„Česká republika je první zemí, kde se bude tato hra – tedy po Francii – uvádět. U nás se hrála asi rok a měla velmi překvapivý úspěch, zejména u mladého publika,“ uvedl při setkání s novináři Werber, podle něhož si hra klade otázky, jaký je současný stav lidstva.

„Ve hře vystupují muž a žena, které dali dohromady mimozemšťané, aby pozorovali jejich rozmnožování. Nechápou, proč – když se dají dohromady samec a samička – z toho okamžitě nejsou děti,“ vyprávěl autor. Černá komedie, jejímž dalším tématem je i to, že člověk je voyeur a rád se dívá na ostatní lidi, má ale v sobě i určitý tragický a krutý aspekt. Protože se v ní s lidmi zachází jako s křečky.

„Pro úspěch té hry je důležité, aby se u ní bavili herci, aby se v důsledku toho mohlo bavit i publikum,“ podotkl Werber, jehož díla (Konečné tajemství/ L´Ultime Secret, Mravenci/ Les Fourmis, Den mravenců/ Le Jour des fourmis, Revoluce mravenců/ Les Fourmis 3: La Révolution des fourmis), se vzpírají zavedeným žánrovým škatulkám. Co jej ale vedlo k tomu, že napsal divadelní hru? „Především rád používám nejrůznější způsoby, jak vyprávět určitý příběh a sdělovat své myšlenky. Románová forma je pro mě prvotní, ale měl jsem chuť vyzkoušet si také divadlo, protože v divadle je umění mnohem živější. Když lidé čtou mé romány, nevím, jestli se smějí a reagují, nevím, jestli věci odmítají, nevím, jestli jsou spokojeni. Zatímco na divadle věci vidíte přímo, rovnou, vidíte bezprostřední reakci na myšlenku, když je vyslovena,“ odpověděl na otázku Julkovi Neumannovi, který Vyvolení přeložil.

V květnu se na knižních pultech objeví další Werberova kniha Tanatonauti/ Les Thanatonautes, podle níž vznikne i divadelní hra. „Jsem rád, když herci říkají má slova a když mé umění povyšují svým uměním,“ prohlásil.