Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Suchý: Nepřízeň osudu považuju za něco, co patří k životu

/ROZHOVOR/ Tak dlouho rozdával legraci, až sám pro sebe musel napsat knížku na to nejvážnější ze všech témat. Ale už její název Klaun si povídá s Bohem prozrazuje, že ani o věcech, jež nás přesahují, nedokáže Jiří Suchý uvažovat bez svého typického humoru. Tím ostatně prošpikoval i nový, jedenáctialbový komplet písniček z porevolučních her divadla Semafor. Toho divadla, které kdysi založil s Jiřím Šlitrem a které se příští rok – dá-li Bůh, s nímž si klaun Suchý povídá – dočká šedesátky.

17.3.2018 3
SDÍLEJ:

K mým nejsilnějším zážitkům z dětství patří koncert z 22. října 1989, kdy Semafor v pražské Lucerně slavil 30 let od svého vzniku. Díval jsem se na vás desetiletýma očima a doma pak objevil vaše desky. Teď máme nové století a vaše písničky si děti zpívají pořád. Je to vůbec normální?

Asi ne. Ale normální je, že těch, co ty písničky zpívají, je dnes přece jen o pár set tisíc méně. Ale s těmi zbylými statisíci se ochotně spokojím.

Podobně krásná, a zároveň trochu děsivá je skutečnost, že jste byl zařazen mezi povinnou četbu. Váš Tulipán ve školních čítankách vystřídal vyprávění o rodné světničce Klementa Gottwalda.

Ano. Tehdy se dostali na významnější posty v ministerstvu školství lidé našimi písničkami odchovaní, a ti na mě začali apelovat, abych složil něco, co by mohli použít pro mou záchranu a pro záchranu Semaforu jako argument. Mělť jsem v té době totiž na kahánku. Představa, že bych napsal text proti Bundeswehru či proti tehdejšímu prezidentu Eisenhowerovi, nepřipadala v úvahu, a tak jsem si zvolil téma „mír“, kterým se strana a vláda neustále oháněla. Říkalo se tomu „boj za mír“. A napsal jsem Tulipán. A mí zastánci toho okamžitě využili a posléze se dostala ta píseň i do čítanek, což posílilo mou nahnutou pozici.

Vy jste zažil válku. Díváte se tím pádem na svět jinak než já, který jsem začal brát rozum právě v čase sametové revoluce?

Máte pravdu, že válka byla pro mě velkou zkušeností, ale to až dodatečně, když jsem se ohlížel. Pro kluka to bylo dobrodružství. Ta nádhera, když přes Prahu přelétaly stovky amerických bombardérů – lítaly strašně vysoko a hukot jejich motorů připomínal akord varhan, za sebou táhly bílé pruhy tak, jak je to dneska běžné, ale do té doby to bylo nevídané, protože tak vysoko se tenkrát ještě u nás nelítalo. Shůry na zem dopadaly miliony stříbrných staniolových proužků, které Němcům rušily radar, a my jsme je pak sbírali, a kdo jich měl větší otep, měl větší důvod k hrdosti. Ke konci války se tyto zázračné chvíle odehrávaly denně.

A co teprve konec války, když polní šeď německých vojsk vystřídaly u nás rubašky okrové barvy, Rudá armáda usměvavejch kluků, kteří byli šťastni, že přežili… Jednou nám nabídli rizoto z polní kuchyně, které se pro ukrutnou mastnotu a obrovské kusy horkého špeku nedalo jíst. Ale bylo to upřímné a od srdce. To jsme ještě netušili, jakou nám přivezli budoucnost. A netušili to jistě ani oni.

A pak ten šok v Plzni! Elegantní uniformy, džípy značky Willis (ty už jsem znal, protože na nich přijela i Rudá armáda), jazz, rozverná atmosféra svobodné bezstarostnosti. Konec války byl velkolepou tečkou za celou minulostí, jejíž hrůzy jsem začal poznávat vlastně v době, kdy už minuly.

Za protektorátu jste strávil rok v klášteře školských bratří ve Svatém Janu pod skalou. Bylo vám jedenáct a byl jste tam sám. Jak na to vzpomínáte?

Nebyl to klášter, byl to učitelský ústav, ve kterém se učitelé učili učit. A při tomto ústavu byla tzv. cvičná škola, aby se měli na kom učit. Učit se na králících, to nešlo. Králík nic nepochopí, králík je vůl. A od toho jsme tam byli my. Ti budoucí učitelé nás učili pod dohledem komise a dávali si velice záležet, aby jejich vyučování bylo pro žáky co nejstravitelnější. Bylo to bezvadný. Ústav (tehdy Lehrerbildungsanstalt) byl zřizován řádem Školských bratří, kteří měli v popisu práce poskytovat vzdělání jak žákům, tak učitelům. Vzpomínám na to rád – byla tam příjemná atmosféra a hlavně legrace, což pro mě jakožto budoucího komika mělo svůj význam. V roce 1942 nás jednoho rána obsadila německá armáda a budovu zabrala pro lazaret. A bylo po legraci. Posléze se tam usídlilo StB a už se tam zase učilo, jenže něco opačnýho, než jsme se tam učili my. A to bylo teprv po legraci.

Tam někde začalo vaše přemítání o vyšší síle, které vloni vyústilo ve vydání zvláštní knížky Klaun si povídá s Bohem?

