Zvažovala herečka, zda roli profesorky „Jany Ámosy“ přijme, nebo nebylo co řešit? „Nabídl mi ji producent divadla Studio DVA Michal Hrubý, a jelikož se ve výběru herců pro konkrétní role nemýlí, věřila jsem, že postava profesorky je opravdu pro mne.

Věkově i naturelem. I když mně letos ubude dost letních večerů, moc se na představení těším. Atmosféra na Letní scéně Vyšehrad je skvělá, některá představení jsou dokonce už vyprodaná,“ říká Zlata Adamovská.

Vzpomínáte si, kdy jste tuhle legendární filmovou lovestory z chmelové brigády viděla poprvé? A jak na vás zapůsobila?
Myslím, že poprvé jsem ten film viděla někdy v době dospívání. Nejen lovestory, ale i revolta mládí proti zaběhlým řádům, navíc kouzelné písničky, které se staly hity, to všechno v symbióze mi doslova učarovalo. Film pro mne měl takovou zvláštní stylizaci a myslím, že i proto je dodnes výjimečný mezi všemi muzikály, které se k nám po revoluci nahrnuly. A ještě ke všemu je ryze český.

Starci na chmelu nejsou „jen“ romancí dvou mladých lidí, Hanky a Filipa, ale zaobírají se i tématy, jako jsou mezigenerační konflikt, odlišné pojetí morálky, závist, nepochopení a nespravedlivé potrestání… To jsou všechno věci, se kterými se setkáváme i dnes. Dokáže vás některá z nich naštvat v běžném životě?
Určitě závist a falešná morálka, pak také pokrytectví a podrazáctví za cenu vlastního prospěchu. To jsou věci, které mě zaručeně vždycky dokážou vytočit.

Jaká bude vaše profesorka, kterou ve filmu ztvárnila Irena Kačírková? Jak jste na ni šla?
Moje „soudružka“ profesorka je zářným příkladem a prototypem pedagoga, který musí mít všechno pod kontrolou, jelikož jakýkoli prohřešek jejích žáků by znamenal konec její kariéry. Proto se také zachová na konci tak, jak divák uvidí. K milé a chápající učitelce má rozhodně daleko. S filmovou Janou Ámosou si nebudou moc notovat.

Příběh je plný známých melodií – máte v něm nějakou „tu svou“?
Teď během zkoušení jsem hodně melodiemi zahlcena, běží mi v hlavě nonstop, ačkoli je nezpívám. Třeba Den je krásný nebo Bossa nova jsou hodně nakažlivé. Navíc krásné. Hodně se mi také líbí Život je kolotoč. Víte co? Přijďte na představení a myslím, že mi dáte za pravdu.

Popište trošku, jak se představení rodilo? Jste součástí zajímavého týmu – hereckého i tvůrčího… Všichni tančíte a zpíváte za doprovodu živé kapely a pod režijním vedením Adama Krause. Je to pro vás v něčem nová zkušenost?
Nejsem muzikálová herečka, přestože jsem hrála třeba v muzikálu Donaha! v Divadle na Vinohradech, a v televizi jsem dokonce měla roli barové zpěvačky v seriálu Hříchy pro pátera Knoxe. S živou kapelou na jevišti se setkávám poprvé, věřím, že to, že je součástí představení, ocení hlavně diváci.

V muzikálu je nejdůležitější právě muzika. Takže na řadě byly nejdříve korepetice, pak choreografie, mimochodem moji mladí kolegové jsou moc šikovní a mají spoustu energie. A pak přišly na řadu herecké akce. Režisér Adam Kraus měl všechno předem připravené, měl jasnou představu, netápal. Pro mne to bylo určitě milé pracovní setkání.  

Herci často říkají, že oproti kamenným scénám má hraní na otevřené scéně má jiné zákonitosti – jak to vnímáte vy? Taky se musí počítat s deštěm, troubením lodí plujících po Vltavě…
Přesně tak. Nikdy nevíme, co nás čeká. Zkušenosti s hraním pod širým nebem mám, je to vždycky adrenalin. Před týdnem jsme během zkoušek zažili pěkný slejvák i děsná vedra, takže myslím, že nás už nic nepřekvapí.

Vzpomínám si, že kdysi při jiném představení se nám na jeviště připletla potulná kočka, které se tam tak zalíbilo, že se odtamtud nechtěla hnout. Nakonec dostala mističku s papáníčkem do portálu a všichni byli spokojeni.

Nakolik vám Starci vezmou letošní léto? Stačíte si užít i nějakou dovolenou, načerpat novou energii?
Nebojte, dovolenou a odpočinek si vzít nenechám. S manželem už máme naplánovanou dovolenou u moře. Zbytek budeme trávit na chalupě a já budu dojíždět na představení.

Není to nic mimořádného, spousta kolegů to tak dělá i během roku. Víte, ono hraní není jen o výdeji energie, ale to, že diváci přijdou, fandí vám během představení, je mimořádná zpětná vazba, která vás ve výsledku zase jakousi energií nabije. A právě to na divadle miluji.

Letos jsme vás viděli ve filmu Ženy v běhu, v divadle Studio DVA stále hrajete v inscenaci Misery, po prázdninách se zase vrátíte na obrazovkyjako doktorka Běla v Ordinaci – čeká vás snad v nové sezoně nějaký další herecký úkol? 
Nemyslíte, že je to na jednu ženskou až až? Po prázdninách mě čeká v Ordinaci v Růžové zahradě větší dějová linka, kromě Misery mám na Malé scéně Studia DVA úspěšné představení Vzpomínky zůstanou, kde hraji také se svým manželem Petrem Štěpánkem. Mám také hodně práce v dabingu, nějaký čas mi zabere i hlídání mého skoro tříletého vnuka, takže nudit se rozhodně nebudu.

Před časem jste oslavila šedesátiny – vstoupila jste do nich s nějakým plánem, přáním či odhodláním něco udělat, změnit, zařídit, zažít?
Neplánuji, nechávám se ráda překvapit. Jediné co jsem si přála, bylo, aby mne přes moje veškeré pracovní nasazení nezradilo zdraví,abych si pořád našla čas na svoje kamarády a rodinu, na svoje cestování, abych neztratila smysl pro humor a životní nadhled.