Mohlo by se totiž zdát, že po více než dvaceti letech od původního uvedení v divadle Ta Fantastika už nebude mít Krysař co říct. Mimochodem i sama režisérka projevila obavu ve smyslu, že by se nechtěla při práci „vykrádat“, vytvářet pouze kopie tohoto díla.

Nic takového se ale nestalo – Krysař, jehož umně stvořil Daniel Landa (hudba, libreto, texty), je stále co do svého obsahového vyznění naléhavý a jeho songy chytlavé jako kdysi. Navíc je vylepšený o světelné efekty, profesionální tanečníky (skvělí jsou zejména v rolích Zlodobra a Dobrozla), šik kostýmy a zajímavě řešenou scénu složenou z několika točen, po níž se účinkující pohybují.

Divadlo Broadway.
Michal David a Pepa Vojtek. To je Muž se železnou maskou

Jejich výkony jsou vskutku excelentní – jako celek působí sehraně, je evidentní, že šli do zkoušení muzikálu s patřičným zapálením a s úctou k jeho kladné pověsti, která jej po léta provází. Všem vévodí Přemysl Pálek, který je jako Krysař hlasově bezchybný a herecky přesvědčivý. Když vstupuje na scénu, svým sošným a démonickým zjevem na sebe okamžitě strhává pozornost. Lepší či uvěřitelnější představitel Krysaře by se momentálně na tuzemských muzikálových jevištích asi jen stěží našel.

Okouzlující je i Marie Křížová coby Agnes, která zjevně s každou novou příležitosti pěvecky i herecky zraje, méně hlasově jistěji – zejména ve vyšších polohách – působila Anna Slováčková, jež ztvárňuje jinak půvabnou a křehkou Agnesinu sestru Rózi.

Martin Chodúr se synem
Martin Chodúr: Jsem jako provazochodec, balancující nad dvěma propastmi

Příjemným osvěžením mezi známými tvářemi Kalichu je účast Jana Apolenáře, muzikálového barda, člena brněnského Městského divadla, který se s bravurou chopil role Starosty (účinkoval i v původním nastudování Krysaře v pražské Ta Fantastice v roce 1996). Postava Osudu hezky padne Robertu Jaškówovi, stejně jako například dvojrole Vraha a Opilce Martinu Sobotkovi.

Sledovat příběh „osamělého poutníka v kápi a s píšťalou“ je v Kalichu čirá radost. Oživení legendy se vyplatilo – a možná si i někteří v jejím závěru řekneme: „Jak se to vlastně k sobě navzájem chováme, nejsme někdy až příliš nevděční, nekoledujeme si o potrestání?“