Režisér František Derfler představí vlastní inscenační úpravu, jako předlohu si vybral jedno z nejvýznamnějších literárních děl světové historie. Původní biblickou báseň však přepracoval do scénické podoby a výrazně děj zkrátil.

Vznik scénické úpravy podpořila naléhavost lidského utrpení posledního století. „Postavu trpícího Jóba lze najít například v obětech koncentračních táborů," připomíná Derfler.

Ačkoli jsou témata utrpení a beznaděje stále aktuální, zpracování autoři ponechali bez dobového a místního určení. Jejich záměr vizuálně podporují strohé kostýmy.

Diváka zaujme především hlavní postava nahého Jóba. Působí dojmem ztrápeného žebráka a představuje člověka v celé jeho prostotě. „Nahota mi nevadí, k roli Jóba patří. Jako profesionál se s tím umím vyrovnat," říká představitel Jóba Michal Bumbálek.Divadlo u stolu představí nové zpracování klasickho biblického díla Jób.

Připravoval se intenzivně, uvědomuje si náročnost své role. „Nezaviněné utrpení je stále živé téma, každá generace se s ním vyrovnává jinak. My se jej snažíme přiblížit lidem," dodává Bumbálek.

Představení doplňuje jedinečná hudba. Autorské skladby vytvořil violoncellista Josef Klíč podle Derflerovy úpravy. „Režisér chtěl využít oratorium Kniha Jób, které jsem složil před osmi lety. Rozhodl jsem se jinak a složil hudbu odpovídající jednotlivým scénám," komentuje svou tvorbu Klíč.

Ačkoli je hudba pro představení nová, violoncellista ji nahrál stejnou technikou. „Diváci uslyší orchestr violoncell, původní oratorium mělo dvacet hlasů, v představení jich zazní patnáct. Všechny jsem nahrál sám," dodává Klíč, který společně s Terezou Lexovou podpoří nahrávku živým zpěvem.

Do konce roku divadlo odehraje Jóba dvakrát, další reprízy jsou naplánovány až v lednu.

Divadlo u stolu představí nové zpracování klasickho biblického díla Jób.

ANNA TIŠNOVSKÁ