„Pádem komunismu divadlo ztratilo důvod projevovat svobodu mezi řádky a v metaforách. Hledalo nový směr. Proto jsem se vrátil,“ říká Kňažko v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Představení Shylock hrajete celé v češtině, není to pro vás překážka?

Nabídka přišla od Jana Hrušínského z divadla Na Jezerce. Měl jsem na vybranou, jestli chci roli ztvárnit ve slovenštině nebo v češtině. Jelikož byla hra přeložená do češtiny a původně to měl hrát Jan Tříska, který se po autonehodě projektu ze zdravotních důvodů vzdal, přijal jsem roli tak, jak byla, tedy česky. Shylock se mi hraje dobře, není to poprvé, kdy hraji v divadle česky. Mám za sebou už roli Picassa s Vilmou Cibulkovou, hráli jsme to asi šest let.

Centrem města Brna prošel historický průvod vojska s císařem Napoleonem. Brňané si tak připomněli slavkovskou bitvu.
Pryč s žabožrouty? Zdržte se nadávek, radil radní při projížďce Napoleona Brnem

Česky mluvíte nejen v divadle a ve filmu, ale i v civilu. Proč vedeme rozhovor v češtině?

Od doby kdy jsem začal dělat v Čechách, snažím se mluvit česky, jakmile překročím hranice. V začátcích jsem se několikrát ocitl na delší dobu ve společnosti Čechů a tak jsem se přizpůsobil. Třeba několik měsíců s českým štábem na natáčení v Kambodži. Nebo při inscenaci Oblouk světla, kdy jsem udělal obrovský pokrok, protože jsem si nechal text namluvit mým kamarádem Brzobohatým a pak jsem to trénoval. Recenzenti Shylocka dokonce v nadsázce napsali, že by si kolegové z Prahy měli vzít z mé češtiny příklad.

 Co pro vás Shylock znamená?

Hra je současná, i když byla napsaná před dvaceti lety. V té době jsme neměli problémy v komunikaci. Uměli jsme pojmenovat věci tak, jak jsou. Dnes často nejsme politicky korektní a zapomínáme na skutečný obsah. Jelikož jsem v aktivní politice třináct let pobýval, je pro mě tahle zkušenost dalším rozměrem ve hře. Myslím si, že do každé postavy má herec možnost projektovat své zkušenosti. Tady jsou ty moje cennější než kdy jindy. Využívám všech svých

Hra Shylock
Představení Shylock, jehož tématy jsou antisemitismus a přehnaná politická korektnost, uvidí návštěvníci brněnského Divadla Bolka Polívky v pondělí 20. listopadu v sedm hodin večer. Ceny vstupenek se pohybují od 250 do 520 korun.

 Máte vysněnou roli, kterou byste rád ztvárnil?

Na tohle jsem nikdy netrpěl. Nabídky si vybírám, hraji jen, co chci a s kým chci. Přes poměrně závislou činnost herce jsem se stal svobodným. A jsem za to rád. Po devětaosmdesátém za nejcennější považuji právě osobní svobodu. V každé roli, kterou si vyberu, si najdu něco nového, blízkého. Žiji vždy aktuální postavou. Nejvíc ve mně v posledních letech rezonuje Picasso. A samozřejmě Shylock je výjimečný.

 Ve kterých divadlech se vám hraje nejlépe, kde je vám dobře?

Začínal jsem v Divadle na Korze, které dnes už neexistuje. Bylo opravdu komorní, takový sklep. Pak jsem byl ve slovenském Národním divadle, po pauze jsem začal v Ungeltu, což je vlastně taky sklep. No a teď hostuji Na Jezerce a v dalších divadlech. U Bolka Polívky hraji moc rád, velikostí je na hranici komorního divadla a to mi vyhovuje nejvíc. Rád se soustředím na detail. Ve velkých divadlech musím hrát demonstrativním gestem nebo silným hlasem, mě ale baví právě drobnosti.

Když hrajete v Brně, kam mimo divadlo rád zavítáte?

Když mám chvilku, zajdu na dobré jídlo do mých oblíbených restaurací. Brno má spoustu krásných míst. Já se nejradši procházím v uličkách středu města. Mrzí mě, že je v centrech českých a slovenských měst často prázdno. Infrastruktura se soustředí do nákupních domů a centra nejsou tak pestrá, jak bývala. Tohle trochu postihlo i Brno a je mi to líto.

Lampionového průvodu při příležitosti výročí 17.listopadu se zúčastnily stovky lidí.
Studenti šli hlavou proti zdi, zaznělo na připomínce listopadových událostí

 Jak odpočíváte, když máte chvíli volna?

Na cestách poslouchám hudbu. Slovenskou, českou, nemám vyhraněný styl. Rád si pustím Leonarda Cohena nebo Karla Kryla a když mám náladu, poslouchám rád klasiku nebo folklor.

JOLANA HALALOVÁ