Velká očekávání vzbuzuje inscenace Kytice (premiéry 28. února a 1. března) podle Karla Jaromíra Erbena. V Národním divadle ji připravuje tvůrčí duo SKUTR, tedy Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, podepsaní pod úspěšnou inscenací Lorkovy Krvavé svatby ve Stavovském divadle.

„Kytice jako by na Krvavou svatbu navazovala,“ říká Trpišovský. „Ale zatímco do Krvavé svatby jsme náš slovanský folklor implantovali, v Kytici funguje přirozeně.“

Martin Kukučka dodává: „Rozdíl je v tom, že v Krvavé svatbě způsobuje smrt brutální změnu lidské existence, kdežto Kytice řeší téma svědomí a lidských chyb. Čili toho, co si po činu, nebo dokonce zločinu musíme odžít a protrpět. Často jde o zážitky téměř hororové.“

Oba režiséři mají k Erbenově látce blízko, ritualizovaná archetypální témata jako právě smrt a láska, vztah matky a dítěte, muže a ženy či člověka a přírody se v jejich kusech opakují. Ze třinácti Erbenových balad jich do inscenace vybrali osm. A do jednotlivých rolí obsadili Františka Němce (poutník v Záhořově loži, otec v Polednici), Janu Preissovou (matka ve Zlatém kolovratu), Janu Pidrmanovou (dvojrole Dory a její zlé sestry ve Zlatém kolovratu), Taťjanu Medveckou (matka ve Vodníkovi), Csongora Kassaie (role vodníka), Janu Bouškovou (matka v Dceřině kletbě), Lucii Polišenskou (dívka ve Svatebních košilích) či Ivu Janžurovou (Hana ve Štědrém dnu).

Prvky nadpřirozena

Přímo pro pražské Švandovo divadlo a jeho herce byla vytvořena hra Hladová země (premiéra je 2. března). Autorem je David Košťák, režie se chopil Štěpán Pácl. Tajuplné drama s prvky thrilleru inspiroval příběh švédského důlního města Kiruna, které prosperovalo do chvíle, kdy tamní průmysl narušil statiku budov a všichni obyvatelé museli být evakuováni.

„Jinak jde ale o čirou fikci s prvky nadpřirozena. Vedle obrazu města mě nejvíc inspirovala naše současnost: třeba osobnosti ve vedení státu, které nejsou schopny přiznat si, že cesta, po níž nás ženou, je slepá nebo zánik věcí, jemuž všichni jen nečinně přihlížejí,“ uvádí David Košťák. V jednotlivých úlohách se představí i budoucí posila hereckého ansámblu Filip Březina (Zlatý podraz, Zahradnictví), Luboš Veselý či Marie Štípková.

V tentýž den (2. března) zhlédnou první diváci novinku Městských divadel pražských (MDP) dramatizaci románu Honzlová od Zdeny Salivarové, spisovatelky stojící ve stínu svého manžela Josefa Škvoreckého. Její zčásti autobiografický kus, zasazený do jednoho pražského léta, zachycuje holou realitu padesátých let minulého století, kdy se lidské osudy převracely naruby. „V hlavní roli tady není režim, ač sebepitomější a vy-kreslený v celé své zhovadilosti, ale ti, kteří onomu režimu umožňují přežívat, ať už cíleně, nebo nevědomky,“ uvedl dramaturg Tomáš Jarkovský. Do role Jany Honz- lové tvůrci obsadili Terezu Marečkovou, novou členku hereckého souboru MDP.

Helena, či Faust?

Vlastní adaptaci Fausta (premiéra opět 2. března), která zpracovává obě části dramatické básně J. W. Goetha, připravil v pražském Divadle pod Palmovkou oceňovaný polský režisér Jan Klata (vrátil se sem po roce od premiéry inscenace Shakespearovy komedie Něco za něco, která vzbudila mezinárodní ohlas).

Živo je ale i v Divadle Broadway, kde se už 13. března rozezní Kvítek mandragory, představení složené z hitů zpěvačky Heleny Vondráčkové. Divadlo Na Fidlovačce vyrukuje 23. března s muzikálovou groteskou Šakalí léta na motivy filmu Jana Hřebejka a Petra Jarchovského a povídek Petra Šabacha. Samozřejmě s hudbou Ivana Hlase.