Ze dvou hlavních ženských postav hraje v Pomádě tu prostořekou, vůdčí osobnost dívčí party – Rizzo. A je za to ráda. Řeč je o Michaele Doubravové, talentované herečce, zpěvačce i tanečnici.„Můj vztah k Pomádě je asi největší, co jsem kdy k jakému muzikálu měla, odmalička ho miluju. Budu se snažit na sobě pracovat, abych svou roli zvládla," prohlásila sympatická dívka s čertíky v očích ještě před začátkem zkoušení na adresu slavného díla autorů Jima Jacobse a Warrena Caseyho, které ve čtvrtek uvede v premiéře pražské Divadlo Kalich. Přidá se tím k celosvětové oslavě připomínající čtyřicet let od prvního uvedení Pomády na Broadwayi (příští rok pak uplyne pětatřicet let od premiéry filmové s Olivií Newton-John a Johnem Travoltou).

Čím to, že Pomáda je pro vás vysněná meta, když jste úplně jinde o několik generací?

To jsem, ale její melodie jsou tak chytlavé, že se člověku prostě nemůžou nelíbit. Utkvěly mi v hlavě díky mamince, která Pomádu milovala a písničky z ní poslouchávala. A později jsem se s nimi setkala třeba i na diskotéce, pořád se tam hodně hrají, což je obdivuhodné.

Pak najednou přišla nabídka na roli Rizzo. Nemyslela jste si spíš na tu hlavní postavu – na Sandy?

Ne, vůbec, mým jediným cílem bylo v Pomádě hrát – ať je to cokoliv, klidně i nějakou „bláznivku". A najednou, když mi režisér Ján Ďurovčík nabídl Rizzo, tak jsem si říkala – proč to dělá? Ale teď už jsem to pochopila – chtěl ve mně vzbudit zase jiný charakter, chtěl ze mě vycucnout něco jiného, než jsem už ukázala třeba v Osmém světadílu.

Rizzo je hodně autoritativní dívka – jak jste se s ní žila?

Ano, Rizzo je živel, má všechny na háku, je taková přisprostlá, drzá… A vlastně když mám na sobě „její" paruku a bundu, tak se jako Rizzo i cítím. Postupem času čím dál víc – dokonce si už osvojuji i nějaká její charakteristická gesta (na dokreslení Míša nedbale mávne rukou, ladně zapózuje a pokračuje v povídání…). Vždycky když zkouším nějakou postavu, tak mi kousek z ní zůstane v mém nitru. Takže se občas nachytám, že někdy někomu něco přidrzlého řeknu, ale nemyslím to tak. To se pak profackuju a říkám si – to přece nejsem já, ale Rizzo! Trošku schizofrenie, že?

Tak nějak. Pojďme k písničkám – při vašem předpremiérovém výstupu jsem si uvědomila, že jsou vlastně docela těžké…

Když člověk stojí, tak jsou dobře odzpívatelné. Jakmile má ale skloubit zpěv s pohybem, je to těžké. A že je toho pohybu v Pomádě dost! Kolikrát se stane, že sice stojím a zpívám, ale předtím tři minuty tancuju, takže jsem potom strašně udýchaná. Právě proto jsme zkoušeli a drilovali do posledního dne, abychom si nejen to dýchání pořádně nacvičili.

Jaké to zkoušení bylo právě v porovnání s už zmíněným Osmým světadílem?

Obojí mělo něco do sebe. Jiné to bylo v tom, že Osmý světadíl se zkoušel jako úplně nový muzikál, takže jsme mohli vzít tu kterou postavu trošku po svém. Kdežto v Pomádě jsou stylizované role, které každý zná z filmu, tudíž jsme částečně vycházeli z daných charakterů. Ale taky to bylo na nás. Měli jsme prostě vzor, podle kterého bychom to mohli dělat.

