Jak vypadá natáčení reklamy na pivo? Musel jste se na to speciálně připravovat?

Nic takového jsem dělat nemusel. Reklama se dělá na míru pro zákazníka a během natáčení se především dohlíží na to, aby to bylo v pořádku a přesně do detailu tak, jak to chtějí autoři. Rozhodně neplatí, že by se člověk v průběhu natáčení takové reklamy krásně opil.

Pořád je potřeba myslet na to, že je to především práce. A já to beru tak, že za to prostě pak dostanu zaplaceno jako za jakoukoliv jinou práci. Jsem vlastně z podstaty líný člověk, takže bych raději dělal něco úplně jiného.

A co byste jinak dělal?

Nemám rád zimu, takže bych především žil raději někde v teple.

K reklamě na pivo stejně jako asi k vaší nejznámější roli Ády Větvičky v seriálu Okresní přebor patří i charakteristické „jáčkování". Jak jste k němu přišel?

Ráčkuje kdekdo a mně to připadalo málo, tak jsme vymysleli tohle vtipné „jáčkování". Akorát jsem to pokazil, protože jsem začal i „ř" říkat jako „j", ačkoliv to mělo být „š".

A chtějí po vás tohle „jáčkování" i mimo jeviště?

Samozřejmě, že to lidi vyžadují, připadá jim to legrační.

Uměl byste si představit poklidný život na vesnici, kde se každý večer všichni sejdou v hospodě u piva, tak jak to fungovalo v seriálu Okresní přebor?

Představit bych si to uměl určitě. Mám rád tu vesnickou pohodu, navíc pocházím z maloměsta (z Ústí nad Labem, pozn. red.), kde se taky téměř všichni znají. Shodou okolností mám dneska volno, takže vyrazím do Ústí a není vyloučeno, že zajdu i na to zmíněné pivo.

Nebylo vám líto, že jste v seriálu nebyl také členem týmu?

No, my si s kolegy čutali každou chvíli o pauzách, takže ani nebylo. Jinak fotbal hraju aktivně za charitativní tým Real Top Praha, ve kterém působí právě i mnozí mí herečtí kolegové. Z těch seriálových tam jsou například Vráťa Hampl, David Novotný nebo Ondra Vetchý. Podle toho byli také herci do seriálu vybírání, aby alespoň uměli kopnout do balónu. Já naopak v seriálu hrál, že fotbal hrát neumím.

Letos v létě si v rámci Shakespearovských slavností střihnete roli Šťovíčka ve hře Mnoho povyku pro nic, kterou budete hrát po boku Petra Čtvrtníčka, coby postavy Puškvorce. Jak byste tyto dvě postavy charakterizoval?

Hrajeme takovou komickou dvojici popletených strážníků a celou hru se vlastně nic neděje, tak jak je to v názvu hry. Obsahově bych celou hru přirovnal třeba k dílu Po přečtení spalte.

Jak se vám hraje v tandemu s panem Čtvrtníčkem? Doplňujete se?

S Petrem se vídám pořád, řekl bych, že máme velmi podobný styl humoru, občas se i shodneme (smích, pozn. red.). Máme spolu dokonce i kapelu. Jmenuje se Buzerant a žánrově spadáme do stylu home metal.

Kdo vám skládá písničky? Nebo přejímáte už ty hotové?

Děláme předělávky notoricky známých písní a celé je to vlastně založené na vtipu a improvizaci. Zahrát zpěváka pro mě není zas tak velký problém. Původně s námi kapelu zakládal ještě Robert Nebřenský, ale toho jsem zřejmě svým pěveckým neuměním tak rozčiloval, že si znovu obnovil svou starou skupinu Vltava.

Improvizace je zřejmě silnou dovedností vašeho společného působení s Petrem Čtvrtníčkem. Dá se ale improvizovat i u díla tak slavného autora jako byl Shakespeare?

Leoš Noha.Řekl bych, že by to bylo přinejmenším velmi odvážné. Stát se to samozřejmě může, když někdo zapomene text, ale převeršovat Shakespeara není úplně jednoduchá věc. Navíc naše obě postavy jsou vcelku duševně dost omezené, takže improvizace zde není úplně na místě.

Několikahodinové divadelní představení je bezpochyby sportovním výkon. Jak potom relaxujete?

