Vypadá to nejdřív jako štěstí, že nepříliš oblíbení Orkové začnou ve městě prodávat svoji vodu, kterou vezou z vlastních dolů za lesy. Její přemrštěná cena ale vede k nespokojenosti. Rada králů, v níž je každá zmíněná skupina obyvatel města zastoupená, musí jednat. Tvoří ji Grg – Král skřetů (Petr Kolář/Jan Apolenář), Keksi – Král ušounů (Vilém Čok/Filip Gröger), Kelo – Král upírů (Marian Vojtko/Radim Schwab), Illa – Král vran (Jakub Šlágr/Tomáš Hundža), Karel – Král lidu (Henrich Šiška/Michal Slaný) a Lev – Král jezer (Ondřej Izdný/Ondřej Ruml). Klíčem k odvrácení hrozby je prastará kniha nalezená pod vyschlým pramenem vody, pro jejíž rozluštění se ale musí oslovit Strig – Čaroděj ohně (Josef Vojtek/Tomáš Trapl). „Cestou za jeho hledáním projdeme mnohými úskalími. Setkáme se na ní s Efine – Čarodějkou podob (Markéta Procházková/Vanda Konečná) a Královnou skřítků (Anastázie Landová/Viktorie Genzerová/Berenika Suchánková). A coby králové musíme přinést oběť nejvyšší," říká představitel Kela – Krále upírů – Marian Vojtko.
Oběť tu nejvyšší – tedy smrt?
Přesně tak, zatímco králové by měli za normální situace relaxovat ve výřivce a pít dobré víno, tady musí obětovat své životy pro svůj lid.
Svět skřítků, elfů – připomíná mi to Tolkienova Pána Prstenů…
No, právě. Pána Prstenů taky miluju a naše představení je mu opravdu trošku podobné. Máme tady Petra Koláře jako Krále skřetů – vždycky když je nalíčený a v kostýmu a já si pustím ten film, tak mi jednoho z nich připomíná.
Takže diváci budou hledat spojitost mezi oběma příběhy?
Myslím, že ano. I díky kostýmům Romana Šolce je Klíč králů brán jako pohádka, ale za úplně běžnou pohádku jej považovat nemůžeme. Nese s sebou totiž velké poselství, je obžalobou našich vládců a politiků.
Poselství ve smyslu – lidi, vzpamatujte se, nebo bude zle?
Rozhodně. Dokonce bych toto dílo přirovnal k nedávnému střelci na prezidenta… Klíč králů neupozorňuje jen na finanční či morální krizi a s ní spojenou špatnou náladou ve společnosti, ale i na krizi přírodní, krizi světového klimatu. A když se v našem případě bavíme o vodě, o jejím zániku, měli bychom si uvědomit, že doma sice otočíme kohoutkem a voda z něj teče. Může ale přijít den, kdy tomu tak nebude – prameny skutečně můžou vyschnout a bude problém. V mentálním pojetí vidím nadčasovost celého díla.
Klíč králů nevychází z žádné legendy, je čistě vizí Daniela Landy…
…Obdivuju lidi, co jsou schopni něco originálního napsat, navíc poměrně „narychlo". V současné době vystupuju v Bídnících nebo nejnověji v Aidě v Hudebním divadle Karlín, což jsou díla, která jejich tvůrci psali rok nebo i rok a půl, ale už na předem daný příběh –Aida je mimochodem nádherná, v jejím finále se mám co držet, abych při zpívání nesmrkal do kapesníku…
Jsou v ní nádherné čisté party, což se asi o rockové opeře říct nedá. Jak si s tím coby vystudovaný operní pěvec poradíte?
To je fakt, oproti kolegům-rockerům, kteří jsou všichni drsní a potetovaní, mám trošku handicap. Ale zase jsem rád, že si můžu zkusit i takový žánr, ve kterém musím svůj hlas někdy „zašpinit", aby nezněl moc školeně. Skýtá mi to tak možnost najít v sobě zase něco nového.
Jaké ty písně teda jsou – můžeme očekávat typický Landův styl?
Samozřejmě, s tím rozdílem, že pro Klíče králů Dan nenapsal samostatné písně, ale kontinuálně navazující. Vytvořil tedy spíš melodrama, v němž si jednotlivé písně předáváme z jednoho na druhého. Být jeho součástí je pro mě zase nový poznatek, i když – přiznám se – si raději užívám potlesk pro sólistu než pro celé osazenstvo.
Ale jako upír se cítíte dobře…
To ano, upíry jsem hrál už asi dvakrát, takže nemám problémy se s nimi ztotožnit. V tomto případě musím být ale hodný upír, který nezabíjí lidi. Jak se v představení zpívá – jenom ve snách…
A navíc máte krásný kostým, prý jeden z nejnákladnějších…
To ani nevím, ale je opravu překrásný, takový démonický. A k jeho vyznění ještě dodává líčení. Takže jsem spokojený. Je zvláštní, že když si člověk kostým obleče, najednou do své role jaksi přirozeně vpluje – předtím ji může zkoušet třeba v teplácích, ale není to ono. To až když se navíc na jevišti nasvítí scéna, objeví se dým a mlha, začnou se dít věci…
Režisérka a koproducentka Mirjam Landa:
„Myslím si, že dílo je ve všech směrech jiné, než to, co jsem měla možnost vidět v Čechách i v Evropě. Jsem šťastná, že Dan měl odvahu pustit se do takového díla, které bude obrovskou obžalobou našich současných vládců pro ty, co příběh rozkryjí, a krásnou fantasy podívanou pro ty, kteří zůstanou na povrchu nádherných písní, dokonalých výkonů a krásných kostýmů", říká Mirjam Landa.
„Kdo se v dnešní době tváří, že je vše v pořádku, kdo má dnes čas zabývat se tím, jestli se smí kouřit v restauracích, na předzahrádkách nebo tři metry od zastávky, tak je pro mne buď neskutečný hlupák, nebo naopak drsňák. Protože je jeden z těch, co stále vesele zpívají na Titanicu a ještě zatahují žaluzie. Dnešní politici zneužívají toho, že lidé ještě nemají hlad a nechávají si nakukat neskutečné lži. V Klíči králů mají rovnou možnost vidět, jak dopadnou."