„Poslechla jsem si skutečné nahrávky Jenkinsové. Bylo to tak příšerné, až to bylo rozkošné,“ uvedla herečka, která už má s vystupováním v hudebních komediích zkušenosti. „Nikdy jsem však nemusela na jevišti zpívat falešně. Občas se mi to ale stejně povedlo,“ přiznala Kretschmerová, podle níž neexistuje žádná technika pro člověka, který má hudební sluch a jehož přirozeností je naopak zpívat čistě. „Prostě se to musí nadřít,“ míní herečka.

Partnerem Kretschmerové je na jevišti Jan Maxián, který ji doprovází na klavír. „Pro mě jako herce je skvělé prát se s úkolem – doprovázet ´nedoprovoditelné´ a nedát to na sobě ani trošku znát. S Jarkou se v průběhu árií neustále překvapujeme, zkoušíme se navzájem ´dostat´, takže coby muzikant si nádherně užívám hudební plavbu na hranici původní skladby a improvizace na jevišti. Když to vše do sebe správně zapadne, je to nádhera. Vznikne vědomě neřízená střela, kterou nezastaví ani čtyřčárkované fis,“ vyprávěl Maxián.

Nejtěžší podle něj bylo donutit jeho spoluhráčku, aby vůbec začala falešně zpívat. „Jako milovnice hudby nechtěla vědomě a vlastně naschvál kazit tak krásné písně. Ale stačilo málo a už to jelo,“ doplnil.

Hru o životní radosti, fantazii, podivuhodné síle přátelství a citu, o lidské noblese, toleranci, hravosti i bláznovství, kterou zdobí nominace na prestižní cenu Laurence Oliviera pro nejlepší komediální novinku, napsal britský dramatik Peter Quilter. Jejího prvního českého nastudování se chopila režisérka Jana Kališová. „Jenkinsová zpívala vskutku příšerně, lidé se jí posmívali, nenáviděli ji, snažili se jí ve zpívání zabránit. Ona ale nepřestala věřit, že je výjimečná umělkyně,“ říká režisérka. „Hudba pro ni byla vším a pro své diváky by vypustila duši.

Nakonec se jí podařilo zdolat pěvecký Olymp – nabídli jí, aby zpívala v Carnegie Hall, v proslulé newyorské koncertní síni, kam smí vstoupit jen ti nejlepší. Ten koncert v říjnu 1944 měl ohlušující úspěch. Její energie, charisma, vřelost, smysl pro humor a pitoreskní fantazie dokázaly překonat pro pěvkyni fatální nedostatek – absolutní hudební hluch. Vepsala se do dějin. Její nahrávky se docela dobře prodávají dodnes a překvapivě jsou i u nás v diskotéce nejednoho milovníka opery,“ doplnila Kališová. Do dalších rolí obsadila Ladislava Potměšila, Naďu Konvalinkovou, Danielu Bakerovou, Lilian Malkinu a Jaroslavu Brouskovou. Autorem překladu je Pavel Dominik.