Jaká bude princezna ve vašem podání?
Během zkoušení pro mě začíná být čím dál zábavnější a zajímavější. S režisérem Filipem Nuckollsem jsme se bavili o tom, že jelikož je jedinou dcerou francouzského krále, dost možná byla vychovávaná spíš jako chlapec. Má návyky jako chodit lovit, celkově je odvážná a na začátku v něčem možná i méně vznešená. Lidově řečeno se s ničím nepáře. Její kamarádky už mají zkušenosti s láskou a muži, ona podle mě ale moc ne. Poprvé se zamiluje do krále navarrského, čímž se krásně začnou na povrch dostávat věci jako ženskost, romantika a něžnost. Oba své lásce opravdu a upřímně podlehnou. Ale ve chvíli, kdy už by se mohli políbit nebo si říct - budeme spolu, její otec zemře. A ona se musí z minuty na minutu vzdát všeho dovádění a bezstarostnosti, protože se z ní stává královna Francie.

Krále navarrského ztvárňuje Filip Březina. Už jste se někdy pracovně sešli?
Kdysi dávno jsme spolu natáčeli trilogii Zahradnictví, ale tam jsme ztvárňovali bratrance a sestřenici, už taky pořádně nevím, jak byly naše vztahy nastavené. Na nějakých akcích jsme se pak potkávali, ale pořádně si spolu zahrajeme až tady. Moc se na to těším.

Nikdy úplně nerozumím tomu, jak funguje hercova paměť. Řekla jste, že vám jde učení textu docela snadno.
Sama koukám, nedokážu to pochopit, ale možná je to tím, že jsem si v poslední době dala více pracovního klidu, odpočinula jsem si. Spatřuju na sobě, že i díky tomu moje hlava všechno nějak lépe přijímá.

Pomáhá vám i výklad dvorního překladatele Slavností Martina Hilského, který každoročně na první čtené zkoušce celému týmu hru popíše a zasadí ji do historických souvislosti?
Určitě. Jeho výklad je zajímavý a důležitý. Byla radost ho poslouchat, tak krásně se nad vším rozplývá. A mě dojímá a baví, jak ho to pořád těší. Dokáže přenést nadšení z informací, o nichž vypráví, na všechny ostatní. Konkrétně ve hře Marná lásky snaha zmínil pár pro mě podstatných věcí, na které jsem se, když jsem si je četla před výkladem, tolik nesoustředila. Pro správné chápání textu je jeho vyprávění jednoznačně velmi prospěšné. Navíc textu komedie, která má úžasnou energii a je založená na slovech.

Po vašem prvním účinkování na Slavnostech jste prý řekla uměleckému řediteli Liboru Grossovi, ať už vám nikdy nevolá. Co se stalo, že jste opět přijala účast?
Ano, prohlásila jsem to, když jsem měla po derniéře hry Dobrý konec všechno spraví úraz – mimochodem jsem ho měla už i při premiéře. Tehdy jsem Liborovi řekla – už mi nevolej. Ale to jsem byla pod vlivem rajského plynu, takže chápete, že to nebylo myšleno vážně. V tomhle případě jsem roli přijala ráda.

close Herečka Anna Fialová info Zdroj: Deník/Michal Fanta zoom_in Herečka Anna Fialová

Zkušenost s hraním v plenéru tedy máte. Zamlouvá, nebo nezamlouvá se vám to? Město spí, ale vy máte přehozený režim.
Mně osobně to vlastně docela vyhovuje, protože tím, jak mám teď volnější režim, můžu se přes den dospat. V něčem asi těch prvních pár večerů, kdy začneme hrát, krušných bude. Ale možná i proto, že jsem spíš noční živel, si s tím na chvilku snadno poradím. Samozřejmě je velkou výhodou, když se vydaří počasí. Teplé letní večery jsou naprosto ideální. Ani mi nevadí, když trochu poprchává, svým způsobem mi to přijde jako zážitek. Myslím, že hrát v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu musí mít i pro diváky magické kouzlo a jedinečnou atmosféru.

Užijete si v létě i dovolenou?
Na Slavnostech uvádíme představení v blocích, takže budu mít i hodně volných večerů, myslím, že mi tam dokonce vychází celý měsíc volna. Ale stejně mám pocit, že jak jsme letos dobře poskládaná parta, nepůjde o práci v pravém slova smyslu, ale o milé setkání s kolegy a přáteli.