Režisérovi Ondřeji Zajícovi se ojedinělým způsobem podařilo oprostit Krvavou svatbu, drama, které nejvíce charakterizuje prudká vášeň mileneckého trojúhelníku, od přítomnosti citu. Pokud chybí režijní vedení a kauzalita jednání postav, celá váha sdělení tak leží na hercích, jejichž výkony pak nutně vedou k přepjatosti.

Herci si s city nevědí rady

To platí o všech členech souboru, kteří si s velikostí citů nevědí rady. Inscenace nepůsobí jako kompaktní celek - objevují se v ní například prvky lidových španělských zvyků - konec konců jsme na svatbě - a písní, které ale spíše fungují jako vsuvky do děje, než jako jeho součást. Po přestávce se diváci asi na čtvrt hodiny ocitnou jakoby v jiné realitě, když se na jevišti ocitne dvojice průvodců – Smrt a Měsíc. Za zvuků baskytary sledujeme polonahé herce, kterak nás moří táhlou písní a rozplétají po jevišti červenou síť, aby ji v zápětí mohli opět smotat.

Oproti první inscenaci je Vše o mé matce preciznější a herecky vyrovnanější. Přesto je pro divadlo ABC velkým oříškem. Almodóvar ve svých filmech, tematicky čerpajících ze života homosexuálů, prostitutů a transvestitů, nejen šokuje tabu zatíženou společnost (zvláště španělskou, která je z většiny tvořena katolíky), ale disponuje vysoce vytříbenou uměleckou formou. Nevypráví jen příběhy o lásce a vášních, na nichž chce demonstrovat život opovrhované menšiny, ale často konstruuje příběhy v několika fabulačních rovinách. Nejen principem divadla na divadle se tak divák často ocitá v situaci, ve které odhaluje, jak si s ním a s příběhem režisér pohrává. Podobné náznaky najdeme i v námětu ke Vše o mé matce.

Polopatický Almodóvar

Inscenace divadla ABC si podobné otázky neklade a servíruje divákovi vše s jasným a jediným vysvětlením. Inscenace rozhodně v ničem nešokuje, a pokud by se o to snad snažila, tak pouze decentně a v rukavičkách. Vážnější úseky postrádají psychologickou hloubku (Dana Batulková v roli matky, Evellyn Pacoláková jako Rosa), i vtip zůstává pouze na povrchu.

Jedinou postavou, která je díky Vladimíru Markovi srovnatelná s Almodóvarovými filmy, je transvestita Agrado. Marek ji dokáže zahrát s přesnou mírou stylizace, humoru i nadsázky, aniž by přitom musel krotit svůj naturel. Díky jeho výkonu mohou být diváci ABC s inscenací spokojeni.

Marcela Spívalová