Ne, byl jsem vychováván v křesťanském duchu od útlého dětství. Teprve když jsem se v dospělosti dostal do prostředí takříkajíc sekulárního, začal jsem přemejšlet, jak ono to vlastně je. I začal jsem přemejšlet a našel jsem v tom zalíbení. A to přetrvává dodnes. Pak mi napadlo, že by nebylo od věci to, co jsem vypřemejšlel, si zapsat. A plynula léta, popsal jsem hodně papírů a dostavilo se pokušení udělat z toho knížku. A to takovou, v níž bych to své laické uvažování prezentoval tak, jak bych to vykládal divákům v Semaforu, což je divadlo, které se neobejde bez humoru.

Jiří Suchý: Kdykoliv kdekoliv

V knize Boha nazýváte latinským jménem. Starý slovanský výraz vám k němu moc nesedí?

Latinsky téměř nedovedu – ve škole jsem měl latinu pouze rok, ale našel jsem v ní zalíbení. A slovo Deus mi od té doby znělo líp než slovo Bůh. Pojmenování starých Slovanů pro mne není nějaký zásadní problém, ale v knížce jsem si dopřál termín Omnipotens Deus. A to jen při oslovování Toho Dotyčného.

Zaregistroval jste výrok papeže Františka, který se svěřil, že by v Otčenáši nejraději přeformuloval slova „a neuveď nás v pokušení“, protože Bůh lidi k hříchu neponouká?

Samozřejmě, že jsem ho zaregistroval, protože potvrdil to, co jsem si říkal už pár let před ním. To se mně totiž nestává příliš často, aby mi hlava církve dala za pravdu. Mně se ta věta zdála být divná už dávno.

PŘEDCHOZÍ
1/3
DALŠÍ

Autor: Michal Bystrov

Místo události:
17.3.2018 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

SERVIS

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 89 Kč Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedník/ce. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 89.2 kč, mzda max. 106 kč. Volných pracovních míst: 20. Poznámka: Pracoviště: Ostrava, příp. Moravskoslezský kraj - dle zakázek, Kontakt: telefonicky na č. 737 110 374, , Požadujeme praxi na stavbách 2 roky., , Nástup možný ihned.. Pracoviště: Jaromír mlčoch - ostrava, . Informace: Jaromír Mlčoch, +420 737 110 374. Gastronomie - Herna bar 1 000 Kč Nabízím práci v herna baru na Praze 10. 1.000 Kč plus odměny. Prace pouze přes den. Požadují praxi v oboru, čistý rejstřík. Výroba - Výroba Obsluha strojů 17 000 Kč Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč. Volných pracovních míst: 6. Poznámka: Jedná se o krátkodobé zaměstnání., Kontakt: , osobně: Tylova 38 (po - pá 9:00 - 14:00), email: info@atlantaworld.cz. Pracoviště: Podnikatelská 25, plzeň, Podnikatelská, č.p. 1156, 301 00 Plzeň 1. Informace: L. Fialová, +420 777 921 599. Výroba - Výroba Zámečníci strojů 150 Kč Zámečníci strojů strojní zámečník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 150 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: - montáž dílů a strojů, především potravinářských strojů, zakázková výroba, - manuální zručnost, možnost zaměstnání absolventů v oboru strojírenství a jejich zaučení, Tel. nebo osobní kontakt v prac. dny 6-13 hod.. Pracoviště: B e h o spol. s r. o., 582 63 Ždírec nad Doubravou. Informace: Jana Křesťanová, +420 561 202 024(025).

Autoškola.
9

Mladí nechtějí řadit. Každý 150. smí řídit jen automat

Sokolovská nemocnice zkušenými operatéry disponuje. Léčebně preventivní zařízení podnikatele Lukmanova nabízí pacientům případnou operaci v Plzni či Praze.
23

Monopoly. Špitálům vadí předražený servis přístrojů

Aleš Buksa: Nikdy by mě nenapadlo, že budu podnikat v Africe

/ROZHOVOR/ Aleš Buksa, úspěšný podnikatel, symbol multilevel marketingu, který po revoluci přivedl do bývalého Československa, na odchod do důchodu nemyslí. V Ghaně nově těží vodu, kterou nazval Sky Water.

Obvinění a protiútok. Nová fakta v kauze Gabriela Koukalová

Bývalý šéftrenér biatlonistů Ondřej Rybář poprvé veřejně zpochybnil slova Gabriely Koukalové, která tvrdí, že během kariéry bojovala s poruchou příjmu potravy. „Nedokážu si představit, že by s bulimií mohl někdo vrcholově sportovat a vyhrávat závody,“ prohlásil exkluzivně pro Deník.

Z Hongkongu do Pekingu za devět hodin. Má to háček. Na nádraží platí zákony Číny

Lidé cestující mezi Hongkongem a pevninskou Čínou si budou nyní moci užívat jízdy moderním rychlovlakem, který se řítí rychlostí až 200 kilometrů v hodině. Projekt za miliardy dolarů si ale vysloužil kritiku. Pomocí rychlodráhy totiž Peking může vůči bývalé britské kolonii uplatňovat svou asertivní politiku.

Glosa Martina Kratochvíla: Jak se dostat k Trumpovi

Je to jen momentka dvou prezidentů, ale řádně rozbouřila hladinu v polské sklenici. Za stolem sedí mračící se Donald Trump a podepisuje americko-polskou deklaraci – podle některých polských komentátorů bezcennou, vedle něho vestoje a v předklonu tutéž deklaraci podepisuje smějící se Andrzej Duda.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT