„Smát by se chtěl každý, ale vždy jen těm druhým," napsal kdysi nepřekonatelný glosátor Oscar Wilde. Právě nejznámější divadelní hru tohoto irského lva salónů Jak je důležité míti Filipa uvádí dnes večer v premiéře Městské divadlo. Historie se tak opakuje; před 18 lety tento titul v Boleslavi režíroval legendární Ladislav Vymětal. Luxusní obsazení však dává tušit, že diváky budou v sobotu spíše než hlavy bolet bránice.

Přestože jako poslední hru letošního roku divadlo nasadilo klasickou konverzační komedii, lehčí žánr, její zkoušení, jak potvrdil režisér Pavel Khek, zejména ke konci bylo spíše těžšího kalibru: „Samotný humor je velmi lehounký. Stačí ho maličko přeťápnout a najednou to není vtipné, ale trapné," naznačil nekončící hledání správné míry režisér. Hra, která chce diváky především bavit, tak vyžadovala precizní znalost textu, velkou disciplínu a zápal.

Ten ovšem hercům nechyběl. Khek do hlavních rolí Algernona Moncrieffa a Jacka Worthinga obsadil Aleše Petráše a Matouše Rumla, dlouholeté přátele, kteří se spolu na jevišti setkávají například v Chaplinovi nebo ve spolku Kašpar v Celetné ulici. Z jejich společného řádění vzešla nejen pěkná řádka situačních vtipů, ale také nejedna škoda.

„Při zkouškách jsme rozbili hrozně moc věcí konvičky, hrnečky, já jsem rozšlápl dvoje brýle, naštěstí ty levnější, dva deštníky. Až to uvidíte, pochopíte, proč k tomu docházelo," vyjmenovává Aleš Petráš, jehož lásku Cecílii bude hrát Sandra Černodrinská.

„Naše rekvizitářka Naďa je dobrá duše tohoto divadla. Vždycky, když se něco takového stane, je chvíli na… naštvaná, za pár minut přinese rekvizitu novou a s úsměvem jde dál," potvrzuje Pavel Khek.

Co se týče výpravy, tvůrci si tentokrát dovolili napnout provaz nad propastí kýče, a kostýmní výtvarnice Agniezka Pátá-Oldak tak mohla při navrhování kostýmů zcela popustit uzdu fantazii. Postavy Rumla i Petráše jsou totiž londýnští dandyové, na jednu stranu vychovaní jako britští gentlemani, na stranu druhou buřiči udávající svou extravagancí a nepřehlédnutelností módní trendy.

„V civilu na sebe nechci poutat pozornost, na jevišti si všechny tyto výstřelky naopak užívám. Brýle, náušnice, kostým, všechno to je úžasné a hravé," pochvaluje si Matouš Ruml. Ženu jeho srdce, Gvendolínu Fairfaxovou, bude hrát Svatava Milková.

Diváky čekají mistrně napsané dialogy plné ironie, sarkasmu a aforismů, jejichž mistrem Wilde bezpochyby byl.

„Trochu jsme přitvrdili v ženském hašteření a mužském soupeření. Wilde velmi podrobně zkoumal vztahy mezi lidmi. Jeho postavy občas na okamžik ukáží zuby, ale hned je zase zakryjí. To cenění mně osobně v některých adaptacích chybělo," naznačuje Pavel Khek, v jakém ohledu se pokusil často uváděnou hru posunout jiným směrem.

Šest týdnů zkoušení se nachýlilo a nyní už hra čeká pouze na obecenstvo. „Wildovské bonmoty a vtipy mě pořád moc baví, ale už se nemůžu dočkat diváků. V hledišti se nám nikdo nesměje, a my si tak na jevišti připadáme strašně trapně," dodává Petráš.

Jak se nová inscenace Městského divadla Mladá Boleslav podařila, se dočtete už v pondělním vydání Boleslavského deníku. Bude to hit? Nebo průšvih? A není to jedno? Vždyť horší je, když se o člověku moc mluví, než když se o něm nemluví vůbec.