Už máte představu, jak náročná bude postava Barona Prášila?
Baron Prášil bude více činoherním představením než všechny předešlé, v nichž jsem vystupoval. Takže přede mnou stojí nová výzva, se kterou se musím poprat tak, aby byli diváci i režisér spokojeni.
Je těžké v tomto směru režiséra Filipa Renče uspokojit, je náročný?
Možná v tom, že má jasně vymyšlenou formu a poměrně striktně žádá, abychom ji dodrželi. O tom, jak a čím ji naplníme, je ale ochotný mluvit, je připravený na kompromisy. A to je dobře, protože jestliže jednu roli alternují dva nebo tři lidé, nikdy nemůže být úplně stejná, podle jednoho mustru.
Když jsme spolu mluvili před časem, říkal jste, že jste jako kluk hltal Tři mušketýry – později jste si na jevišti jednoho z nich, Athose, zahrál. Předpokládám, že vás neminul ani příběh Barona Prášila.
Mám rád jeho filmovou verzi od Karla Zemana z roku 1961, viděl jsem i novější anglo-americké zpracování Barona Prášila (The Adventures Of Baron Munchausen) z roku 1988 v režii Terryho Gilliama. Jeho příběh je nádherný, myslím si, že možná to, co člověka řadí nad zvíře, jsou jeho sny a touhy… Nevím, možná je zvířata mají taky, ale u lidí je to oficiálně prokázané. Baron Prášil je teda v každém z nás. Sám například klidně můžu říkat, byl jsem Hamletem, Athosem, hrabětem Draculou, bojoval jsem s Golemem. Nikdo mi nemusí věřit, dokonce mě můžou považovat za blázna, ukecaného lháře, ale je to vlastně pravda.
Vaše pojetí Barona Prášila má být plné náročných triků a vizuálních efektů. A jak jste už ukázali novinářům, čeká vás průlet vulkánem a podobné prášilovské kousky.
Diváci se mohou těšit na nejrůznější trikové a projekční novinky, které se už v zahraničí běžně používají. My s nimi budeme pracovat vůbec poprvé. Budeme se snažit vytvořit na jevišti krásný svět fantazie a snů, který příchozí nadchne a snad i vtáhne do sebe.
V muzikálech působíte třináct let, do toho se věnujete kapele Kabát. Jak to kloubíte?
Dobře, vůbec mi to nedělá problém. Jsem hravý člověk, nebaví mě v době kapelního volna jen tak ležet a nic nedělat. Vždycky mě bavilo divadlo a pro mne jako zpěváka je nejbližší forma divadla muzikál. Je to i výborný hlasový trénink, protože zpívám písničky, které nejsou zrovna rockové, musím zpívat jinak než na koncertě naší kapely.
Už vám někdy selhaly hlasivky?
I to se občas stane, ale spíš po koncertech, které jsou po fyzické i hlasové stránce v porovnání s muzikálovými party daleko náročnější. V takových případech si dopřeju klid. Hlasivky jsou sval, takže hlasový klid je nejúčinnější.
A co je vlastně u Kabátů nového?
Teď nám vyšel záznam zářijového „Po čertech velkého koncertu“, který jsme uspořádali ke dvaceti letům kapely. Vyšel na Blu-ray disku, na 2DVD, 2CD a pro fajnšmekry ještě na klasickém elpíčku. V novém roce bychom chtěli dokončit nové CD a uspořádat turné.