Vy jste se u filmové Rizzo nechala inspirovat těmi gesty…

Snažila jsem se je trošku okoukat, ale opravdu jen některá. Přece se nebudu zbytečně vnucovat do všech gest, která ona dělala a já je nemám! Pokud mi ale jdou přirozeně, pak jejich prostřednictvím ráda divákům slavný film přiblížím. Protože oni stejně čekají, že si jej díky našemu představení zase připomenou.

Nela Pocisková: Nechci si na nikoho hrát, chci být na jevišti sama za sebe

Se stejnou zasvěceností jako Michaela Doubravová mluví o Pomádě i představitelka okouzlující a v porovnání s Rizzo poněkud slušnější a zpočátku naivnější Sandy – slovenská zpěvačka a herečka Nela Pocisková. „Pomádě nešlo uniknout. Maminka ji zbožňuje.Celý život se oblékala jako Olivia Newton-Johnová, stejně jako ona se také česala. Musím přiznat, že i mně se nejen móda těch let, ale vlastně muzikál jako takový moc líbí," říkáNela Pocisková, která je – zdá se – i díky své vizáži ideální představitelkou Sandy.

Muzikál Pomáda má premiéru. Sandy hraje Nela Pocisková.

Jak se to podle vás tak stane, že se z něčeho – v tomto případě z Pomády – stane kult?

Je to jednoznačně těmi nadčasovými písničkami. Myslím, že poprvé jsem je slyšela jako dítě. A doživotně pro mě zůstanou dobré, stejně jako třeba písně Michaela Jacksona nebo Beatles.

Vám přijdou z interpretačního hlediska těžké?

Pro mě je každý muzikál svým způsobem těžký, protože člověk v něm musí perfektně zvládnout všechny složky – tedy zpěv, tanec i herectví. Kdybych ale měla odpovědět, jestli mám v Pomádě nějakou extrémně těžkou skladbu, která by byla absolutně nezdolatelná, tak to ani ne. Ale pozor – tím rozhodně nechci říct, že je brnkačka je zazpívat!

Působíte při nich krásně sebejistě – a není se co divit, taky jste muzikál pečlivě připravovali a pilovali. Jaké to zkoušení pod dohledem režiséra Jána Ďučovčíka bylo?

Jáno je především připravený režisér, ví přesně, co od herce chce. Já si na něm velmi vážím toho, že přijde na zkoušku, dokonale umí tu kterou postavu a její herecké podtexty vysvětlit. A dává si na tom opravdu záležet. I z toho důvodu pak práce s ním jde rychle od ruky. Takže, ano, není to někdy s Jánem lehké, opravdu je někdy přísný, opravdu i zakřičí, ale nikdy to nemyslí osobně. Pouze v rámci zaujetí pro daný projekt, který právě připravuje. Ze všeho nejvíc je totiž perfekcionista.

Asi vám úplně neschvaloval, abyste se inspirovala filmovou Sandy, nebo ano?

Když jsem se ho ptala, jestli se mám na Pomádu zase podívat, abych si ji osvěžila, říkal, že spíš ne. Já jsem se na ni i tak podívala, ale ne proto, abych detailně kopírovala mimiku Sandy – ono to ani nejde, protože každý dostaneme do vínku jiná gesta, nenahraditelná… Spíš jsem se jen chtěla ujistit v nějakých maličkostech. Něco jsem si z ní teda možná vzala, ale zbytek se snažím dělat po svém. Nechci si na nikoho hrát, chci být na jevišti sama za sebe.

O Pomádě

Divadlo Kalich má licenci pouze na sto exkluzivních představení Pomády v rámci celosvětových oslav. Až na základě úspěchu může jednat o dalším uvádění muzikálové legendy. V létě by ji měl navštívit i John Travolta.

V různých světových nastudováních muzikálu Pomáda bývá zvykem, že v roli Anděla strážného vystupují hvězdní hosté. V pražské inscenaci už účast přislíbili Kamil Střihavka a Pavel Vítek. Další stálice naší hudební a muzikálové scény se k nim postupně přidají.