Některé divadelní role jsou dost náročné. Fyzicky i psychicky. Měl jsem i role, ve kterých jsem zhubnul i kilo během jednoho představení. Po takovém výkonu jsem většinou jen seděl a hleděl do blba a nebyl jsem ničeho jiného schopen. Ale toto se zrovna role Šťovíčka v Shakespearovi netýká. Tam to ani fyzicky ani psychicky náročné nemám.

A budete mít vůbec možnost přes prázdniny někam vyjet na dovolenou?

Rád bych, ale bohužel na to nemám teď čas. Kromě účinkování na Shakespearovských slavnostech točím teď jeden seriál a brzy začnu točit další.

Prozradíte, na co se mohou televizní diváci těšit?

Natáčíme pokračování seriálu Vinaři. Prozradím jen to, že to nebude na Moravě, ale v Čechách.

Před začátkem vaší umělecké kariéry jste se věnoval opravám elektronickým zařízení. Uděláte ještě i teď sem tam nějaký ten melouch?

Ne. To už dělá málokdo. Součástky do přístrojů jsou nyní už tak drahé, že si každý raději koupí nový, než by ho nechal opravit.

Nyní je vaší vlajkovou lodí Divadlo Na Zábradlí, mám pravdu? Na jaké vaše představení byste mě pozval?

Vlastně bych vás pozval úplně na cokoliv. Po dlouhé době se mi stalo, že všechno co hraju v divadle, hraju rád. A dělám pro to první poslední, abych byl dobrý a lidé se na mě rádi dívali. A abych tam také já byl samozřejmě šťastný.

Momentálně mám hlavní roli, téměř němou, ve hře Šílenství, kde hraju detektiva. V srdci mám ale také pořád divadelní scénu v Ústí nad Labem, kde jsem začínal. Jsem domluvený, že od listopadu tam budu s Petrem Čtvrtníčkem zkoušet.

Tak vám to tam přirostlo k srdci?

Především mě štve, že místní radnice dělá s tamním divadlem takové problémy. Přitom Činoherní studio je tam spoustu let a vzešla z něj řada herců, kteří později ve své kariéře něco dokázali. Takovou značku by si každé jiné město hýčkalo.

Je nějaká filmová nebo divadelní postava, která se vám, jak se říká, vryla pod kůži?

Takových je víc, vzhledem k tomu, že jsem toho už natočil celkem dost. Jsou role, na které už si nevzpomenu, a jsou ty, na které jsem řekněme pyšnější. Jedna z nich je například role faráře, která mě dost bavila, protože to pro mě byla taková výzva, neb si mě v ní mnozí vůbec neuměli představit. Můj otec, který to viděl, mě na pódiu nepoznal. Pro mě jako herce je to docela poklona.

Vraťme se ještě chvíli k pivu. Co je pro vás při pití piva nejdůležitější? Hustá pěna, správná teplota nebo snad příjemná obsluha?

Nejdůležitější je mít žízeň. Vždycky si vzpomenu na větu, kterou říkal táta hereckého kolegy Jirky Štrébla: Jiříku, jedno pivo je málo, dvě jsou akorát a tři jsou zase málo.

Držíte se jedné osvědčené značky nebo se nebráníte novým chutím?

Občas rád ochutnám něco nového, ale mám svou oblíbenou značku, které se držím. Která to je, ale neprozradím. Tuhle reklamu mi nikdo nezaplatí.

Vizitka Leoše Nohy
- Rodák z Ústí nad Labem se v roce 1986 vyučil mechanikem elektronických zařízení a poté působil v řadě oborů, mimo jiné i jako osvětlovač v divadle, kde začal příležitostně hrát. (Od roku 1994 je v angažmá v Činoherním studiu Ústí nad Labem).
- Na svém kontě má řadu filmových rolí – například ve snímcích Poslední plavky režiséra Michala Krajňáka nebo Mistři režiséra Marka Najbrta.
- Účinkoval také v několika seriálech, k nejznámějším patří sitkom Helena a úspěšný seriál z fotbalového prostředí - Okresní přebor.
- Přes deset let také působí v Divadle Na Zábradlí, které je jeho vlajkovou lodí.
- S hercem Petrem Čtvrtníčkem tvoří herecký tandem na letošních Shakespearovských slavnostech, také spolu hrají a tvoří v hudební kapele Buzerant.

Lenka Vašková