Nadsázka a absurdní humor je jeho druhou přirozeností už od dob, kdy jako čtrnáctiletý se svým parťákem Davidem Vávrou zakládal divadlo Sklep. Ze zábavy pro ozvláštnění předpubertálních večírků se postupem času vyklubalo divadlo, které se zařadilo k nejvýraznějším českým souborům 80. let. I když zlé jazyky dodnes tvrdí, že Sklep byl v té době spíš partička alkoholiků, kteří maskovali svou činnost divadlem. Nicméně loni "sklepáci" oslavili 45. výročí existence.

Sklep aspol.

"Na tom našem malém písečku Sklep zapůsobil jako jakási planeta, ke které se začaly přibližovat další. Lidé se přidávali, vzniklo společenství Pražská pětka, někdo šel kus s námi, něco jsme vypili, a pak zase pokračoval vlastní cestou. Mnozí se stali známí a zase šli dál. Každý rok si přijde řada z nich s námi zahrát na Vánoční besídku. … Potěší, když přijde mladá divačka a řekne - Moje babička vás má hrozně ráda," řekl Šteindler loni časopisu Týden o fenoménu Sklep.

Pražský rodák (1957) k umělecké dráze směřoval už od dětství. V roce 1985 absolvoval režii na FAMU, přičemž už rok předtím začal pracovat na Barrandově jako asistent režie. Spolupráce s Tomášem Vorlem přinesla Šteindlerovi role v amatérských a studentských filmech Kašpárek (1980) a Dáreček (1984). Koncem 80. let pak herec získal výraznou roli ve snímku Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam. Objevil se i v experimentálním filmu Pražská pětka.

Režisér: Vrať se do hrobu! a Díky za každé nové ráno

Šteindlerovým režijním debutem byl v roce 1989 snímek Vrať se do hrobu!, v němž si také zahrál hlavní roli. Komedie o zarputilém sociologovi se stala svéráznou generační výpovědí. Na další film musel ale čekat celých pět let. Výsledek však stál za to - opětovná spolupráce s Halinou Pawlowskou vynesla Šteindlerovi přízeň diváků i kritiky. "Smutná" komedie Díky za každé nové ráno (1994) posbírala čtyři České lvy a Šteindler získal i cenu za režii na moskevském festivalu.

Po osmileté pauze přišel do kin jeho třetí film - Perníková věž z drogového prostředí (2002) a v roce 2007 road movie O život. Více příležitostí má přece jen jako herec. Režisér Hynek Bočan si ho vybral jako velitele komunistického tábora ve filmu Bumerang (1996), účinkoval také ve většině Vorlových snímků: Cesta z města, Skřítek, Gympl a Cesta do lesa. K dalším Šteindlerovým filmům patří Mazaný Filip (2003), Rafťáci (2006) nebo Hodinový manžel (2014).

Soda po česku

Přes všechny filmové a divadelní úspěchy je Šteindler asi nejznámější díky televizní zábavě. Česká soda a jeho bodrý lektor Karl z kursů němčiny (parťáka Egona ztělesnil David Vávra) se staly klasikou, z níž mnozí diváci citují. Šteindler sklízel úspěch také jako potrhlý vědec v zábavné show Clever. Často hraje i v seriálech (Redakce, Dobrá čtvrť, Gympl s (r)učením omezeným nebo PanMáma), přičemž některé i režíroval - Kancl (2014) a Drazí sousedé (2016).

Jeho jasně rozpoznatelný rukopis nesou i reklamy či videoklipy. Lze připomenout reklamu na barvu, která přežije i vaši tchyni, nebo klip skupiny Lucie, kde místo muzikantů účinkovali "sklepáci".

Šteindlera v posledních letech trápily zdravotní i rodinné problémy, vleklý, mediálně propíraný rozvod s manželkou Janou se táhl přes sedm let. Pro magazín Mladé fronty Dnes herec přiznal, že vyhledal i odbornou pomoc. Má syna Olivera a dceru Johanu.