Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ladislav Chudík: Chci hrát, dokud to bude možné

Praha - U nás je známý především jako laskavý primář Sova ze seriálu Nemocnice na kraji města, doma na Slovensku patří herec Ladislav Chudík ke generaci divadelních „zakladatelů". Na jeviště Slovenského národního divadla vstoupil poprvé v roce 1944 a i v devadesáti letech, které dnes oslaví, na něm stále vystupuje nyní už jen ve hře Tančírna, která má za sebou 250 repríz.

27.5.2014
SDÍLEJ:

JUBILANT. „Seifertovy verše jsem kdysi recitoval nahlas celé hodiny,“ říká Ladislav Chudík. Foto: Deník/Martin Divíšek

„Považuju ji za jasné vítězství u diváků. Musím se přiznat, že mě pokaždé přepadá tréma, ale na druhou stranu chci hrát, dokud to bude možné. Protože mě každé představení znovu nabije jistou energií a to je nádherné. A když se navíc podaří, je to pro člověka mého věku slavnost," sdělil Chudík před dvěma lety v rozhovoru pro Deník, když v Praze plnil funkci patrona festivalu Slovenské divadlo v Praze.

Před kamerou debutoval rodák z Hronce u Banské Bystrice v roce 1946 v dramatu Martina Friče a Paľa Bielika Va rúj…!. Následoval film ze Slovenského národního povstání Vlčie diery (1948) a opět válečný film od Bielika Kapitán Dabač dostal Chudíka v roce 1960 až na festival do irského Corku, kde mu cenu „vyfoukla" jistá francouzská herečka. „Byla pěkná, tak jsem jí to odpustil," vzpomněl Chudík.

Do zlatého fondu slovenské kinematografie přispěl rolemi ve snímcích nové vlny režiséra Petera Solana Tvár v okne (1963) či režiséra Stanislava Barabáše Pieseň o sivom holubovi (1961). Zahrál si i v kriminálkách mj. trilogie režiséra Andreje Lettricha z 60. let Smrť prichádza v daždi, Vrah zo záhrobia a Volanie démonov. Z Čechů točil například s Jiřím Weissem Zbabělec (1961), Janem Schmidtem Luk královny Dorotky (1970) či Jiřím Krejčíkem Půlnoční mše (1962). Od 70. let se objevoval zejména v televizních filmech a inscenacích.

Banální texty?

Největší proslulost Chudíkovi získal seriál podle scénáře Jaroslava Dietla Nemocnice na kraji města (1977). Roli primáře ortopedie hrál původně Karel Höger, který ale v začátcích natáčení zemřel. „Všichni tím byli tak zaskočeni, že měli pocit, že natáčení už pokračovat nebude. Režisér Dudek navíc Högera miloval stejně jako já Seiferta," připomněl své obavy ze vstupu do seriálu Chudík.

S básníkem Jaroslavem Seifertem jej mimochodem spojovalo několikaleté přátelství. „Jeho verše jsem kdysi recitoval nahlas celé hodiny. Miloval jsem je a miluji stále, obdivoval jsem jeho filozofii, básnický svět, který měl v sobě. Za přátelství s ním jsem byl neskonale vděčný, dokonce jsem mu jednou napsal, že jej považuju za takového druhého křestního otce. Odolával tomu, ale zároveň na něm bylo vidět, že ho má slova těší," vyprávěl herec, který prý díky vřelému vztahu k Seifertově poezii „zvládl" lépe český jazyk. A co říká na to, že jej básník ctil jako primáře Sovu, na druhé straně ale vyčítal Jaroslavu Dietlovi, že mu psal plytké a banální texty?

„Ano, dvakrát se o tom v dopisech, které jsme si vyměňovali třináct let, zmínil. Já jsem na to ale nikdy nereagoval, nechtěl jsem vstoupit do nějaké debaty na toto téma, i když bychom si vše možná vyjasnili. Nemám jednoduše dispozici k tomu, abych člověku, který se pohybuje ve vyšším okruhu umění a ctí určité zákonitosti, vyvracel jeho názory. Já sám zastávám ten, že Dietl byl mimořádně nadaný. Důkazem toho je, že jeho postavy u mnoha lidí zdomácněly, s tím se nedá nic dělat. Pro mě znamenal primář Sova strašně moc, přece jen to byla má životní role," sdělil Chudík, který se objevil i v pokračováních seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech (2003) a Nemocnice na kraji města nové osudy (2008). O nové filmové či divadelní projekty už zájem nemá. V roce 2010 dostal Českého lva za herecký výkon ve vedlejší roli ve snímku režiséra Jana Hřebejka Kawasakiho růže.

Volal i Hollywood

Herecké zkušenosti předával mladším generacím od konce 40. let na konzervatoři a od 60. let na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V letech 1963 až 1966 též vedl činohru Slovenského národního divadla. Tehdy se sám připravil o dvě velké postavy světového divadla, o nichž léta snil (Hamleta a Cyrana z Bergeracu).

„Chtěl jsem být hrdina, a tak jsem se jako šéf z obsazení vyškrtl. Nechtěl jsem zavdat důvod k podezření, že se protežuju," pravil herec, jenž se kvůli této funkci tehdy vzdal i filmových nabídek Karla Kachyni či Jiřího Weisse.

Nabídku dostal prý i z Hollywoodu. „Když mi můj přítel Janko Kadár telefonoval, že mě chce režisér John Huston obsadit do role sovětského důstojníka, už ani nevím, jestli jsem se zasmál," vzpomněl Chudík, který to odmítl s tím, že by se úplně odstřihl.

Psal se rok 1968 a herec právě pobýval ve Vídni, kam v srpnu se svou první ženou emigroval. Po čtyřech měsících se ale vrátili domů i díky Chudíkovým studentům, kteří ho do Vídně přijeli přemlouvat k návratu.

S druhou ženou, o pětadvacet let mladší právničkou Alenou se oženil v roce 1982, spolu vychovali její dceru Bereniku. Chudík je držitelem řady ocenění, mj. Řádu Ľudovíta Štúra I. třídy či medaile Za zásluhy I. stupně, kterou mu udělil v roce 2003 Václav Havel.

Autor: Gabriela Kováříková, ČTK

27.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pohřeb Adolfa Klepše
1

Lidé se loučili s náčelníkem krkonošské Horské služby Adolfem Klepšem

Tomio Okamura
AKTUALIZOVÁNO
5 11

Na Facebooku má nejvíce fanoušků Okamura. Nejaktivnější je KSČM

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Zjistěte během několika málo vteřin, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Část lékařů a lékáren bude ve středu stávkovat, chtějí víc peněz

Asi 7000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů nechá ve středu své ordinace zavřené. Řekl to za Koalici soukromých lékařů Petr Šonka. Podle České lékařské komory (ČLK) je těchto lékařů k dnešnímu dni téměř 24 500, protestovat tak bude podle odhadů čtvrtina až třetina z nich.

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země. Podle vládních činitelů při masakru zahynulo také nejméně dvacet civilistů a asi 110 jich bylo zraněno. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení