Aktuální představení Forman přichází po triu úspěšných inscenací Meda, Werich a Marta. Jejich tvůrčí tým v čele s režisérkou Adélou Laštovkovou Stodolovou připomínal klíčové životní momenty Medy Mládkové (představení vzniklo jako úplně první v roce 2019, na počest 100. narozenin známé sběratelky umění spjaté právě se Sovovými mlýny na Kampě), Jana Wericha a Marty Kubišové.

Zápas o podobu Formana

Miloš Forman se svým životním příběhem i osobním charismatem bezpochyby tvůrce lákal. Kromě toho žil před emigrací ve Všehrdově ulici sousedící s ostrovem Kampa. Není divu, že se pro něj zdejší stálý tým (kromě Laštovkové Stodolové také scenáristka Daniela Sodomová a autor hudby Petr Zeman) rozhodl. Našel pro titulního hrdinu i dobré protagonisty: Marka Adamczyka a Patrika Děrgela. Z druhé premiéry, jež se odehrála ve středu večer, je nicméně patrné, že s koncepcí projektu tentokrát autorky zápasily více než v předchozích hrách.

Uchýlily se z celkem pochopitelných důvodů více k činoherní podobě a vzhledem k hrdinově košaté životní pouti i notným zkratkám. Jejich příběh začíná ve Formanově dětství u Máchova jezera a přes školní epizody, včetně FAMU, první úspěchy doma a složité začátky kariéry v USA končí triumfálním Amadeem. Je to možné chápat jako velký Formanův návrat do Čech, v nichž mu komunisté před emigrací házeli klacky pod nohy. Přesto se nelze ubránit dojmu, že v rozjetém příběhu cosi zásadního chybí.

Fotogalerie: Forman na Kampě budí rozpaky

Zejména když první půle druhé premiéry se potýkala s temporytmem, ne zcela sehranými tanečními výstupy a kolísavými hereckými akcemi. Po pauze chytlo představení konečně energii (kromě rozpačitého hudebního čísla s Amadeem), když se na ni ale diváci naladili, vzápětí skončilo. Neblaze se na tom do jisté míry podepisuje i fakt, že s loni posunutým začátkem představení (z původních 20.30 na sedmou hodinu) přichází inscenace v první půlce o část své podmanivé setmělé atmosféry pod platanem. Jako by denní světlo škodilo i hercům a tanečníkům, kteří se ne a ne rozjet.

Známé epizody

Výběr Formanových životních epizod jde prvoplánově po známých situacích: ztráta rodičů, školní zkušenosti v Poděbradech, FAMU a seznámení s letitými filmovými parťáky Ivanem Passerem a Miroslavem Ondříčkem, setkání i rozchod s Janou Brejchovou, aférka s baletkou, fotbálek i „kulébr“, Věra Křesadlová a narození dvojčat, stresující čas v hotelu Chelsea, oscarový úspěch s Přeletem nad kukaččím hnízdem a tak dále. Autorky čerpaly zjevně mimo jiné z knihy memoárů Co já vím, jíž s režisérem sepsal Jan Novák. Je dobře, že tu tak své místo má i objektivní pohled na režisérův vlažný přístup k rodině („děti jsou záležitostí žen“).

close Forman na letní scéně Kampy - oblíbený fotbálek info Zdroj: se svolením 2media zoom_in Forman na letní scéně Kampy - oblíbený fotbálek

Velkým bonusem jsou oba hlavní aktéři. Marek Adamczyk na druhé premiéře podal vynikající výkon včetně pohybových čísel. Nesnaží se napodobovat Formana, snad jen občas mírnou dikcí, přesto je typově přesný a uvěřitelný. A to od samého začátku, respektive úvodní řeči s nezbytnými formanovskými atributy - doutníkem a výraznými brýlemi: „Já to režírovat, vyhodím ty bílé praktikábly a nechám tu jen ten platan. Protože je opravdový.“ Z ostatních herců střídajících různé postavy vyniká Petr Vršek a Jan Vlas, Aneta Kalertová nemá pro roli femme fatale Jany Brejchové patřičné charisma ani jiskřivý herecký projev, více se jí daří v kostýmu Věry Křesadlové.

Dobré vizuální prvky

Vizuálně funguje představení dobře, a to jak scéna včetně věčných kufrů dokreslujících režisérův život na cestách, tak kostýmy. Šťastným nápadem jsou přenosné LED obrazovky, jež s použitými archivy (Máchovo jezero, filmové ukázky, portréty herců, oscarový večer) dokreslují dobovou náladu a připomínají Formanovy filmy a osobnosti, jež potkal.

S humorem jsou tvůrci trochu na štíru, něco funguje (epizoda s malým Vaškem Havlem, setkání s Kirkem Douglasem či Křesadlové oznámení o těhotenství, při němž se Passer s Ondříčkem dekují radši ze scény), něco ne (modelové v bílých úborech).

V této podobě zatím představení působí nesourodě a ploše, ústřední téma svobody v něm spíše zaniká, nuda střídá živější scény. Možná se ale během repríz soubor více zdynamizuje. Pro letní nenáročné návštěvníky Kampy bude Forman nejspíš i tak příjemným oživením, v kontextu předchozích inscenací nicméně zatím vychází jako nejslabší počin. Životní příběh Miloše Formana je silný především ve své komplexnosti, na výchozí látku pro oddechovou podívanou pro letní hosty je ho trochu škoda.