„Nedá se říct, že by mě při zkoušení této inscenace něco o chlapech zásadně překvapilo. Vím, jací jsme. A uznávám, že to, co někdy vyvádíme, jak se chováme, může být k smíchu, nebo spíš k pláči? Nevím… Spíš jsme s paní režisérkou hledali cestu, jak uchopit text, kterého je opravdu hodně. Chtěli jsme se vyvarovat toho, aby působil šroubovaně, prostě jsme se ho snažili více ‚zpřirozenit‘,“ uvádí Peter Pecha, k jehož největším dosavadním úspěchům na jevišti patří hlavní role v muzikálu Rocky, za niž získal v roce 2018 Cenu Thálie.

Herečka a zpěvačka Světlana Nálepková
Světlana Nálepková: Nejsem člověk, kterému by mohl někdo šéfovat

Režisérka Jana Janěková se k textu Vše o mužích vrátila po více než deseti letech. Znal jste tuto její předchozí inscenaci, byla pro vás nějak určující?
Přiznám se, že jsem to představení neviděl, ale znám všechny kluky, co v něm tehdy účinkovali (Maroš Kramár, Filip Blažek a Michal Slaný). Dokonce jsem měl možnost si s nimi zahrát, ale v jiném kuse. Byla to pro nás ohromná výzva, jít do takzvaného revivalu, protože kluci byli v původním nastudování hrozně úspěšní, měli za sebou něco kolem pěti set padesáti repríz, udělali hře velké jméno. O to větší závazek to pro nás byl, nechtěli jsme samozřejmě shodit nastavenou laťku.

Troufám si ale říct, že po premiéře a několik reprízách, které jsme letos odehráli na letní scéně, je i v našem podání Vše o mužích zábavnou, odlehčenou podívanou. Věřím, že se líbí i divákům, kteří mají možnost srovnání.

Na jevišti všichni odvádíte i spoustu „fyzické práce“, navíc každý ztvárňujete čtyři role. Docela honička, ne?
To je pravda. Jednotlivé role se na jevišti rychle střídají, téměř scénu po scéně. Je tedy velmi náročné „stříhat“ postavy emočně i energicky, aby z nich nevyšly stylizované karikatury, ale byly uvěřitelné a přirozené. Na tom jsme si opravdu dost mákli. Vinou koronaviru jsme zkoušeli dvoufázově – nejdřív pár dní na podzim 2020 a pak asi deset dní před letní premiérou. Takže to byla taková „rychloakce“, ale naštěstí si s kluky skvěle rozumíme, jsme naladěni na stejnou vlnu. A navíc jsme všichni bývalí studenti Jany Janěkové, i když generačně každý trochu jinde… Všechno se to ve výsledku krásně potkalo.

Považujete se více za muzikálového umělce nebo činoherce?
Tak i tak. Stejně jako pedagožka Jana Janěková jsem zastáncem integrace, tedy toho, aby byly všechny složky na jevišti propojené, aby každý performer ovládal tanec, zpěv i herectví. Aby se prostě činoherní a muzikálové herectví nerozlišovalo. Herec by měl jednoduše zvládnout všechno, čehož je v zahraničí dokladem třeba Bruce Willis, který má ještě kapelu a zpívá, nebo Robert Downey Jr., který bývá hostem na koncertech Stinga a ke všemu je tanečník. Takže čím víc toho člověk umí, tím je na jevišti svobodnější…

Sisa Sklovska.
Sisa Sklovská: Jako Juliina chůva jsem veselá a nastajlovaná

Pravda je, že jsem vyrůstal v hudebním prostředí a měl jsem kapelu, tudíž se asi víc cítím hudebníkem než hercem. Nedávno jsem vydal svůj první singl a v šuplíku mám další věci, které bych chtěl postupně vypouštět ven. A taky mě čeká jedna krásná věc s mojí ženou Kateřinou – na podzim bychom měli zkoušet s režisérem Filipem Nuckollsem první divadelní adaptaci Svatební cesty do Jiljí podle kultovního filmu. Bude to jistě zábava, moc se na to těším.