V alternaci v inscenaci pod taktovkou režiséra a choreografa Vladimíra Nečase, šéfa ústeckého baletu, tančí Király také Prince, ale kostým i maska Rudovouse jako by byly stvořeny právě pro něj.

A obsazení premiéry? Odetta-Odilie (Margarita Pleškova), Princ (Vladimír Gončarov), Rudovous (Róbert Király), Přítel prince Šašek (Pavel Enekeš) a další …

Zděděná role

Róberte, spočítáte, po kolikáté budete tančit na jevišti Severočeského divadla Rudovouse?

Tu roli jsem „zdědil" před časem po Petrovi Popovském (odešel z ústeckého divadla, dnes je záchranářem  - pozn. autora), když odsud odešel jinam. Bude to už zhruba tři roky, takže za sebou už pár repríz s Rudovousem mám.

Jaký vztah k této roli máte? Říká se, a sami herci i tanečníci to potvrzují, že je lepší hrát či tančit záporné role…

To je pravda, dnes si ji dost užívám. Na začátku, když jsem ji poprvé dostal, jsem byl dost nervózní, jak Rudovouse zahrát. Ale jak se do toho člověk víc ponořuje, víc roli poznává, tak si ji o to víc užívá. Dnes už se na to těším.

„Očití svědkové" vaší zkoušky tvrdí, že jste velký živel. Vnímáte to stejně? Můžete se třeba v této roli více „vyřádit", než jako Princ?

To jsem tedy ještě o sobě neslyšel, nevím, jestli je to pravda. Ale určitě je pravda, že se v té roli člověk může vyřádit, strašně mě to baví.

Baví mě ta zlost

A co vás tedy na ní baví? Máte k dispozici větší škálu pohybů, dáte do role víc energie oproti ostatním postavám okolo vás… Čím si to užíváte?

Určitě tou energií, zlostí Rudovouse, jeho pohyby…

Můžete třeba „vybuchovat"?

Vybuchovat? To ne, ale mohu těm lidem ubližovat.

Jste třeba i víc „ve vzduchu"?

Oproti Princovi určitě. On je ten romantický, zamilovaný, já ten, který musí usilovat o nadvládu, děsit.

Je pro vás role zlého kouzelníka Rudovouse srovnatelná s některou předchozí taneční rolí?

Roli tak velkého zloducha jsem zatím ještě neměl. Podobná, ale zdaleka ne tak velká role, je asi Myší král v Louskáčkovi. Také on je zlý, má Louskáčka zneškodnit.

Musím něčím strašit

Máte dlouhé rezavé vlasy, slušný plnovous i kostým. Je to problém, není snadné v takovém namaskování a kostýmu tančit?

S kostýmem problém nemám, nevadí mi. Většinou je sice těžké tančit v dlouhém plášti, ale je to dost o zvyku. Ale u zloducha jsou lidé zvyklí na to, že většinou má něco na hlavě. Buď nalepené vousy, nebo paruku a podobně. Zkrátka musím něčím strašit.

Nevypadat směšně

Nelekl jste se sám sebe, když jste se poprvé uviděl v zrcadle?

Ale ne, spíš jsem se sám sobě zasmál (smích). Ale časem se to vše upraví, aby člověk nevypadal jako zloduch směšně, aby si tak ani nepřipadal.

Vousy? Jen chvilka

Jak dlouho vám trvá, přilepit si fousy Rudovouse?

To je chvilka. Natřete se mastixem, přiložíte si je, podržíte a je to. Samy se neodlepí, nepadají, tedy pokud se nezačnete smát. Ale Rudovous, to je „mračící se " role…

Já jsem zloduch

Roli Rudovouse si užíváte. Přesto, je pro vás na ní něco těžkého?

Těžké asi je, udržet tu přímku své zlosti po celou dobu představení, aby zůstal „napružený". Aby i obličejem říkal: „Já jsem ten zloduch".