten šok v Plzni! Elegantní uniformy, džípy značky Willis (ty už jsem znal, protože na nich přijela i Rudá armáda), jazz, rozverná atmosféra svobodné bezstarostnosti. Konec války byl velkolepou tečkou za celou minulostí, jejíž hrůzy jsem začal poznávat vlastně v době, kdy už minuly.

Za protektorátu jste strávil rok v klášteře školských bratří ve Svatém Janu pod skalou. Bylo vám jedenáct a byl jste tam sám. Jak na to vzpomínáte?

Nebyl to klášter, byl to učitelský ústav, ve kterém se učitelé učili učit. A při tomto ústavu byla tzv. cvičná škola, aby se měli na kom učit. Učit se na králících, to nešlo. Králík nic nepochopí, králík je vůl. A od toho jsme tam byli my. Ti budoucí učitelé nás učili pod dohledem komise a dávali si velice záležet, aby jejich vyučování bylo pro žáky co nejstravitelnější. Bylo to bezvadný. Ústav (tehdy Lehrerbildungsanstalt) byl zřizován řádem Školských bratří, kteří měli v popisu práce poskytovat vzdělání jak žákům, tak učitelům. Vzpomínám na to rád – byla tam příjemná atmosféra a hlavně legrace, což pro mě jakožto budoucího komika mělo svůj význam. V roce 1942 nás jednoho rána obsadila německá armáda a budovu zabrala pro lazaret. A bylo po legraci. Posléze se tam usídlilo StB a už se tam zase učilo, jenže něco opačnýho, než jsme se tam učili my. A to bylo teprv po legraci.

Tam někde začalo vaše přemítání o vyšší síle, které vloni vyústilo ve vydání zvláštní knížky Klaun si povídá s Bohem?

Ne, byl jsem vychováván v křesťanském duchu od útlého dětství. Teprve když jsem se v dospělosti dostal do prostředí takříkajíc sekulárního, začal jsem přemejšlet, jak ono to vlastně je. I začal jsem přemejšlet a našel jsem v tom zalíbení. A to přetrvává dodnes. Pak mi napadlo, že by nebylo od věci to, co jsem vypřemejšlel, si zapsat. A plynula léta, popsal jsem hodně papírů a dostavilo se pokušení udělat z toho knížku. A to takovou, v níž bych to své laické uvažování prezentoval tak, jak bych to vykládal divákům v Semaforu, což je divadlo, které se neobejde bez humoru.

Jiří Suchý: Kdykoliv kdekoliv

V knize Boha nazýváte latinským jménem. Starý slovanský výraz vám k němu moc nesedí?

Latinsky téměř nedovedu – ve škole jsem měl latinu pouze rok, ale našel jsem v ní zalíbení. A slovo Deus mi od té doby znělo líp než slovo Bůh. Pojmenování starých Slovanů pro mne není nějaký zásadní problém, ale v knížce jsem si dopřál termín Omnipotens Deus. A to jen při oslovování Toho Dotyčného.

Zaregistroval jste výrok papeže Františka, který se svěřil, že by v Otčenáši nejraději přeformuloval slova „a neuveď nás v pokušení“, protože Bůh lidi k hříchu neponouká?

Samozřejmě, že jsem ho zaregistroval, protože potvrdil to, co jsem si říkal už pár let před ním. To se mně totiž nestává příliš často, aby mi hlava církve dala za pravdu. Mně se ta věta zdála být divná už dávno.

PŘEDCHOZÍ
1/3
DALŠÍ

Autor: Michal Bystrov

Místo události:
17.3.2018 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

SERVIS

Zdravotnictví - Zdravotní sestřička (až 35.000 Kč) 35 000 Kč

Moderní zubní klinika v Praze 6 rozšiřuje svůj kolektiv a přijmeme tak novou posilu - šikovnou zdravotní sestřičku/zubní instrumentářku na HPP

Potravinářství - Potravinářství Potravinářský dělník 12 500 Kč

Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12500 kč, mzda max. 13500 kč. Volných pracovních míst: 6. Poznámka: Požadujeme: trestní bezúhonnost, , Nutný telefonický nebo e-mail kontakt předem!. Pracoviště: Arebuc spol. s r.o. - pracoviště h. cerekev, 394 03 Horní Cerekev. Informace: Vasyl Dzyabko, +420 775 050 198.

Gastronomie - Výdejce jídel 22 000 Kč

Hledáme zaměstnance na HPP do moderní samoobslužnou restaurace (pracoviště na Praze 2 v areálu nemocnice na Karlově náměstí). Náplň práce: nakládání a přeprava jídel, výdej jídel přes pult. Pracovní doba: Po-Pá 6.00-14.30 h.

Gastronomie - Kuchař - hotovkář 30 000 Kč

Jídelna Pohotovka ve Stodůlkách příjme do svého týmu kuchaře hotovkáře. Požadujeme zkušenosti s českou klasikou, smysl pro organizaci práce, chuť pracovat v prostředí hojně navštěvovaném zákazníky. Nabízíme 2.000 Kč/směnu, pracovní systém týden/týden, dobrou pracovní partu, přímí kontakt se zákazníkem. Více info na tel. viz kontakt níže


Alexandre Benalla
5 5

Macronův poradce zbil demonstranta. Skončil ve vazbě, prezident ho vyhodil

František Ringo Čech před svými obrazy
7 8

Obscénní, deviantní, kýčovitá. Slováci žádají zrušení výstavy Ringo Čecha

AKTUALIZOVÁNO

V Německu muž pobodal cestující v autobuse. Byl to masakr, líčil svědek

Útočník v autobuse v severoněmeckém Lübecku pobodal čtrnáct lidí, z toho dva vážně. Podle portálu Lübecker Nachrichten byl útočníkem 35letý německý občan původem z Íránu, který po útoku v autobuse zanechal batoh, z něhož vycházel kouř.

Zpěvačka Eva Pilarová měla vážný úraz. Musela ihned na operaci

Trojnásobná vítězka ankety Zlatý slavík Eva Pilarová je v nemocnici. Po vážném úrazu musela být dokonce osmasedmdesátiletá zpěvačka neodkladně ve Střešovicích operována. O jejím úrazu informoval na svém facebooku Pivovar Ústí nad Orlicí – Hylváty, kde měla vystupovat.

Špionáž? Rusko se obává úniku informací o nadzvukových střelách

/VIDEO/ Ruská Federální služba bezpečnosti (FSB) provedla na základě podezření z úniku tajných informací o nadzvukových střelách razii v zařízení vesmírného výzkumu. Na vině mají být západní špioni. Informovala o tom britská BBC.

Kavárník postavil na náměstí záchodovou mísu. Nejsme veřejné záchody, říká

Provozní liberecké kavárny Porta umístil na náměstí záchodovou mísu. Vadí mu lidé, kteří do jeho podniku chodí pouze na záchod.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT