Po dvaadvaceti letech tady však nastudovala roli pro celou inscenaci. Pouliční zpěvačkou Giocondou je v alternaci s Petrou Alvarez Šimkovou a Ivanou Veberovou. Vrací se tak k postavě, kterou již vytvořila v Berlíně, Montrealu a především v La Scale s argentinským tenoristou José Curou.
Po rovných čtyřiceti letech…
Poprvé vstoupila La Gioconda na jeviště Divadla J. K. Tyla téměř na den přesně před čtyřiceti lety. Nově dílo z roku 1876 připravili dirigent Tomáš Brauner a režisér Oldřich Kříž. „Na této opeře zaujme nejen výborně napsaná hudba, ale i strhující dramatický příběh odehrávající se v Benátkách 17. století," podtrhuje dramaturg plzeňského operního souboru Zbyněk Brabec. „Hudba Amilcara Ponchielliho je charakteristická svojí typickou italskou melodičností a barvitou instrumentací," shrnuje dirigent Tomáš Brauner. Režisér Oldřich Kříž hovoří o Giocondě jako o „skvěle napsaném nadčasovém dramatu". Před premiérou řekl: „Spolu s inscenačním týmem jsem se snažil zdůraznit v příběhu dvě základní linie: až patologickou touhu Giocondy po sebeobětování a brutálně tvrdý systém vlády Rady deseti v Benátkách."
Amilcare Ponchielli, kterého ctil i jeho současník Giuseppe Verdi, podporoval podle historických pramenů nezištně mladší komponisty, ač vlastně své budoucí konkurenty – třeba Giacoma Pucciniho nebo Pietra Mascagniho. V Plzni zazní nyní La Gioconda v italském originále, tedy s textem Arriga Boita, mimo jiné skladatele slavné opery Mefistofeles. Jako autor libreta se však skryl za pseudonym Tobia Gorrio. Vyšel z romantické hry Angelo od Victora Hufa, takže La Gioconda obsahuje divácky velmi oblíbené atributy 19. století – nešťastnou lásku, intriky, despotickou šlechtu, inkvizici. Kdokoliv mohl napsat anonymní udání na kohokoli. A to v Itálii před čtyřmi staletími v opeře La Gioconda.
Eva Urbanová, čestná členka Divadla J. K. Tyla, o Giocondě
„Je to silný příběh ženy, která všem dávala lásku a radost, ale sama jí dostávala hrozně málo. Na ni prostě štěstí a láska nezbyly. Mimořádně obtížné je celé čtvrté jednání. Na celou dobu opery si interpretka musí dobře rozvrhnout síly, dávat si pozor, aby čtvrté jednání zvládla. Já mám takové role ráda a považuji je za výzvu."