ON-LINE ke koronaviru ZDE

Zákeřná infekce a nouzový stav v naší společnosti rozložily prakticky ze dne na den život i plány nás všech. Umělci nejsou výjimkou. Jak na tom herci, režiséři či autoři jsou a co jim boj proti koronaviru vzal? „Zrušil mé porotcování na Febiofestu a třítýdenní americkou tour našeho filmu Na střeše,“ říká Jiří Mádl. „Měli jsme objet dvanáct měst v USA a Kanadě. Byly už prodané lístky, ale co naděláme.“ A dodává, že má alespoň čas na psaní scénáře k novému filmu inspirovanému reálným příběhem z Československého rozhlasu v 60. letech. Hlavně ale rozjel akci Pomoc sousedům. „Vyzýváme dobrovolníky, aby pomohli seniorům ve svém domě či v jeho blízkosti, a ti nemuseli kvůli ohrožení nákazou vycházet ven,“ říká herec a režisér.

Na webu se stejným názvem je možné si stáhnout leták, vyplnit na něj své jméno a číslo a vyvěsit ho u sebe v domě. Z plakátu je možné dole čísla utrhnout - stejně jako u inzerátů - a zavolat kvůli nákupu či jiné pomoci. Totéž probíhá na Slovensku, kde se kampaně účastní slovenští herci v čele s Táňou Pauhofovou. „Zatím jsem ale na ocet,“ přiznává Mádl. „Od čtvrtka ´visím´ v domě na Praze 4, kde bydlím, ale nic. Staří lidé bývají nedůvěřiví, vím to, šmejdi udělali své, ale doufám, že se to časem prolomí. Vím ve svém okolí minimálně o dvou prima stařících, s nimiž se pravidelně potkávám na ulici a s nimiž si vždycky moc hezky popovídáme. Moc rád bych jim pomohl, jen nevím, jak se jmenují a kde bydlí.“  

Marie z Větrné hůrky

Marie Štípková ze Švandova divadla, kde jsme ji mohli vidět třeba v Bratru spánku nebo adaptaci Brontëové románu Na Větrné hůrce, stihla alespoň první představení aktuální hry. „V divadle jsem měla naštěstí čerstvě po premiéře, takže ten zásah nebyl tak citelný,“ říká o inscenaci Lady Macbeth z Újezdu. „Velkou ranou samozřejmě je, že se nehraje. Mám ale o to víc času na čalounění nábytku, kterému se už nějakou dobu věnuji.

Čalouním jen ve volných chvílích, kterých jsem do této chvíle moc neměla, takže na mě čeká dokonce několik křesel. Jen musím dořešit, kde vezmu materiál, protože obchody s čalounickými potřebami jsou momentálně zavřené. Není to pro mě obživa, spíš relax. Činnost, kde vidím - na rozdíl od divadla - hmatatelný výsledek. Zkrátka co člověk udělal za konkrétní čas vlastníma rukama. Občas je to taky docela dobrodružství. Jednotlivé kusy nábytku se liší a vy musíte vymyslet, jakým způsobem budete u daného kusu postupovat. Jako archeolog postupně odkrýváte jednotlivé vrstvy a u hodně starých křesel narazíte třeba i na slámu. Tu už dnes v čalouněném nábytku najdete jen stěží.“

Vypomáhá také kolegyním ze svého divadla, které šijí roušky, včera například vezla větší zásilku do bohnické psychiatrické léčebny. Své přítelkyni, které zavřeli hospodu, zase pomáhá s narychlo zorganizovanou rekonstrukcí. A protože je i aktivní bloggerkou, přemýšlí o nových námětech. „Zatím si spíš dělám poznámky. Pozoruju, co tahle extrémní situace s lidmi dělá, co v nich spouští za reakce. Objevuje se solidarita i vypočítavost. Baví mě sledovat i sebe. Je zkrátka takový zastavený čas k zamyšlení se nad vlastním konáním. A ta reflexe, pokud ji každý uděláme, může být užitečná pro nás pro všechny," uzavírá herečka.

Uriáš pomáhá hasičům

Jiří Dvořák alias oblíbený čert Uriáš z Anděla Páně musel přerušit hned několik projektů. „Dabingy, reklamy, audioknihu a další čtyři díly krimi seriálu Hlava Medúzy, které jsme točili s Filipem Renčem v Brně,“ vypočítává chmurně herec, který je toho času v Praze v karanténě. Hodně ho mrzí audiokniha, kterou nestihl načíst - Cesta k nesvobodě od Timothyho Snydera. Přísná opatření ale schvaluje. „Volal jsem si s kamarádkou z Itálie, která tam pracuje s manželem jako lékařka, mluvila o těch stovkách mrtvých, jež denně mají, je to hrůza,“ říká Dvořák. „Snažím se alespoň nějak pomáhat, točím s hasiči instruktážní videa s výzvami, aby se v téhle kritické situaci chovali lidé u nás zodpovědně.“ 

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník