Jste jako ředitel hostitelského divadla zákonitě i ředitelem festivalu?

Jako ředitel Divadla Alfa, které je organizátorem festivalu, odpovídám i za Skupovu Plzeň – tedy za celkovou organizaci a hospodaření festivalu. Nechápu však tuto svoji odpovědnost jako nějakou novou funkci, koneckonců s ní není spojena ani speciální smlouva ani žádný zvláštní plat. Starat se o nejstarší profesionální divadelní festival v České republice, potažmo v celém Československu, je automatický závazek a hlavně zajímavá výzva pro každého ředitele Alfy.

Na první pohled jste změnil Alfu. Víc hrajete pro dospělé, pravidelně přijíždějí hostující soubory s pozoruhodnými inscenacemi. Dokonce i za novou fasádu se divadlo dočkalo ocenění. Jste se všemi změnami spokojen?

Nejsem nespokojen. Hodnotit by ale měli hlavně ti, pro které naše úsilí vynakládáme – tedy diváci. Pokud mohu vyjádřit svůj osobní pohled, tak myslím, že jsme se s naším týmem pustili zajímavým směrem a odvedli kus práce. Máme dobré recenze i ohlasy běžné veřejnosti. Jsme v našem oboru a typu divadelního umění úspěšní a žádaní doma i v zahraničí, reprezentujeme Plzeň a celou Českou republiku po světě. Naše inscenace se dočkaly řady českých i zahraničních cen. Podařilo se nám získat ke spolupráci pozoruhodné a inspirativní divadelní tvůrce. Zapojili jsme se do zajímavého evropského projektu Platforma 11+, v jehož rámci spolupracujeme se dvanácti divadly z jedenácti zemí Evropy. Důraz klademe i na estetickou kvalitu prostředí divadla i budovy samotné. Určitě ale nemůžeme a ani nechceme usnout na vavřínech. Vždycky si říkám, zda to či ono nemohlo být ještě lepší, jestli jsme tomu dali dost a udělali maximum. Prostě – hlavně se nespokojit. Máme s kolegy do budoucích let spoustu plánů, a to jak těch divadelních a uměleckých, tak i těch divadelní prostředí zvelebujících.

Má se divák připravit na to, že bude proměněná také Skupova Plzeň?

Jestli máme v České republice něčeho opravdu hodně, tak divadelních festivalů. Má–li mít Skupovka v této záplavě přehlídek své obhajitelné místo, musí být jasně vyprofilovaná a mít promyšlenou koncepci, zkrátka její existence musí dávat smysl. Bylo by zbytečné a neobhajitelné, aby program plzeňského festivalu s menšími či většími obměnami kopíroval nabídku jiných divadelních přehlídek v Čechách. Snažíme se tedy koncipovat Skupovu Plzeň jako reprezentativní výběr českého loutkového a alternativního divadla, mimo jiné pro zahraniční hosty s cílem podpořit propagaci a export tohoto typu divadelního umění do zahraničí. Při sestavování programu sledujeme hlavně kvalitativní kritéria.

Co je hlavním záměrem, cílem, snahou letošního ročníku?

S dramaturgem Pavlem Vašíčkem jsme si řekli, že Skupovka musí odrážet dlouhodobější tendence v našem oboru, a do podtitulu festivalu jsme doplnili vedle slova „loutkové“ také „alternativní“ divadlo. Hranice mezi divadlem „loutkovým“ a “neloutkovým“ se i nadále rozostřují, ať se nám to líbí nebo ne. Dogmatické lpění na „loutkovosti“ není – už po nějaký čas – udržitelné. Rozhodli jsme se tedy rozšířit podtitul našeho festivalu o slůvko „alternativní“ proto, abychom umožnili „zákonné“ přijetí do festivalového programu i takovým inscenacím, jež s loutkami – hmotou – pracují sporadicky, ale lze je vztáhnout pod výše uvedené slůvko. Dramaturgické zaměření letošního ročníku na vyšší věkové stupně, mládež a dospělé, jak tomu bylo u minulého ročníku, zůstává nezměněno.

Tomáš Froyda

Má dramaturgie stěžejní téma? Podle jakého klíče a kdo festivalová představení vybíral?

Stěžejní téma dáno není, byť ex post některá zajímavá společná témata vykrystalizovala. Například několik představení se zabývá významnými českými i světovými osobnostmi. Takový je Lynch Buchet a loutek, Tmavomodrý svět (naruby) pražské DAMU na motivy života a písní Jaroslava Ježka, Polévka stydne aneb Vzlety mysli Mistra Leonarda Divadla Cirkus žebřík či Hom– mage á Chagall polského Teatru Grotesky z Krakova. Tři festivalové tituly spojuje politické téma – Putin lyžuje Divadla Líšeň, Hon na jednorožce pražského Minoru o politickém stíhání v 50. letech a opět Tmavomodrý svět vykreslující Ježkovy pocity při útěku před nacismem. Program je výsledkem výběru programové rady, avšak největší práci s přípravou dramaturgie odvedl Pavel Vašíček, který českou scénu dlouhodobě sleduje. Klíč byl zcela jednoduchý – kvalita, pozoruhodnost, osobitost a inspirativnost. Pokud bych měl soudit podle zájmu diváků o vstu– penky, velmi atraktivní určitě bude La Putyka.

Díky jménu Josefa Skupy je s festivalem navždy v těsném spojení i Divadlo Spejbla a Hurvínka. Přijede letos se svými slavnými loutkami narozenými v Plzni?

V nabídce Divadla Spejbla a Hurvínka jsme bohužel nenašli takový počin, který by nás zaujal natolik, abychom jej pozvali do programu. Nutno také říci, že tato pražská scéna se o účast na festivalu ani nezajímala.

Hodláte nadále proměňovat tvář festivalu i Alfy? Jaká to má být vlastně přehlídka a jaké divadlo – víc pro dospívající a dospělé než pro děti? Loutkové i alternativní?

Ani festival ani Alfa nemohou ignorovat vývoj našeho divadelního oboru, který od čistě loutkového divadla směřuje k alternativnosti a větší syntéze divadelních výrazových prostředků. Současné loutkové a alternativní divadlo využívá vedle loutek a předmětů také prvky akrobacie, fyzického divadla, velmi důležitá je složka výtvarná, hudební i pohybová. V Alfě pěstujeme takový divadelní desetiboj, v němž loutkařina je – a věřím, že i zůstane – naší špičkovou disciplínou. Letošní program Skupovy Plzně je, jak již bylo řečeno, spíše pro starší děti. Mám ale zkušenosti, že dobré loutkové či alternativní představení baví stejně malého i velkého diváka.