V Ústí jste si loni nenechal ujít premiéru amerického muzikálu Funny Girl. Takto si s Monikou Absolonovou navzájem navštěvujete premiéry běžně?
S kamarády ano. S Monikou se známe dobře a dlouho, vlastně od úplných začátků její kariéry a byl jsem jejím pozváním potěšen.

Co jste na Funny Girl a Moničin výkon říkal? Může nám ten divadelní muzikál i Praha závidět? Či je s čím srovnávat? I s Terezou Bebarovou Na Fidlovačce?
Myslím, že Monika obstála velmi dobře a publikum její výkon také ohodnotilo patřičnými ovacemi. Opravdu mě mile překvapila, zejména tím, jak na sobě zapracovala po herecké stránce, vyzrála… Dovedl bych si ji v té roli klidně představit třeba na prknech karlínského Hudebního divadla.

Jak se vám s Monikou Absolonovou a s Lumírem Olšovským, hercem i režisérem Funny Girl v Ústí, hraje ve Světácích?
Výborně, ta inscenace mě opravdu baví. Myslím, že Světáci v provedení divadelního spolku Háta jsou velmi povedeným a úspěšným představením, přesně tak si představuji hudební komedii. Jde o dokonalou předlohu, klasiku, kterou, myslím, Lumír zrežíroval velmi šikovně.

V divadelním muzikálu Světáci máte hned trojroli „vypravěč“, krejčí a číšník. Také tím jsou pro vás Světáci neokoukaní, noví, neobvyklí?
To určitě ano, po mnoha velkých jevištních rolích mám ve Světácích možnost „vyřádit se“: zahrát si spoustu figurek, týpků, zazpívat si hudebním jazykem 60. let. Mísí se tam styly od šansonu přes blues až po divadelní kuplet; to byla opravdu skvělá éra, velmi progresivní a osobitá.

Právě zkoušíte nové nastudování Bídníků. Prozradíte více o své roli? Budete opět Márius, jako jste kdysi býval?
Ano, produkce mě oslovila opět pro roli zamilovaného Mária. Je to krásná role, romantická a asi moje osudová… Tak si holt toho studenta ještě zahraju, tentokrát už naposledy ale rád. Bídníci jsou, aspoň pro mě, srdcovou záležitostí a pokládám je za vrchol světového muzikálu. Víte, účinkování v takovém vynikajícím díle pro mě bylo, je a vždy bude ctí. Takové role se neodmítají!

Když se ohlédnete zpátky který z muzikálů byl pro vás ten nejtěžší, nejnáročnější?
Nejnáročnějším titulem, ve kterém jsem kdy hrál, byl asi muzikál Miss Saigon. Tam jsem hrál vojáka Johna ten part je těžký nejen pěvecky, ale musí se i přesvědčivě zahrát… Byla to pro mě tenkrát velká výzva. Mám dramatické a současně empatické postavy rád, jsou herecky zajímavé a byla to pro mě tehdy role, která mě opravdu posunula dál. Obohatila mě.

Na takové pak člověk i nejradši vzpomíná? Zůstane mu dlouho „pod kůží“?
To rozhodně ano. Dodnes vzpomínám, jak jsem si každé představení „vychutnával“ a ten pocit a tu zkušenost vám už nikdo nikdy nevezme. To jsou vážně okamžiky, které vás posouvají dál.

Spektrum vašich rolí v muzikálech a divadelních inscenacích je pestré. Od Shakespeara ke Hrabalovi, od Vančury k Vrchlickému, Pomáda, Noc na Karlštejně i Bídníci, Cikáni jdou do nebe či Rebelové a Dracula. Ve kterém muzikálu jste byl nejdéle?
Počkejte, musím se zamyslet, těch rolí bylo opravdu hodně… Ale pokud bychom hodnotili počet odehraných představení, tak by určitě vyhrál právě Dracula můj nejoblíbenější český muzikál. Roli Stevena jsem jenom v Praze hrál asi 780x, pak jsme pokračovali ještě v Bratislavě a potom v Prešově. Odhadem takových tisíc představení jsem určitě odehrál… Dracula byl úžasnou érou.

Stála vám za to třeba i Pomáda? Podle vašeho webu v ní zpíváte Anděla, který má ve filmu tuším jen píseň či dvě…
Ale ano. Nabídku na účinkování v Pomádě jsem přijal opravdu s nadšením; je to kultovní muzikál, navíc jsem si konečně zahrál Anděla a navíc si zazpíval píseň Holčičko smutná, která je světovým šlágrem. Byla to moje nejkratší ale i nejefektnější role. Sestupoval jsem z nebes, celý ve zlatě, dokonce jsem na scéně i jezdil na zlatém kole… A tehdy za výborný honorář, zlatá role… (smích)

Čím nyní žijete, co chystáte? Jaké máte na rok 2012 plány?
Letos oslavím významné jubileum nejen životní, ale i čtvrt století své kariéry. Oslavím to samozřejmě výjimečným koncertem 20. září na jevišti Hudebního divadla v Karlíně, s velkým orchestrem, spoustou hostů a za přítomnosti televizních kamer. Bude to velká show a moc se na ni těším. Do toho mě čekají průběžně Bídníci, Světáci, moje vlastní vystoupení, několik TV pořadů, v létě Noc na Karlštejně. Rozhodně se letos nudit nebudu!

Na snímcích z večírku k muzikálu Producenti vás máme vyfoceného s Jitkou Asterovou. Je to spíše náhoda, nebo jste kamarádi? A už jste také někdy s Jitkou hrál?
Ano, s Jitkou jsme kamarádi už opravdu hodně dlouho. Byli jsme spolužáci na studiích herectví na DAMU. Jako studenti jsme si spolu zahráli ve Vančurově Rozmarném létě a později pak v komedii Vražda sexem ale jak vidíte, naštěstí jsme přežili… (smích)

Které písničky v Ústí na 3. plese severočeských patriotů zazpíváte? A proč právě tyto?
Budu zpívat samé hity, nejen ty svoje, ale i mé oblíbené šlágry, které jsem převzal do repertoáru. Takže těšit se můžete na písně Mám rád vůni tvý kůže, Do věží, Má svůj den nebo rokenrol Elvise Presleyho o tom, že Kočka není pes či krásný baladický evergreen Lásko má…

Dá se tedy zjednodušeně říci, že na plese zazní „cokoli z vaší kolekce Hity mého srdce“?
Ano, na mém 6 CD kompletu Hity mého srdce je skutečně jeden šlágr za druhým. Kdybych se rozhodl pro jakoukoli píseň, neudělám chybu všechno jsou to hity prověřené časem. Máme je všichni rádi, jsou to naše vzpomínky a možná proto je publikum ode mne žádá. A já je rád publiku vždy zazpívám a tak to má být…